Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Aru eneka hoise, Jisu ekjon Pharisee khan laga ghor te Bisram dinte bhaat khabole jaise, aru Jisu ki kori ase etu sob bhal pora taikhan sai thakise.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Aru ta te ekjon manu thakise jun gaw phula bemar pora dukh pai thakise.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Titia Jisu Pharisee khan aru Yehudi niyom jana manu khan ke hudi kene koise, “Bisram dinte changai kori bole pare na nai?”
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Kintu taikhan eku kowa nai, titia Jisu taike dhorise aru changai kori dise, aru taike pathai dise.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Titia Tai pora taikhan ke hudise, “Tumikhan majote kunba tai laga bacha nahoile bhi tai laga janwar Bisram dinte panite giri le jai kene phot uthai nolobo naki?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Taikhan etu kotha te eku jowab dibo para nai.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Titia Tai arubi taikhan ke ekta dristanto koise, jun khan ke khabole mati sele, taikhan kineka kori kene bhal jagate bohi bole pabo, etu kosis kori thakise.
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
Jitia tumikhan ke shadi te khabole mate, tumikhan bhal jagate nabohibi, kele koile tumikhan pora bhi kunba bisi sonman thaka manu ke mati kene thakibo pare,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
aru jitia tumi aru dusra manu junke khana te matise, tai tumikhan ke kobo, ‘Tumi laga jaga to taike dibi,’ aru titia sorom pora taike etu jaga to dikene tumi chutu jagate he bohi jai.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Jitia, tumike mate, jabi aru sobse chutu jagate he bohibi, jitia jun pora tumike matise tai ahibo, tai tumike kobo, ‘Sathi, uporte ahibi.’ Titia tumi laga sonman to dusra manu bohi thaka usorte bisi hoijai.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Jun manu nijorke dangor kori bole bisare tai chutu hoi jabo, aru jun manu tai nijorke chutu kore taike uthai dibo.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Titia tai etu manu ke kobo jun he taike matise, “Jitia tumi kha luwa koribo, tumi laga bhal sathi khan, bhai khan aru dhuni manu ke namatibi, nohoile taikhan bhi tumike matibo, aru tumi taikhan nimite ki korise etu he apuni pabo.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Kintu jitia tumi kha luwa kore, gorib khan, bera bole napara, andha aru bemar manu khan ke mati bhi,
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
aru tumikhan asirbad pabo, kelemane taikhan tumike ghurai kene eku dibole na paribo. Kintu tumikhan ke Jisu Khrista wapas lobole aha homoi te biswasi khan logote sob kaam laga inam dibo.”
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Jitia jun ekjon mez te bohi thakise aru eitu khan huni thakise, tai Jisu ke koise, “Dhonyo ase jun Isor laga rajyote roti khabo!”
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Titia Jisu pora taikhan ke ekta dristanto koise, “Ekjon manu dangor kha luwa bonai kene manu khan ke matise.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Aru jitia khabole homoi ahise, tai laga noukar khan ke pathai kene jun manu khan ke matise taikhan ke koise, ‘Ahibi, sob to taiyar hoi jaise.’
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Kintu mata khan sob nijor bahana kori bole shuru hoise. Poila ekjon pora koise, ‘Moi ekta kheti kinise, aru moi ta te jai kene sabo lagibo. Morom pora biya napabi.’
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Aru ekjon pora koise, moi pansta guru kinise, moi taikhan ke kheti te loijai kene ekbar sabo. Morom pora biya napabi.’
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Aru dusra ekjon pora koise, ‘Moi ekjon maiki logote shadi korise, aru etu nimite moi ahibole na paribo.’
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Titia noukar khan sob kotha to tai laga malik ke ahikena koise. Ghor laga malik khong uthi kene, noukar khan ke koise, ‘Bahar te joldi jabi aru bosti rasta pora gorib manu, bera bole napara, suku andha aru bemar manu ke loi anibi.’
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Sewak pora etu kaam kori kene tai koise, ‘Probhu Apuni ki koise eneka kori dise, aru bhi alohi manu bisi karone jaga ase.’
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Titia malik tai laga noukar khan ke koise, ‘Bahar te jabi aru rasta kinar aru jun jaga pora hoile taikhan ke mati kene loi anibi, Moi laga ghor to bhorta hobo lage.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Moi tumikhan ke koi ase, jun manu khan ke Moi poila mati sele taikhan Moi ki kha luwa bonaise etu khabole napabo.’”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Aru bisi manu khan Jisu laga pichete jai thakise, aru Tai ghuri kene taikhan ke koise,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Jun manu Moi logote ahibole itcha ase kintu tai nijor laga baba, ama, maiki, bacha, bhai, bhoini aru nijor jibon to ghin nakore, tai Moi laga chela hobole na paribo.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Jun manu tai nijor laga Cross uthaikene Moi pichete nahe tai Moi laga chela hobole na paribo.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Jun manu ekta ghor bona bole itcha kore, poila tai bohi kene, tai logote thaka poisa pora ghor bona khotom koribo paribona nai koi kene ginti nakore naki?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Jitia, tai ghor laga bhetimul to uthai dibo, aru ghor to khotom kori bole naparile, sob manu saikene taike hasi dibo,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
aru kobo, etu manu ghor to bona bole shuru korise kintu khotom kori bole para nai.’
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Aru ekjon raja, dusra raja logote lorai kori bole ase, tai poila bohi kene nasabo naki, tai laga dos hajar manu pora dusra raja laga bis hajar logote lorai koribo paribona nai?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Kintu, tai dur te thaka homoi te, ekjon manu ke shanti pora kotha kori kene lorai to rukhai dibo.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Etu nisena, jun manu tai laga sob dhun sompoti chari kene nahile, tai Moi laga chela hobole na paribo.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Etu nimite nimok to bhal ase, kintu nimok laga swadh harai dile kineka etu ke aru swadisht bonabo?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Etu ke mati nimite bhi aru kheti te mol bona bole bhi kaam nathake. Taikhan etu ke phelai dibo. Jun manu logote huni bole kan ase, taikhan huni bhi.”
