Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Lumbu kimosi ki saba, Yesu bu kakota mu dia ku nzo yi pfumuyimosi yi Bafalisi, buna bobo baba muna baba kuntala bumboti.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Tala mutu wumosi wuba kimbevo kimvimbu wuba va ntualꞌandi.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Buna Yesu wuyuvula minlongi mi Mina ayi Bafalisi ti: —Minsua midi mu belusa mutu mu lumbu ki saba e?
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Baba kuawu dio sui. Buna Yesu wusimba mutu beni, wumbelusa ayi wumvutula.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Bosi wukamba batu baba vana: —Nani mu beno wuidi muanꞌandi voti ngombiꞌandi vayi zimbukila yidodukidi mu dibulu, wunkambu vika ku yitapula mu lumbu ki saba e?
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Basia vutula kadi diambu ko mu mambu momo.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Muaki wukamba nongo yimosi mu diambu di bobo batumusubu kamona buevi baba sobudilanga bibuangu binzitusu; ayi wuba kamba:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
—Mu thangu bela kutumisa ku nyengo wu makuela buna bika kuenda vuanda va meza va buangu ki nzitusu, ayi zimbukila mutu wumosiwulutidi minsua wutumusu kuidi mutu wowo wutumisa
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
bila buna mutu wowo wulutumisa ngeyo ayi niandi wela kuiza ayi kukamba: “vana buangu kiaku kuidi mutu wawu”. Buna wela monazitsoni kuenda vuanda ku buangu kitsuka.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Vayi bu bela kutumisa yenda ayi vuanda ku buangu kitsuka mu diambu mutu wowo wulutumisini bu kela kuiza wela ku kamba: “A nkundi ama, yiza vuandi vava”. Buna wela zitisu va ntuala batu bosobela ba yaku va meza.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Bila woso wukukinangikanga wela kululu ayi woso wukukikululanga wela nanguku.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Buna wukamba mutu wowo wuntumisa: —Ngeyo tumisa batu mu dia va muini voti va masika kadi tumisa bakundi baku, bakhomba ziaku, bambuta ziaku voti bamvuama bafikimini yakutala mamvawu babika kutumisa muingi bavutudila mambu momo wuba vangila.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Vayi mu thangu wumvangisa nyengo, bufueni wutumisa minsukami, babela binama, bantiudikanga, baphofo.
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Ngeyo wela ba mu khini bila batu bobo basi ko kadi kiasa mu diambu bavutudila mambu momo wuba vangila. Buna Nzambi wela kumfuta mu lumbu kioki basonga bela fuluka.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Buna mutu wumosi mu bobo baba va meza, bu kawa mambu momowukamba Yesu ti: —Khini kuidi mutu wowo wela dia mu Kipfumu ki Nzambi!
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Yesu wumvutudila: —Mutu wumosi wuvangisa nyengo wunneni, wutumisa batu bawombo.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Thangu yi dia bu yifuana, wufidisa kisadi kiandi mu diambu kakamba batu batumusu ti “yizanu bila mamo makubinini.”
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Vayi babo balomba nlemvo. Wutheti wunkamba: “Tsola ndisumbidi ayi mfueti kaka kuenda kuyitala, diawu ndemvukila.”
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Wunkaka wukamba: “Dikundi di zingombi ndisumbidi, ziawu ndieka kuenda makisa, diawu wundemvukila.”
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Wunkaka wukamba: “Bosi kuandi ndikuedidi, diawu ndilendi baka bu kuizila ko.”
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Kisadi beni bu kivutuka, kiyiza kamba Pfumu andi mambu moso mama. Buna pfumu yi nzo beni wufuema ayi wukamba kisadi kiandi: “Yenda nsualu mu zinzila ayi mu bina bi zinzila zi divula ayi tuala vava: minsukami, babela binama, baphofo ayi bantiudikanga…”
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Buna kisadi beni kiyiza kunkamba: “A pfumu matuminingi mavangimini vayi bibuangu bikidi.”
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Buna pfumu andi wumvutudila: “Yenda mu zinzila, mu yenda ziphangu kuika batu biza koti mu diambu di nzoꞌama yifuluka.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Bila bukiedika ndikulukamba kadi mutu wumosi mu bobo batumusu kalendi dia ko.”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Nkangu wu batu wuba wuwombo wuba kuenda nlandakananga. Buna Yesu wubaluka kuidi nkangu ayi wuba kamba:
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
—Enati mutu wizidi kuidi minu ayi enati kakadi lenda siandi, nguandi, nketuꞌandi, bana bandi, bakhomba bandi zi babakala ayi bakhomba bandi zi baketo, nkutu ayi luzingu luandi veka buna kkalendi banlonguki ama ko.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Woso wunkambu nata dikulusi diandi ayi wunkambu kundandakana, kalendi ba nlonguki ama ko.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Bila nani buna luidi bu katidi tungisa nzo yi banga wunkambu tuama vuandanga mu yindula thalu yela fua mu nzo beni mu diambu di zaba kani lenda manisa kisalu beni.
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Bila enati kakadi nunga mu manisa thungulu andi bu kamanisini tula zifundasio buna batu boso bobo bela kummona, bela kunsekinina
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
bu bela tuba: “mutu wawu wutona tungisa nzo vayi kasia nunga ko manisa yawu”.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Voti ntinu mbi wowo tidi nuanisa ntinu wunkanka mvita wunkambu tuama vuandanga mu yindula kani mu dikumi mili di masodi buna lenda nungamu nuanisa mutu wowo wunkuiza kuidi niandi ayi makumuadi ma mili e?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Enati buawu ko buna bu kakidi thama buna makafidisa mvualakuidi ntinu wunkaka ayi kunyuvula mambu mafueni mu kotisa ndembama.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Diawu woso kuandi buna luidi wunkambu yekula bima bioso bidi yandi buna kalendi ba nlonguki ama ko.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
—Tsalu kidi kima kimboti vayi enati yizimbisidi lueki luandi bunabuevi balenda vutudila lueki beni e?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Yisiedi kadi mfunu ko kani mu ntoto voti mu mbozi, yifueti kaka lozu ku nganda. Woso widi matu mawila buna bika kawa.
