Lukáš 16
1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Yesu nowachone jopuonjrene niya, “Ne nitie jamoko moro, ma ngʼat mane rito mwandune ne odonjne ni ketho gige.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
Omiyo noluonge ire kendo nopenje ni, ‘En angʼo mawinjo kuomini? Chiw ane kwan kuom gigo duto mirito, nikech ok inyal bedo jarit giga kendo ngangʼ!’
3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
“Jarit noparo kende owuon ni, ‘Abiro timo angʼo koro? Ruodha koro maya tija. Ok an ratego moromo ma dapur, to wiya kuot mondo akwechi.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
Angʼeyo gima abiro timo, ma ka aweyo tich ka, to ji biro rwaka utegi!’
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
“Omiyo noluongo jogope ruodhe achiel achiel. Nopenjo mokwongo ni, ‘In-gi gowi mar ruodha marom nadi?’
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
“Nodwoke ni, ‘Debe mia aboro mag mo.’ “Jarit tich nowachone ni, ‘Bed piny piyo piyo, ikaw kitapi indikie ni, mia angʼwen.’
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
“Eka nopenjo ngʼat mar ariyo ni, ‘In to, gopi oromo adi?’ “Nodwoke ni, ‘Gunia alufu achiel mag ngano.’ “Nowachone ni, ‘Kaw kitapini, indike ni mia aboro.’
8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
“Ruoth nopako jarit gige ma ok kareno nikech notiyo gi rieke. Nimar jopinyni ongʼeyo tiyo mariek gi jowadgi moloyo jogo mawuotho e ler. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
Awachonu ni tiuru gi mwandu mag piny mondo umakgo osiepe ne un uwegi, mondo ka chiengʼ ma mwandugo orumo, norwaku e kar dak mochwere. (aiōnios g166)
10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
“Ngʼat minyalo geno gi gima tin, inyalo gene bende gi gik mangʼeny, to ngʼat ma ok ja-adiera gi gima tin bende ok nyal bedo ja-adiera gi gik mangʼeny.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
Emomiyo ka ok usebedo jo-adiera e tiyo gi mwandu mar pinyni, en ngʼat mane mabiro genou gi mwandu madier?
12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
To ka ok usebedo jo-adiera gi mwandu ngʼat machielo, en ngʼat mane madimiu mwandu ma maru uwegi?
13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
“Onge jatich manyalo tiyo ne ruodhi ariyo. Nimar obiro chayo achiel to ohero machielo, kata obiro chiwore ne achiel to ochayo machielo. Ok inyal tiyo ne Nyasaye kendo ne pesa.”
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Jo-Farisai mane ohero pesa nowinjo magi duto kendo neginyiero kagijaro Yesu.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Nowachonegi niya, “Un ema utimoru joma kare e wangʼ ji, to Nyasaye ongʼeyo chunyu. Gima okaw ni ber ahinya gi ji, kuom Nyasaye en gima kwero.
16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
“Chik kod Jonabi ne nigi teko nyaka chop ndalo mar Johana. Chakre kanyo, Injili mar pinyruoth Nyasaye osebedo kilando, kendo ngʼato ka ngʼato riyore mondo odonjie.
17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
To yot mondo polo gi piny orum, moloyo ka nukta achiel matinie moloyo olal kuom Chik.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
“Ngʼato mowere gi chiege mokendo dhako machielo, odonjo e richo mar terruok, to ngʼat mokendo dhako ma chwore oweyo, bende odonjo e richo mar terruok.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
“Ne nitie jamoko moro mane rwako lewni mokikore kod lewni mayom ma nengogi tek, kendo nodak e ngima mamalo mar mor ndalo duto.
20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
E dhorangaye noketie jakwecho miluongoni Lazaro, ma adhonde nopongʼo dende
21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
kendo nogombo chamo ngʼinjo molwar e bwo mesa jamokono. Kata mana guogi bende ne biro minangʼ adhondene.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
“Sa nochopo ma jakwechono notho kendo malaika notingʼe, otere e bath Ibrahim. Jamoko bende notho kendo noyike.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
Kane en e Piny Joma otho kisande malit, nongʼiyo malo to noneno Ibrahim gi kuma bor kod Lazaro e bathe. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Omiyo noluonge kowacho niya, ‘Wuora Ibrahim kecha kendo or Lazaro olut lith lwete e pi mondo okwena lewa, nikech an-gi rem malit e ligek majni.’
25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
“To Ibrahim nodwoke ni, ‘Wuoda, parie ni e ndalo mar ngimani ne iyudo gik mabeyo, ka Lazaro to ne yudo gik maricho, to koroni oneno maber ka eri, to in inie rem malit.
26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
To bende moloyo ne mano duto, e kindwa kodi nitie hoho mangʼongo moseketi, mondo otam jogo madwaro aa ka obi iru kata ngʼato ok nyal ngʼado oa koru obi irwa koni.’
27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
“Nodwoko ni, ‘Koro akwayoi, wuora, or Lazaro odhi od wuora,
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
nimar an-gi owetena abich. Odhiyo osiemgi, mondo kik gin bende gibi e kar sand malitni.’
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
“Ibrahim nodwoke ni, ‘Gin kod Musa gi Jonabi, owinjore giwinjgi.’
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
“Nowacho ni, ‘Ooyo wuonwa Ibrahim, to ka ngʼato oa kuom joma otho modhi irgi, to gibiro weyo richo.’
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
“Nowachone ni, ‘Ka ok ginyal winjo Musa gi Jonabi, ok ginyal yie winjo kata ngʼato mochier oa kuom joma otho.’”
