Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Lishaka limu lya kwoyera, Yesu kagenditi kuliya shiboga kwa yumu gwa walongoziya wa Mafalisayu, na wantu wawaweriti palii waweriti wankumlola handa hakatendi shishi.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Muntu mweni magulu na mawoku gakuwi gatutuma, kamwiziliti Yesu,
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
na Yesu kawakosiyiti wafunda wa Malagaliru na Mafalisayu, “Hashi, Lilagaliru lya twenga lituruusu kuponiziya mulishaka lya kwoyera?”
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Kumbiti womberi watakula ndiri shintu. Yesu kamshinkula muntu ulii na kumponiziya na kamleka kagendi zyakuwi.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Su kawagambira, “Kwana muntu yoseri pakati penu yakawera na mwana ama ng'ombi yakapatukiliti mulirindi mulishaka lya kwoyera su hapeni kamlaviyi toziya ya lishaka lya kwoyera?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Woseri wasinda shakutakula, su wanyamalira jii.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Yesu kaloliti wahenga wamu ntambu yawasyagula pahala paherepa nentu, su kawagambira woseri mfanu agu,
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
“Muntu yoseri pakakushemerani mumsambu gwa arusi, namlivaga pahala paherepa nentu. Mana pamonga kwana muntu yakawera mkulu kuliku gwenga wamshemera,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
Na ulii mwenikaya kakugambili, ‘Gumlekeli shiti ayu.’ Su palii haguwoni soni na hagugendi kulivaga pahala pa upeleru.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Ira pagushemelwa, gugendi na kulivaga pahala pa upeleru, su mweni kaya gwaku hakizi kwaku na kukugambira, ‘Ganja gwangu, gwizi uganu, pahala paherepa ng'anji.’ Palii hagupananwi ligoya palongolu pa wahenga wamonga woseri.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Kwa woseri yawalikweniziya hawawasulusiyi, na woseri yawalisulusiya weni hawawakweniziyi.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Shakapanu Yesu kumgambira na ulii yakamshemera, “Handa pagutenda msambu paliwala ama pashiru naguwashemera waganja waku ama walongu waku ama wapakwegera waku, toziya hawakushemeri na gwenga vira, na kwanjira ayi hagupati shilii shagutenditi kwawu.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Gwenga pagutenda msambu, guwashemeli wahushu, na wavibyeketu, na wana lwisi,
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
na hagutekelelwi, toziya hapeni wakulipi shilii shagutenditi kwawu. Mlungu hakakulipi gwenga mulishaka lya wantu waheri pawazyuka.”
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Yumu gwa wantu yawalivagiti kulongolu kwa meza kapikaniriti aga, kamgambiriti Yesu, “Mbaka woseri hawawalivagi mumsambu Muufalumi wa Mlungu!”
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Yesu kamgambira, “Kwana muntu yumu yakatenditi msambu mkulu na kawashemiriti wantu wavuwa.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Payiweriti shipindi sha msambu, kawatumiti wantumintumi wakuwi wagendi wakawagambiri walii yawashemiritwi, ‘Wizi, toziya kila shintu shiwera kala!’
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Kumbiti wantu woseri, yumu pa yumonga wanjiti kulonga toziya ya kuleka kwiza. Muntu gwa kwanja kamgambiriti ntumintumi, ‘Hemeriti lirambu su nfiruwa ng'endi nukaliloli, su nduwa hapeni nizi.’
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Muntu gwingi katakula, ‘Hemeriti wang'ombi lilongu limu na nankugolokera kugenda kuwajera mulirambu, su nduwa hapeni nizi!’
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Na yumonga katakula, ‘Neni nyuga mdala, su hapeni nizi.’
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
“Su ntumintumi kawuya na kumgambira goseri mtuwa gwakuwi. Mtuwa ulii kakalaliti nentu na kumgambira ntumintumi gwakuwi, ‘kanongola gugendi munjira na muvipenyu vya muisi, gwakawajegi wahushu, na wavibyeketu na wanalwisi wavibyeketu wamonga.’
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Pamberi ntumintumi kalonga, ‘Mtuwa, vitwatira vitendeka ntambu yagutakuliti, kumbiti mwana fasi mnumba.’
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Su mtuwa kamgambiriti ntumintumi, ‘Gugendi munjira na muvipenyu, guwagambiri wantu mpaka wizi, su numba yangu hayimemi.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Nukugambira nakaka kwahera muntu ata yumu pakati pa walii yawawashemeriti hakalambiti ata tyee shiboga shaneni!’”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Palii lipinga likulu paliweriti lyankugenda pamuwera na Yesu, yomberi kagalambuka na kuwagambira,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Woseri yawiza kwa neni uganu wawafira tati na mawu wawu, wadala na wana, walongu na wadada wawu, ama womberi, hapeni waweri wafundwa waneni.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Woseri yawatola ndiri lupingika lwawu weni na kunfata hapeni waweri wafundwa wangu.”
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
“Handa yumu pakati pa mwenga yakafira kunyawa mnara, kwanja kalivaga huti pasi na kulihola galama zakuwi, pakalola handa kana mpiya zitosha za kumalira lihengu.
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Handa gwahera mpiya, pagunyawiti liyanjiru hapeni guwezi kumalira kunyawa mnara, na woseri pawalola galii gagalawiriti hawakuseki.
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
Womberi hawalongi, ‘Muntu ayu yakanjiti kunyawa mnara kasinda kumalira lihengu!’
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
“Mfalumi yakawera na wantu elufu lilongu limu pakagenda kumkoma mfalumi yumonga yakawera na wantu elufu malongu mawili, mpaka huti yomberi kalivagi kulihola handa kana makakala ga kuukoma ufalumi umonga.
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Handa pakahera makakala, hakawatumi wajumbi waliwoni na mfalumi yumonga, kumkosiya mashaliti ga ponga uganu yomberi kankali ka kutali.”
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Yesu kamaliriti kwa kutakula, “Ntambu ira ayi kwahera ata yumu pakati penu hakaweri mfundwa wangu mpaka huti guleki kila shintu shakaweriti nashi.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
“Munu guherepa, kumbiti munu pagukola ndiri kwahera njira ya kugutenda gukoli kayi.
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Su gufaa ndiri ata pawitira mulitapaka ama kuwera mbotu, hawagwasi kutali. Yakana makutu kapikaniri!”
