Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
Now all the publicans and sinners were drawing near unto him for to hear him.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
And both the Pharisees and the scribes murmured, saying, This man receiveth sinners, and eateth with them.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
And he spake unto them this parable, saying,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
What man of you, having a hundred sheep, and having lost one of them, doth not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
And when he hath found it, he layeth it on his shoulders, rejoicing.
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
And when he cometh home, he calleth together his friends and his neighbours, saying unto them, Rejoice with me, for I have found my sheep which was lost.
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
I say unto you, that even so there shall be joy in heaven over one sinner that repenteth, [more] than over ninety and nine righteous persons, which need no repentance.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Or what woman having ten pieces of silver, if she lose one piece, doth not light a lamp, and sweep the house, and seek diligently until she find it?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
And when she hath found it, she calleth together her friends and neighbours, saying, Rejoice with me, for I have found the piece which I had lost.
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Even so, I say unto you, there is joy in the presence of the angels of God over one sinner that repenteth.
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
And he said, A certain man had two sons:
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
and the younger of them said to his father, Father, give me the portion of [thy] substance that falleth to me. And he divided unto them his living.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
And not many days after the younger son gathered all together, and took his journey into a far country; and there he wasted his substance with riotous living.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
And when he had spent all, there arose a mighty famine in that country; and he began to be in want.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
And he went and joined himself to one of the citizens of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
And he would fain have been filled with the husks that the swine did eat: and no man gave unto him.
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
But when he came to himself he said, How many hired servants of my father’s have bread enough and to spare, and I perish here with hunger!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
I will arise and go to my father, and will say unto him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight:
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
I am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
And he arose, and came to his father. But while he was yet afar off, his father saw him, and was moved with compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
And the son said unto him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight: I am no more worthy to be called thy son.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
But the father said to his servants, Bring forth quickly the best robe, and put it on him; and put a ring on his hand, and shoes on his feet:
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
and bring the fatted calf, [and] kill it, and let us eat, and make merry:
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
for this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Now his elder son was in the field: and as he came and drew nigh to the house, he heard music and dancing.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
And he called to him one of the servants, and inquired what these things might be.
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
And he said unto him, Thy brother is come; and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him safe and sound.
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
But he was angry, and would not go in: and his father came out, and entreated him.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
But he answered and said to his father, Lo, these many years do I serve thee, and I never transgressed a commandment of thine: and [yet] thou never gavest me a kid, that I might make merry with my friends:
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
but when this thy son came, which hath devoured thy living with harlots, thou killedst for him the fatted calf.
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
And he said unto him, Son, thou art ever with me, and all that is mine is thine.
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
But it was meet to make merry and be glad: for this thy brother was dead, and is alive [again]; and [was] lost, and is found.
