< Lukáš 16 >
1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Anih loe a hnukbang kaminawk khaeah hae tiah thuih pae let, Angraeng maeto oh, anih loe phoisa pakuem kami maeto tawnh; to phoisa pakuem kami mah angraeng ih hmuennawk to pasaengh pae king boeh, tiah thuih pae o.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
To naah angraeng mah phoisa pakuem kami to kawk moe, Ka thaih ih na tamthang loe kawbangmaw oh? Na pakuem ih phoisa cazin to na patuek ah: nang loe kai ih phoisa pakuem kami ah na om mak ai boeh, tiah a naa.
3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
To naah phoisa pakuem kami mah, kawbangmaw ka oh han boeh, phoisa pakuem kami ah ka ohhaih hoiah ka angraeng mah ang pathok boeh: kai loe long ka takae thai ai, minawk khaeah hnik han ih doeh ka zat koek.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
Phoisa pakuemhaih tok hoi pathok pacoengah, kaminawk mah angmacae im ah kai lak o thai hanah, ka sak han koi tok to ka panoek boeh, tiah a poek.
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
To pongah anih mah angraeng ih laiba tawn kaminawk to angmah khaeah kawk boih moe, hmaloe koek kami khaeah, Ka angraeng ih laiba nazetto maw na tawnh? tiah a dueng.
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Anih mah, Situi tahhaih boengloeng cumvaito, tiah a naa. Phoisa pakuem kami mah anih khaeah, Laiba cazin to na sin ah, karangah anghnu ah loe, quipangato ah tarik ah, tiah a naa.
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
To pacoengah kalah maeto khaeah, Nang loe nazetto maw na coi? tiah a dueng. Anih mah, Canghum noekhaih cumvaito, tiah a naa. Phoisa pakuem kami mah anih khaeah, Laiba cazin to la ah loe, cumvai tazetto ah tarik ah, tiah a naa.
8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn )
Katoeng ai phoisa pakuem kami loe palunghahaih hoiah toksak pongah, angraeng mah anih to pakoeh: hae long nuiah kaom kaminawk loe a toksak o naah, aanghaih thung kaom kaminawk pongah doeh palungha o kue. (aiōn )
9 I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios )
Kang thuih o, Katoeng ai long nui ih hmuenmae to nangmah ih ampui ah ohsak hanah patoh oh, to tiah ni na duek o naah, hmuenmae mah dungzan ohhaih ahmuen ah na om o sak tih. (aiōnios )
10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Hmuen zetta nuiah oepthok kami loe, hmuen zetpui nuiah doeh oepthoh: hmuen zetta nuiah oepthok ai kami loe hmuen zetpui nuiah doeh oepthok ai.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
To pongah long nui hmuen ah mataeng doeh oepthok ah na om ai nahaeloe, mi mah maw nang to angraeng tangtanghaih hmuen pakuemkung ah na suem tih.
12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Minawk ih hmuen nuiah oepthok ah na om ai nahaeloe, mi mah maw nangmah ih hmuen ah kaom han koi hmuen to na paek tih?
13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
Kawbaktih tamna mah doeh angraeng hnetto ih toksak pakaep thai ai: angraeng maeto a hnukma moe, kalah maeto palung han oh; to tih ai boeh loe maeto patawnh moe, kalah maeto prawt han oh. Sithaw tok hoi long tok to na pakaep thai mak ai, tiah a naa.
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Phoisa palung hmoek Farasi kaminawk mah hae lok hae thaih o naah, anih to pahnui o thuih.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Jesu mah nihcae khaeah, minawk hmaa ah loe katoeng kami baktiah na oh o; toe Sithaw mah loe nangcae ih palungthin to panoek: kaminawk hmaa ah kasang ah khingya ih hmuen loe Sithaw mikhnuk ah panuet thok hmuen ah ni oh.
16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Kaalok hoi tahmaanawk ih lok loe Johan dung khoek to ni oh: to nathuem hoi kamtong Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae tamthang to taphong o boeh, kaminawk boih mah a thungah akun thai hanah tha pathok o.
17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Kaalok tetta anghmat pongah loe, long hoi van anghmat han zoi kue.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Mi kawbaktih doeh a zu to pakhrah moe, kalah nongpata la kami loe, a zu laep ah zaehaih sah kami ah oh: a sava mah pakhrak ih nongpata zu haih kami doeh, a zu leap ah zaehaih sah kami ah ni oh.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Angraeng maeto oh, anih loe kahni kamling hoi kahoih puu kahni to angkuk moe, ni thokkruek kanawm acaeng.
20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
Angraeng ih khongkha taengah, Lazaru, tiah ahmin kaom buh hni kami maeto oh, takpum loe ahmaa hoiah koi,
21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
anih loe angraeng ih caboi hoi kakrah caaknoinawk to caak hanah a koeh: toe uinawk angzoh o moe, anih ih ahmaa to palaeh pae o.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
Buh hnih kami loe duek, to naah van kaminawk mah anih to Abraham ih saoek ah tapom pae o: angraeng kami doeh duek toeng, anih loe aphum o.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs )
Anih loe hell thungah patangkhang, van bang a khet tahang naah, Abraham saoek nuiah kaom, Lazaru to ahmuen kangthla hoiah a hnuk. (Hadēs )
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Anih loe hangh moe, Pa Abraham, ka nuiah palungnathaih tawn raeh, Lazarus mah a bangpazung to tui thungah nup moe, kai ih palai ah tui kangqai ang pacaa pae hanah patoeh raeh; kai loe hae ih hmai kangqong hoiah patang ka khang boeh, tiah a naa.
25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
Toe Abraham mah, Capa, nang loe na hing thungah kahoih hmuennawk to na hak, to baktih toengah Lazaru doeh kasae hmuennawk to a hak, tito panoek ah: toe anih loe vaihi monghaih to hnuk boeh moe, nang loe patang na khang boeh.
26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
Hae hmuennawk boih pacoengah, nang hoi kaicae salakah kalen parai tahawt to oh boeh: to pongah mi kawbaktih mah doeh hae ahmuen hoiah nang khaeah caeh thai mak ai, to baktih toengah mi kawbaktih mah doeh to ih ahmuen hoiah haeah angzo thai mak ai, tiah a naa.
27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
To naah angraeng mah, pa, tahmenhaih kang hnik, Lazaru to kam pa im ah patoeh raeh:
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
nawkamya pangato ka tawnh vop; hae patangkhanghaih ahmuen ah nihcae angzoh o toeng han ai ah, Lazarus mah nihcae khaeah thui pae rae nasoe, tiah a naa.
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
Abraham mah, anih khaeah, Mosi hoi tahmaanawk a tawnh o bae; nihcae ih lok to tahngai o nasoe, tiah a naa.
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
Anih mah, to tih na ai ni, pa Abraham: kadueh thung hoiah kami maeto nihcae khaeah caeh nahaeloe, nihcae mah dawnpakhuem o tih, tiah a naa.
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Abraham mah anih khaeah, Nihcae mah Mosi hoi tahmaanawk ih lok to tahngai o ai nahaeloe, duek thung hoiah angthawk let kami mah nihcae to pacae khing cadoeh, tahngai o mak ai, tiah a naa.