Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
ⲁ̅ⲛⲉⲣⲉⲛ̅ⲧⲉⲗⲱⲛⲏⲥ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲙ̅ⲣ̅ⲣⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ϩⲱⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲣⲟϥ.
2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
ⲃ̅ⲛⲉⲩⲕⲣⲙ̅ⲣⲙ̅ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛ̅ϭⲓⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ. ⲡⲁⲓ̈ ϣⲉⲡⲣⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲩⲱ ϥⲟⲩⲱⲙ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲩ.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
ⲅ̅ⲁϥϫⲱ ⲇⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̈ⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
ⲇ̅ϫⲉ. ⲛⲓⲙ ⲣ̅ⲣⲱⲙⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ϩⲏⲧʾⲧⲏⲩⲧⲛ̅ ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛⲧϥ̅ϣⲉ ⲛ̅ⲉⲥⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲉϥϣⲁⲛⲥⲉⲣⲙ̅ⲟⲩⲁ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ϩⲏⲧⲟⲩ ⲙⲏ ⲛϥ̅ⲛⲁⲕⲁⲡⲓⲡⲥ̅ⲧⲁⲓ̈ⲟⲩⲯⲓⲥ ⲁⲛ ϩⲓⲡϫⲁⲓ̈ⲉ ⲛϥ̅ⲃⲱⲕ ⲛϥ̅ϣⲓⲛⲉ ⲛ̅ⲥⲁⲡⲓⲟⲩⲁ ϣⲁⲛⲧϥ̅ϩⲉ ⲉⲣⲟϥ.
5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲉϥϣⲁⲛϩⲉ ⲉⲣⲟϥ ϣⲁϥⲧⲁⲗⲟϥ ⲉϫⲛ̅ⲛⲉϥⲛⲁϩⲃⲉ ⲉϥⲣⲁϣⲉ.
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
ⲋ̅ⲉϥϣⲁⲛⲉ͡ⲓ ⲇⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉⲡⲏⲓ̈ ϣⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲉϥϣⲃⲉⲉⲣ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧϩⲓⲧⲟⲩⲱϥ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲣⲁϣⲉ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲓ̈ ϫⲉ ⲁⲓ̈ϩⲉ ⲉⲡⲁⲉⲥⲟⲟⲩ ⲉⲛⲧⲁϥⲥⲱⲣⲙ̅.
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
ⲍ̅ϯϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ̅ ϫⲉ ϣⲁⲣⲉⲟⲩⲣⲁϣⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲓϩⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲉϫⲛ̅ⲟⲩⲣⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲉϥϣⲁⲛⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓ̈. ⲉϩⲟⲩⲉⲡⲓⲡⲥ̅ⲧⲁⲓ̈ⲟⲩⲯⲓⲥ ⲛ̅ⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲛⲁⲓ̈ ⲉⲧⲉⲛ̅ⲥⲉⲣ̅ⲭⲣⲓⲁ ⲁⲛ ⲙ̅ⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓⲁ.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
ⲏ̅ⲏ ⲛⲓⲙ ⲛⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲩⲛ̅ⲧⲥⲙⲏⲧⲉ ⲛ̅ⲇⲣⲁⲭⲙⲏ ⲛⲥ̅ⲥⲉⲣⲙ̅ⲟⲩⲉ͡ⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ϩⲏⲧⲟⲩ ⲙⲏ ⲛⲥ̅ⲛⲁϫⲉⲣⲉⲡϩⲏⲃⲥ̅ ⲁⲛ ⲛⲥ̅ⲥⲉϩⲣ̅ⲡⲏⲓ̈ ⲛⲥ̅ϣⲓⲛⲉ ϩⲛ̅ⲟⲩⲱⲣϫ̅ ϣⲁⲛⲧⲥ̅ϩⲉ ⲉⲣⲟⲥ.
