Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
THEN drew nigh unto him all the tax-farmers and the sinners to hear him.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
And the Pharisees and scribes murmured, saying, This man entertains sinners, and eateth with them.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
Then spake he unto them this parable, saying,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
What man is there of you, possessing an hundred sheep, though he lose but one of them, will he not leave the ninety-nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
and when he hath found it, he layeth it on his shoulders, rejoicing.
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
And coming home, he calleth together his friends and neighbours, saying unto them, Congratulate me; for I have found that sheep of mine which was lost.
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
I tell you, that just so will there be joy in heaven over one repentant sinner, more than over ninety-nine righteous persons, who hold not their need of repentance.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Or what woman having ten pieces of silver coin, if she lose one of them, doth she not light a lamp, and sweep the house, and make diligent search until she find it?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
And having found it, she calleth her female friends and neighbours together, saying, Congratulate me; for I have found the silver piece I had lost.
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
Even so, I tell you, there is joy among the angels of God, over one repentant sinner.
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
Then he said, A certain man had two sons:
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
and the younger of them said to his father, Father, give me the portion of substance which falls to my share. And he divided with them his fortune.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
And not many days after, the younger son, collecting his all, travelled into a far distant country, and there dissipated his substance in a life of debauchery.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
But when he had spent all, there came a terrible famine in that region; and he began to know want.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
And he went and connected himself with one of the citizens of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
And he eagerly longed to fill his belly with the charob berries which the swine did eat: and no person gave him a morsel.
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
Then coming to himself, he said, How many hirelings of my father abound with loaves of bread, and I am pining away with famine!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
I will arise and go to my father, and will say unto him, Father, I have sinned against heaven, and before thee,
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
and I am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hirelings.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
And he arose and came to his father. But when he was yet at a considerable distance, his father discovered him, and was moved with compassion, and running, fell on his neck, and kissed him again and again.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
Then said the son unto him, Father, I have sinned against heaven, and before thee, and am no more worthy to be called thy son.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
But the father said to his servants, Bring out the best robe, and clothe him; and put a ring on his hand, and sandals on his feet:
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
and bring hither the stall-fed steer, and kill it; and let us eat, and be joyous.
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
For this my son was dead, and is alive again; and was lost, and is found. And they began to be joyous.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Now his elder brother had been in the field: and when coming home he drew near the house, he heard a concert of music, and the chorus.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
And calling one of the servants, he inquired what these things meant.
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
And he said, Thy brother is come; and thy father hath killed for him the stall-fed steer, because he hath received him in health.
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
Then he was in great wrath, and would not enter the doors: therefore his father came out, and entreated him.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
But he answering said to his father, Lo, these many years I am serving thee, and never have transgressed thy command: yet to me thou hast never once given a kid, that I might make merry with my friends:
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
but no sooner is this son of thine come, who hath devoured thy substance with whores, than thou hast killed for him the stall-fed steer.
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
And he said unto him, Son, thou art ever with me, and all my possessions are thine.
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
But it was right that we should rejoice, and be glad: for this thy brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
