Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Ligono limonga vatola kodi na vevambudila Chapanga vamahele vahambili kumuyuwanila Yesu.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
Vafalisayu na vawula va malagizu ga Chapanga geampeli Musa vakatumbula kung'ung'uta, “Mumlola mundu mwenuyu, akuvakemela vandu vevambudila Chapanga na kavili ilya nawu!”
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
Yesu akavajovela luhumu ulu,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
“Ngati mmonga winu avi na mambelele, miya yimonga na akamanya kuvya mmonga pagati yavi ayagili, yati ikita kyani? Yati akugaleka mambelele tisini na tisa gala kulugangatu na kuhamba kulonda yila yeyiyagili mbaka ampatayi.
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
Ngati amuwona yati akuyigega mumavega kwa luheku.
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
Peihika panyumba, Yati akuvakemela vamukozi vaki na veitama nawu papipi na kuvajovela, ‘Tivyai na luheku pamonga na nene ndava niliweni limbelele langu lelayagili.’
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
Mewawa nikuvajovela, yati kwivya na luheku kunani kwa Chapanga, mundu mmonga mweakumbudila Chapanga, paileka kubuda, kuliku vandu tisini na tisa vabwina na viganikwa lepi kumuwuyila Chapanga.”
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
“Amala mdala yoki mweavi na mashonga kumi, limonga likamyaga, yati ikita wuli? Nakupambika hahi, na kutyanyila nyumba na kuilonda neju mbaka ayilola?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
Akamala kuipata, akuvakemela vankozi vaki na veitama nawu papipi na kuvajovela, ‘Mvya na luheku pamonga na nene muni nilipatili lishonga langu lelayagili!’
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Mewawa nikuvajovela, ndi chavivya na luheku vamitumu va kunani kwa Chapanga, ndava ya mundu mmonga mweambudili Chapanga, paileka kubudila Chapanga.”
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
Yesu akayendelela kujova. Kwavili na mundu mmonga mweavi na vana vasongolo vavili.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
Mdebe yula akamjovela dadi waki, Dadi, nipelayi uhali wa vindu vyeviganikiwa kupewa, Dadi waki akavagavanisila vindu vyaki.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
Gapitili lepi Magono gamahele, mwana mdebe yula akagulisa vindu vyaki vyoha, na kuwuka na mashonga geapewili, akahamba kumulima wa kutali, kwenuko akazipomondana kwa mambu ga ukemi mashonga gala.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
Peamalili kila chindu cheavili nachu, ndi yikahumila njala yivaha pamulima wenuwo na mwene akatumbula kung'ahika.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
Akahamba kwa mkolonjinji mmonga, wa mulima wenuwo na kuyupa lihengu, mwene akampela lihengu la kudima maguluvi kumgunda waki.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
Anogili kulya chakulya cha maguluvi gala, nambu kawaka mundu mweampeli chindu cha kulya.
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
Mumbele luhala lwamuyili akajova mumtima waki. Kuvi na vana lihengu, valinga kwa Dadi wangu, vevilya na kusigalisa chakulya na nene nifwa penapa na njala!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Yati niwuya kwa dadi wangu na kumjovela, Dadi, nimbudili Chapanga na nikubudili veve mewa.
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
Niganikiwa lepi kavili kukemelewa, mwana waku, unikita ngati mmonga wa vana lihengu vaku.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
Ndi akatumbula lugendu kuwuya kwa dadi waki. “Mwene peavili cha kutali, dadi waki amuweni, kwa mtima wa lipyana amjumbalili na kumjambusa cha uganu.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
Mwana yula akamjovela, ‘Dadi, nimbudili Chapanga, na nikubudili veve mewa. Nene niganikiwa lepi kavili kukemelewa mwana waku.’
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
Nambu dadi waki akavajovela vanalihengu vaki, ‘Kanyata!’ Muleta nyula yabwina mumuwalika. Mumuwalika na pete pamonga na champali!
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
Mukatola mpapakasi wa mweakulupi mukahinja, tilyayi na kuselebuka!
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
Ndava muni mwana vangu uyu kwa nene avi ngati afwili, nambu hinu akona mumi, ayagili hinu awonikini. Vakatumbula kuselebuka.”
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
“Lukumbi lwenulo muhaja waki avi akona kumgunda. Ndi peawuyayi kuhegelela panyumba, akayuwana vilulu na vandu vikina ng'oma.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
Akamkemela mmonga wa mtumisi kumkota, ‘Chivii kyani kwenuko?’
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
Mtumisi yula akayangula, ‘Mlongo waku awuyili kunyumba, na dadi waku amuhinjili mpapakasi mweakulupili, muni ampatili akona mumi.’”
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
“Nambu mvaha yula akavya na ligoga na kubela kuyingila mugati. Ndi dadi waki akahuma kuvala na kumuyupa neju ayingila mugati.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
Nambu mwene akamyangula dadi waki, ‘Lola, Nikuhengili mahengu Miyaka yoha iyi ngati mvanda changabela malagizu gaku hati padebe. Unipeli kyani? Unipeli lepi hati kamene kadebe na nene nganiselebwiki na vankozi vangu.
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
Nambu mwana waku uyu mwepomondini mashonga gaku pamonga na vakemi, peabweli umuhinji mpapakasi mweakulupili!’
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
Dadi waki akamyangula, ‘Mwana vangu, veve uvi pamonga na nene magono goha na vindu vyoha vyenivi navyu vyaku.
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Nambu yatiganili kukita mselebuko na luheku ndava mlongo waku mweavi ngati afwili, hinu akona mumi, mweayagili nambu hinu awonikini.’”