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
ⲑ̅ⲁⲩⲱ ⲉⲥϣⲁⲛϩⲉ ⲉⲣⲟⲥ ϣⲁⲥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲉⲥϣⲃⲉⲉⲣ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧϩⲓⲧⲟⲩⲱⲥ ⲉⲥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ. ⲣⲁϣⲉ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲓ̈ ϫⲉ ⲁⲓ̈ϩⲉ ⲉⲧⲁⲇⲣⲁⲭⲙⲏ ⲉⲛⲧⲁⲓ̈ⲥⲟⲣⲙⲉⲥ.
10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
ⲓ̅ϯϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ̅ ϫⲉ ϣⲁⲣⲉⲟⲩⲣⲁϣⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̈ϩⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲛ̅ⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲉϫⲛ̅ⲟⲩⲣⲉϥⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲉϥϣⲁⲛⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲉⲓ·
11 Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
ⲓ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛⲧϥ̅ϣⲏⲣⲉ ⲥⲛⲁⲩ.
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
ⲓ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲕⲟⲩⲓ̈ ⲛ̅ϩⲏⲧⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧ ϫⲉ ⲡⲁⲓ̈ⲱⲧʾ ⲙⲁ ⲛⲁⲓ̈ ⲙ̅ⲡⲁⲙⲉⲣⲟⲥ ⲉⲧʾⲧⲁϩⲟ ⲙ̅ⲙⲟⲓ̈ ϩⲛ̅ⲧⲟⲩⲥⲓⲁ. ⲁϥⲡⲱϣ ⲇⲉ ⲉϫⲱⲟⲩ ⲛ̅ⲛⲉϥⲛ̅ⲕⲁ.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
ⲓ̅ⲅ̅ⲉⲙⲡⲁⲧⲉϩⲁϩ ⲇⲉ ⲛ̅ϩⲟⲟⲩ ⲟⲩⲓ̈ⲛⲉ ⲁⲡⲕⲟⲩⲓ̈ ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲥⲉⲩϩⲛ̅ⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲛ̅ⲧⲁϥⲥ̅ ⲁϥⲁⲡⲟⲇⲏⲙⲓ ⲉⲩⲭⲱⲣⲁ ⲉⲥⲟⲩⲏⲟⲩ ⲁϥϫⲱⲱⲣⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲛ̅ⲧⲉϥⲟⲩⲥⲓⲁ ⲉϥⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲛ̅ⲟⲩⲙⲛ̅ⲧϣⲛⲁ.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
ⲓ̅ⲇ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥϫⲉⲣⲉⲛ̅ⲕⲁ ⲇⲉ ⲛⲓⲙ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲩⲛⲟϭ ⲛ̅ϩⲉⲃⲱⲱⲛ ϣⲱⲡⲉ ϩⲛ̅ⲧⲉⲭⲱⲣⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ. ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥⲁⲣⲭⲓ ⲛϣⲱⲱⲧ
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
ⲓ̅ⲉ̅ⲁϥⲃⲱⲕ ⲁϥⲧⲟϭϥ̅ ⲉⲩⲁ ⲛⲣ̅ⲣⲙ̅ⲛ̅ϯⲙⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲭⲱⲣⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ. ⲁϥϫⲟⲟⲩϥ ⲉⲧⲉϥⲥⲱϣⲉ ⲉⲙⲟⲟⲛⲉ ⲛ̅ϩⲉⲛⲣⲓⲣ.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
ⲓ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲉⲡⲓⲑⲩⲙⲓ ⲉⲥⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲛ̅ϭⲁⲣⲁⲧⲉ ⲉ(ⲧⲉ)ⲣⲉⲣ̅ⲣⲓⲣ ⲟⲩⲱⲙ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ ⲉⲙⲙⲛ̅ⲗⲁⲁⲩ ϯ ⲛⲁϥ.
17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
ⲓ̅ⲍ̅ⲁϥⲙⲉⲕⲙⲟⲩⲕϥ̅ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩⲏⲣ ⲛ̅ϫⲁⲓ̈ⲃⲉⲕⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲡⲁⲓ̈ⲱⲧʾ ⲥⲏⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲟⲓ̈ⲕ ⲁⲛⲟⲕ ⲇⲉ ⲉⲓ̈ⲛⲁⲙⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲉⲓ̈ⲙⲁ ϩⲁⲡⲉϩⲕⲟ.
