Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
And all the publicans and sinners were drawing nigh to Him to hear Him.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
And the Pharisees and scribes were murmuring, saying, that, He receives sinners, and eats with them.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
And He spoke this parable to them, saying,
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
What man of you, having a hundred sheep, and having lost one of them, does not leave the ninety and nine in the desert, and go after the lost one, until he may find it?
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
And having found it, places it on his shoulders, rejoicing:
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
and having come into the house, calls together the friends and neighbors, saying to them, Rejoice with me, because I have found my sheep which was lost.
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
I say unto you that so there will be joy in heaven over one sinner that repenteth, rather than ninety and nine just persons who have not need of repentance.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Or what woman having ten drachmae, if she may lose one drachma, does she not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she may find it?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
And having found it, she calls together her friends and neighbors, saying, Rejoice with me, because I have found the drachma which I lost.
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
So, I say unto you, there is joy in the presence of the angels of God over one sinner that repenteth.
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
And He said, A certain man had two sons.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
And the younger of them said to the father, Father, give to me the portion of the estate that falls to me. And he immediately divided unto them his living.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
And not many days afterward the younger son gathering all together, departed into a far-off country; and there wasted his substance living riotously.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
And he having expended all, a severe famine came into that country; and he began to be in want.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
And having gone he joined himself to one of the citizens of that country: and he sent him into his fields to feed swine:
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
and he was desiring to fill his stomach from the pods, which the swine were eating: and no one gave unto him:
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
and having come to himself he said, How many hired servants of my father have bread in abundance, but here I perish with hunger!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
Having risen I will go to my father, and say to him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight:
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
and I am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
And having risen, he came to his father. And he being yet a great way off, his father saw him, and was moved with compassion, and having run, fell upon his neck, and kissed him copiously.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
And the son said to him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight: and I am no more worthy to be called thy son.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
And the father said to his servants, Bring hither the first robe, and put it on him; and give a ring to his hand, and sandals to his feet:
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
and bring hither the fatted calf, slay him, and eating, let us be merry:
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
because this my son was dead, and is alive again; was lost, and is found. And they began to be merry.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
And his elder son was in the field: and while coming he drew near to the house, he heard music and dancing.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
And calling one of the servants, asked him what these things might be.
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
And he said to him, Because thy brother has come; and thy father has slain the fatted calf, because he received him sound.
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
And he was angry, and did not wish to come in: and his father having gone out, continued to intreat him. And responding he said to the father,
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
Behold, I serve thee so many years, and have never transgressed thy commandment: and thou hast never given me a kid, that I may rejoice with my friends:
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
but when this thy son, the one devouring thy living with harlots came, thou hast slain for him the fatted calf.
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
And he said to him, Child, thou art always with me, and all mine are thine:
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
and it behooved me to be glad and rejoice; because this thy brother was dead, and is alive; was lost, and is found.
