Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Doonu alu golo Jisu Parisis nyi rigvnvgv akogv naam lo achin dvbv aato; okv nyi vdwv Jisunyi orchok mvla kaayato.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Nyi ako lvpa laak bingla lvvma nvgo Jisu gvlo aato,
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Okv Jisu pvbv tamsarnv vdwa okv Parisis vdwa tvkato, “Ngonugv Pvbv lo doonu alu lo lvvma nvnga mvpu dubv minpvri?”
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Vbvritola bunu ogugoka mimato. Jisu nyi anga naatoku, ninyia mvpu toku, okv ninyia vngmu toku.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Vbvrikunamv Nw bunua mintoku, “Nonugv lokv akonv kuunyilo go dooto vmalo svvhvpu angv doonu alu lo ungrung golo holwk kubolo, hum no doonu alu lo dorlin maredw?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Vbvritola bunu so gv lvga nga ogugoka mirwk nyula mato.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Jisu kaapato nyen goknam vdwv dooku alvyachoknv vdwa gakdubv, vkvlvgabv nw so minchisinam sum bunua minjito:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
“Vdwlo nonua nyi gonv nyida dvpam lo gokbolo, alvyachoknv dooku lo doomabvka, vbvrinam goka doore nam kaiyanv nyi goka gokpv kuso,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
okv nonyi gv atu, nonyia goknv, v aala kula minre, ‘Soogv dooku sam ninyia doomu tvka.’ Vbvrikunamv nonu hinying reku okv dooku alv makulo doodubv rireku.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Ho mabvdv, vdwlo nonua gokpv kudw, vnglaka okv koching yachok dooku lo doolaka, vkvlvgabv nonua goknv atu v nonu gvlo aala minre, ‘Ngoogv ajin a, dooku alvku so, chaatoka.’ Svbvrinam si nonua dvbvnyi goknam vdwgv kaagialo mvngdv modu.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Yvv mvnwng v atu v kainvgobv mvngsu dvdw hum miang more okv yvv mvnwngngv atu v miang nvgobv mvngsu dvdw hum kai dubv mvre.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Vbvrikunamv Jisu ninyia goknv atua minto, “Vdwlo no alu dvnam vmalo arium dvnam go jirinyi, no noogv ajin a vmalo noogv abwngboru a vmalo noogv agungasa nga vmalo noogv namrwk doobam nyitvnv vdwa gokmabvka bunu nonua gokrwk sireku, okv vbvrila noogv ogu rinam dvdvgv rijo nga no paaro riku.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Vdwlo nonu dvpam go dvmu tvdudw, heemanv vdwa, pookungnv vdwa, lvpiknv vdwa, okv nyikchingnv vdwa goklaka;
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Okv no aya choknam gubv rire, ogulvgavbolo bunu nonua rirwk sinyu kumare. Pwknvyarnv nonua rirwk jireku vdwlo alvnv nyi vdwgv sinam lokv turkur rikunyi.”
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Vdwlo tvbul doodungnv nyi akonv hum tvvpa tokudw nw Jisunyi minto, “Vdwgo mvngpu v yvvdw Pwknvyarnv gv Karv lo dvpam lo doolwknv!”
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Jisu ninyia minto, “Ho hoka nyi ako dooto nw kainv dvpam go dvmu dubv nyi achialvbv gokto.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Vdwlo dvpam dw hv aato kudw, nw ninyigv pakbua kanamla vngmuto ninyigv nyen vdwa minpa modubv vla, ‘Ogu mvnwngngv mvpvripv pvku, aakum tokuka!’
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Vbvritola bunu mvnwngngv mvngnga labv vla minrap nyatoku. Atuk gv nyi angv pakbua minto, ‘Vjakpi rongo go rvvtobv okv um vngla kaadu bv ripv; ayala ngoogv minam sum tvji labv.’
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Nyi akonv minto, ‘Ngo hvpu dorring go rvvtobv okv ngo hum rikala lamtvlo lingv segorung; ayala ngoogv minam sum tvji rungla bv.’
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Nyi akonv minto, ‘Ngo vjakpi nyimv naada pvnv, ho lvga lo ngo aala nyuma.’
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Pakbu angv vngkur toku okv ogumvnwngnga ninyigv Atua minpa jitoku. Atu angv achialvbv hachiv kvchakbvriak toku okv ninyigv pakbu nga mintoku, ‘Baapu bv banggu arwnglo okv banggu gv chenyung lo vngnyika, okv heemanv vdwa, pookungnv vdwa, nyikchingnv vdwa, okv lvpiknv vdwa aakur gvteka.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Pakbu angv baapubv minto, no gv gamki nama rito kubv, tamsarnv, vbvritola karchung ngv nyi megonvgv lvgabv doodvpv.’
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Vkvlvgabv Atu v pakbua minto, ‘mookugv lamtvbv vnglin nyika okv nyi vdwa arwng lo aadu bv mvtoka, vkvlvgabv ngoogv naam lo yarbing dukubv.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Ngo nonu mvnwngnga mindunv so nyi tamnam vdw sokv yvvka ngoogv arium dvnam a dvpa kumare!’”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Lvko nyipam kainvgo Jisunyi lvkobv vngming gvrilo, nw dakrwkla bunua minto,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Yvvdw ngoogvlo aadunv ngoogv lvbwlaksu gubv rinyumare vdwlo nw ninyigv Abu okv ninyigv anv, ninyigv nywng okv ninyigv kuu vdwa, ninyigv achiboru okv ninyigv anyibormv, okv nw atubongv alvrungbv paknama lvyabv nga pakma dvdvlo.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Yvvdw atu ninyigv daapo nga bakma dunv okv nga vngming gvma dunv hv ngoogv lvbwlaksu gubv rinyu mare.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Nonu gvlokv akonv naam aokolo nvgo mvdubv rungbolo, nw atukchobv doopv tvla okv vkamgu arv ngv ritv rinv bri nw um morko v um rinya nvnv go doodudw kaaka chori.
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Nw dooku mabolo, naam a mvrapro kochingbv nw vdwloka mvnya nyuku mare; okv ogugo ripvdw nyi kaanv mvnwngngv ninyia nyarji reku.
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
Bunu minreku, ‘So nyi si naam a mvdubv mvrap toku vbvritola mvnya nyukuma.’
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Dvbv gonv hejar vring nyiga go vnglingvla dvbv hejar chamnyi doonvgo mvmi sidubv riku bolo, nw atokchobv doopv tvla japka riku dvbv nga mvmi sinyu redw ma mvmi sinyu maridw vla.
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Nw choopu kuma bolo, nw gindungpingko go vngmure dvbv anga kaarwk sidu kubv okv sarsopoyo lvgabv tvvka siya dukubv ninyigv adu lo vngdungla vngngo lvpa rikulo.”
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
“Ho apiabv,” Jisu minyabv minto, “Nonu lokv yvvka ngoogv lvbwlaksu gobv rinyu mare vdwlo nonuno nonugv ogumvnwngnga kayu maredw.”
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
“Alu v alv nvgo, vbvritola si tinam a ngemu kubolo, hum lvkodv tidukubv mvjiku lamtv kaakuma.
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
So si kvdw gv lvgabv alv kuma vmalo eriung gvbvka alvkuma; hum adulo ora duku. Tvvtoka, vbvrikunamv, nonuno nyarung gvdubolo!”