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
ⲓ̅ⲏ̅ϯⲛⲁⲧⲱⲟⲩⲛ ⲧⲁⲃⲱⲕ ϣⲁⲡⲁⲓ̈ⲱⲧʾ ⲛ̅ⲧⲁϫⲟⲟⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲡⲁⲓ̈ⲱⲧʾ ⲁⲓ̈ⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲉⲧⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲉⲕⲙ̅ⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ.
19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
ⲓ̅ⲑ̅ⲛ̅ϯⲙ̅ⲡϣⲁ ⲁⲛ ϫⲓⲛⲧⲉⲛⲟⲩ ⲉⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲓ̈ ϫⲉ ⲡⲉⲕϣⲏⲣⲉ ⲁⲁⲧʾ ⲛ̅ⲑⲉ ⲟⲩⲁ ⲛ̅ⲛⲉⲓ̈ϫⲁⲓ̈ⲃⲉⲕⲉ.
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
ⲕ̅ⲁϥⲧⲱⲟⲩⲛ ⲇⲉ ⲁϥⲉ͡ⲓ ϣⲁ ⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧʾ ⲉⲧⲓ ⲇⲉ ⲉϥⲙ̅ⲡⲟⲩⲉ ⲁⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧʾ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲁϥϣⲛϩⲧⲏϥ ⲉϩⲣⲁⲉⲓ ⲉϫⲱϥ. ⲁϥⲡⲱⲧʾ ⲁϥⲡⲁϩⲧϥ̅ ⲉϫⲛⲡⲉϥⲙⲁⲕϩ̅ ⲁϥϯⲡⲓ ⲉⲣⲱϥ
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
ⲕ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲡⲁⲓ̈ⲱⲧʾ ⲁⲓ̈ⲣ̅ⲛⲟⲃⲉ ⲉⲧⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲉⲕⲙ̅ⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ. ⲛ̅ϯⲙ̅ⲡϣⲁ ⲁⲛ ϫⲓⲛⲧⲉⲛⲟⲩ ⲉⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲓ̈ ϫⲉ ⲡⲉⲕϣⲏⲣⲉ.
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
ⲕ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲓⲱⲧʾ ⲇⲉ ⲛ̅ⲛⲉϥϩⲙ̅ϩⲁⲗ ϫⲉ ϭⲉⲡⲏ ⲁⲛⲓⲛⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ⲧⲉⲥⲧⲟⲗⲏ ⲉⲧⲛⲁⲛⲟⲩⲥ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲧⲁⲁⲥ ϩⲓⲱⲱϥ. ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ϯ ⲛⲟⲩⲝⲟⲩⲣ ⲉⲧⲉϥϭⲓϫ ⲁⲩⲱ ⲟⲩⲧⲟⲟⲩⲉ ⲉⲛⲉϥⲟⲩⲉⲣⲏⲧⲉ.
23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
ⲕ̅ⲅ̅ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲙ̅ⲡⲙⲁⲥⲉ ⲉⲧⲥⲁⲛⲁϣⲧ̅ʾ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ϣⲁⲁⲧϥ̅ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲟⲩⲱⲙ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲉⲩⲫⲣⲁⲛⲉ.
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
ⲕ̅ⲇ̅ϫⲉ ⲡⲁϣⲏⲣⲉ ⲡⲁⲓ̈ ⲉⲛⲉϥⲙⲟⲟⲩⲧ ⲡⲉ ⲁϥⲱⲛϩ̅. ⲛⲉϥⲥⲟⲣⲙ̅ ⲡⲉ ⲁⲓ̈ϩⲉ ⲉⲣⲟϥ. ⲁⲩⲁⲣⲭⲓ ⲇⲉ ⲛⲉⲩⲫⲣⲁⲛⲉ.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
ⲕ̅ⲉ̅ⲛⲉⲣⲉⲡⲉϥⲛⲟϭ ⲇⲉ ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲡⲉ ϩⲛ̅ⲧⲥⲱϣⲉ. ⲉϥⲛⲏⲟⲩ ⲇⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲁϥϩⲱⲛ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲓ̈. ⲁϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲩⲥⲩⲙⲫⲱⲛⲓⲁ ⲛⲙ̅ⲟⲩⲭⲟⲣⲟⲥ.
