Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Lino beshikusonkesha musonko ne bantu nabambi balikubula kukonka Milawo, balesa kwambeti banyumfwe mulumbe wa Yesu.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
Lino Bafalisi ne beshikwiyisha ba Milawo balatatika kudandaula ne kwambeti, “Uyu muntu latambulungeconi bantu babwipishi, nekulya nabo.”
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
Lino Yesu walabambila mukoshanyo eti,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
“Na umbi pali amwe kakute mbelele shili mwanda, lino imo itaika sena nkela kushiya mbelele shili makumi asanu ne ana ne shisanu ne shina ne kuya kulangaula kushikila wicana?
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
Lino na layicana ukute kukondwa ne kwinyamuna pamafushi
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
nekwitwala kung'anda. Lino ukute kukuwa banendi ne beshikamukowa nekubambileti, katukondwani pamo pakwinga mbelele yakame yanga yataika ndaicana,
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
ndamwambilingeti, nakoyo kwilu nikukabe kukondwa pamuntu umo wabwipishi lasanduku kubwipishi, kupita bantu bali makumi asanu ne ana ne basanu ne bana balulama batasuni kusanduka.”
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
“Na mutukashi umbi nkakute mali amasilifa likumi, na imo itaika ngawinseconi? Sena nte ukute kumunika lampi nekupyanga mung'anda yakendi nekulangaula cena monse kushikila wicana?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
Alicana ukute kukuwa banendi ne beshikamukowa nekubambileti, ‘Katukondwani pamo pakwinga lyali lyakame lyanga lyataika ndalicana.’”
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Yesu walabambileti, “Ndamwambilinga ne kwilu encobakute kwinsa bangelo ba Lesa bakute kukondwa na muntu umo weshi kwinsa bwipishi lasanduku mubyaipa.”
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
Yesu kayi walabambileti, “Kwalikuba mutuloba naumbi walikukute bana batuloba babili.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
Lino kanike bantu walabambila baisheti, ‘Ta, kamumpani buboni mbomwela kunjabilako ame mumpele limo.’ Nabo bameshabo balabayabanya buboni bwabo.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
Kapatana papita masuba angi, kanike bantu uyo walolisha buboni bwakendi nekumanta mali kuya pabulwendo kucishi ca kutali uko nkwalaya akononga mali akendi onse mubwikalo bwaipa.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
Mpwalapwisha mali akendi onse, mucishi umo mwalaba nsala inene, lino walatatika kupenga.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
Lino walaya kumuntu naumbi wa mucishi umo. Lino muntu uyo walamupa incito yakwembela ne kusanina nkumba.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
Mutuloba uyo walatatika kukumbwa bufufu bwamusekese mboshali kulya nkumba. Nomba kuliya nambi muntu umo walikumupa byakulya.”
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
“Lino mpwalekalikana mano mumoyo wakendi walambeti, basebenshi bonse ba bata bakute byakulya bingi balekutunga, lino ame kuno ndayandanga kufwa kunsala.
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Ndanyamukunga njenga kuli bata njengambeti, Ta, ndalepisha kuli Lesa ne kuli njamwe.
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
Nkandelela kukwiweti mwanenu, nsombi munsuminishe nsanduke musebenshi wenu.”
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
Lino walanyamuka nekubwelela kuli baishi. “Nkacili patali baishi balamubona, lino bamunyumfwila inkumbo, ne kumukonka akumukumbata ne kumumyanguta mwakukondwa.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
Mwana uyo walabambila baisheti, ta, ndalepisha kuli Lesa ne kuli amwe. Nkandelelela kukwiweti mwanenu.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
Nomba baishi balambila basebenshi babo eti, ‘Kamufwambanani mulete byakufwala byaina afwale. Mumufwalike likosa kumunwe ne nkwabilo kumyendo.
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
Salaniponi ng'ombe yansuka inene mushine kwambeti tulye tukondwe.
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
Pakwinga uyu mwaname wanga wafwa, lino laba muyumi kayi wanga wataika lino lacaniki.’ Pacindici balatatika kusekelela.”
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Pacindico mukulene bantu walikuba kulibala. Lino mpwalashika pepi ne ng'anda, walanyumfwa bantu bali kabembila ne kushana ne kulubisha.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
Walakuwa musebenshi umo nekumwipusheti, “cilenshikinga kuno nicani?”
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
Musebenshi walakumbuleti, “Mukwenu lesa neco baiso bamushinini ng'ombe yansuka inene pakwinga lesa nkali muyumi.”
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
Mpwalanyumfweco popelapo walakalala kayi walakana nekwingila mung'anda. Nomba baishi balapula pansa kuya kumukombeleleti engile mung'anda.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
Nendi walakumbula baishi eti, kamubonani! byaka kufula mbyondamusebensele eti ndemusha kayi ndiyawa kumwipishilapo nambi pang'ana nomba muliya kumpapo nambi kapongo konka kwambeti kondwepo nebaname.
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
Nsombi mwanenu uyu walononga buboni bwenu mubatukashi bapombo, mpwalesa kung'anda, mulamushinini ng'ombe yansuka!
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
Baishi balamwambileti, “Omwaname, obe uli nenjame cindi conse kayi bintu byonse mbyonkute nibyakobe.
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Nsombi lino katukondwa nekusekelela pakwinga kanike wakobe walikuba wafwa, lino nimuyumi, walikuba wataika, lino lacaniki.”