26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
ⲕ̅ⲋ̅ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲩⲁ ⲛⲛ̅ϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲁϥϫⲛⲟⲩϥ ϫⲉ ⲟⲩ ⲛⲉ ⲛⲁⲓ̈
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
ⲕ̅ⲍ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲡⲉⲕⲥⲟⲛ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲉ͡ⲓ ⲁⲡⲉⲕⲓ̈ⲱⲧʾ ϣⲱⲱⲧʾ ⲉⲣⲟϥ ⲙ̅ⲡⲙⲁⲥⲉ ⲉⲧⲥⲁⲛⲁϣⲧ̅ʾ ϫⲉ ⲁϥϩⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲉϥⲟⲩⲟϫ.
28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
ⲕ̅ⲏ̅ⲁϥⲛⲟⲩϭⲥ̅ ⲇⲉ ⲙ̅ⲡϥ̅ⲟⲩⲱϣ ⲉⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ. ⲁⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧ ⲇⲉ ⲉ͡ⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲁϥⲥⲉⲡⲥⲱⲡϥ̅.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
ⲕ̅ⲑ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙ̅ⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧʾ ϫⲉ ⲓ̈ⲥⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ ⲣ̅ⲣⲟⲙⲡⲉ ϯⲟ̅ ⲛⲁⲕ ⲛ̅ϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲙ̅ⲡⲓⲕⲱ ⲛⲥⲱⲓ̈ ⲉⲛⲉϩ ⲟⲩⲉ͡ⲓ ⲛ̅ⲛⲉⲛⲧⲟⲗⲏ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲧⲕ̅ ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲕ̅ϯ ⲛⲁⲓ̈ ⲉⲛⲉϩ ⲛ̅ⲟⲩⲙⲁⲥ ⲃ̅ⲃⲁⲁⲙⲡⲉ ⲉⲧⲣⲁⲉⲩⲫⲣⲁⲛⲉ ⲛⲙ̅ⲛⲁϣⲃⲉⲉⲣ.
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
ⲗ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲡⲉⲕϣⲏⲣⲉ ⲇⲉ ⲉ͡ⲓ ⲡⲁⲓ̈ ⲉⲛⲧⲁϥⲟⲩⲱⲙ ⲛ̅ⲛⲉⲕⲛⲕⲁ ⲛⲙ̅ⲙ̅ⲡⲟⲣⲛⲟⲥ ⲁⲕϣⲱⲱⲧʾ ⲉⲣⲟϥ ⲙ̅ⲡⲙⲁⲥⲉ ⲉⲧⲥⲁⲛⲁϣⲧ̅ʾ
31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
ⲗ̅ⲁ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲡⲁϣⲏⲣⲉ ⲛ̅ⲧⲟⲕ ⲕϣⲟⲟⲡ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲓ̈ ⲟⲩⲟⲓ̈ϣ ⲛⲓⲙ ⲁⲩⲱ ⲛⲟⲩⲓ̈ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲟⲩⲕ ⲛⲉ.
32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
ⲗ̅ⲃ̅ϣ̅ϣⲉ ⲇⲉ ⲉⲣⲟⲛ ⲉⲧⲣⲉⲛⲣⲁϣⲉ ⲛ̅ⲧⲛⲉⲩⲫⲣⲁⲛⲉ ϫⲉ ⲡⲉⲕⲥⲟⲛ ⲡⲁⲓ̈ ⲉⲛⲉϥⲙⲟⲟⲩⲧʾ ⲡⲉ ⲁϥⲱⲛϩ ⲛⲉϥⲥⲟⲣⲙ̅ ⲡⲉ ⲁⲓ̈ϩⲉ ⲉⲣⲟϥ·
