Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Mokolo moko ya Saba, Yesu akendeki kolia kati na ndako ya moko kati na bakambi ya Bafarizeo, mpe Bafarizeo bazalaki kotala Ye malamu.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Liboso na Ye, ezalaki na moto moko oyo azalaki kobela bokono ya kovimba nzoto.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Yesu atunaki Bafarizeo mpe balakisi ya Mobeko: — Boni, mobeko na biso epesaka nzela ya kobikisa moto na mokolo ya Saba to te?
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Kasi bavandaki kimia. Yesu asimbaki mobeli yango, abikisaki ye na bokono na ye mpe azongisaki ye.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Bongo atunaki bango: — Soki moko kati na bino azali na mwana to ngombe; bongo, na mokolo ya Saba, akweyi to ekweyi kati na libulu, boni, bokobimisa te na lombangu mwana yango to ngombe yango?
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Bakokaki te kopesa Ye eyano.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Tango Yesu amonaki ndenge nini bato oyo babengamaki na feti bazalaki kopona bisika ya lokumu, alobaki na bango lisese oyo:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
« Soki moto abengisi yo na feti ya libala, kokende komivandisa te na esika ya lokumu, pamba te, kati na bato oyo babengami na feti yango, ekoki kozala na moto oyo aleki yo na lokumu.
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
Soki esalemi bongo, moto oyo abengisi bino mibale akoya koloba na yo: ‹ Tikela moto oyo kiti na yo! › Bongo, na soni nyonso, okokende kozwa esika ya suka.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Kasi soki babengisi yo na feti, kende na yo kovanda na esika ya suka, mpo ete, tango moto oyo abengisi yo akoya, aloba na yo: ‹ Molingami na ngai, yaka kovanda na esika oyo eleki malamu! › Boye, okopesamela lokumu na miso ya bato nyonso oyo babengami na feti.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Solo, moto nyonso oyo amitombolaka, bakokitisa ye; mpe moto oyo amikitisaka, bakotombola ye. »
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Bongo Yesu alobaki na moto oyo abengisaki Ye: — Soki osali feti mpo ete bato baya kolia, kobengisa te balingami na yo, bandeko na yo, baboti na yo to bazwi oyo bazalaka pene na yo; noki te bango mpe bakobengisa yo mpo na kozongisela yo, na nzela wana, bolamu oyo osalaki mpo na bango.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Kasi Soki osali feti, bengisa babola, bakufi miso, bakakatani mpe ba-ebosono;
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
mpe Nzambe akopambola yo. Atako bakoki te kozongisela yo bolamu oyo osali mpo na bango, kasi Nzambe akofuta niongo na mokolo oyo bato ya sembo bakosekwa.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Tango moko kati na babengami ayokaki bongo, alobaki na Yesu: — Esengo na moto oyo akolia na feti kati na Bokonzi ya Nzambe!
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Yesu azongiselaki ye: — Moto moko asalaki feti monene mpe abengisaki bato ebele.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Tango ngonga ya kolia ekokaki, atindaki mosali na ye kokende koloba na bato oyo babengamaki: « Boya, pamba te nyonso esili kobongisama sik’oyo. »
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Kasi bango nyonso bakomaki kosenga bolimbisi ndenge moko. Moto ya liboso alobaki: « Nawuti kosomba elanga, nasengeli kokende kotala yango; nabondeli yo, limbisa ngai! »
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Moto ya mibale alobaki: « Nawuti kosomba bangombe zomi, nasengeli komeka yango; nabondeli yo, limbisa ngai! »
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Moto mosusu alobaki: « Nawuti kobala mwasi; nakoki koya te. »
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Mosali azongaki mpe ayebisaki makambo nyonso epai ya nkolo na ye. Nkolo ndako asilikaki makasi mpe atindaki mosali na ye: « Kende noki na banzela, na babalabala ya engumba, mpe memela ngai babola, ba-ebosono, bakakatani mpe bakufi miso. »
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Sima na mwa tango, mosali ayaki mpe alobaki: « Nkolo na ngai, nasali ndenge otindaki ngai; kasi bisika ezali nanu. »
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Nkolo alobaki na mosali na ye: « Kende lisusu na banzela mpe na babalabala ya engumba, tinda bango na makasi mpo ete bakota, mpe ndako na ngai etonda na bato.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Pamba te, nazali koloba na yo: moko te kati na bato oyo babengamaki akolia biloko ya feti na ngai. »
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Ebele ya bato bazalaki kokende elongo na Yesu. Yesu abalukaki mpo na kotala bango mpe alobaki:
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
— Soki moto ayei epai na Ngai, kasi alingi Ngai te koleka tata na ye, mama na ye, mwasi na ye, bana na ye, bandeko na ye ya mibali, bandeko na ye ya basi, mpe ezala ata bomoi na ye moko, moto ya ndenge wana akoki te kozala moyekoli na Ngai.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Mpe moto nyonso oyo amemaka ekulusu na ye te mpe alandaka Ngai te akoki te kozala moyekoli na Ngai.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Soki moko kati na bino alingi kotonga ndako molayi, boni, bokovanda nanu te mpe bokoluka nanu te koyeba motuya mpo na kotala soki bozali na mbongo ya kokoka mpo na kosilisa misala ya kotonga ndako yango?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Pamba te, soki sima na bino kotia moboko, bokoki lisusu te kosilisa kotonga ndako yango, bato nyonso oyo bakobanda komona yango bakobanda koseka bino mpe koloba:
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
« Botala moto oyo! Abandaki mosala ya kotonga ndako, kasi azangaki makoki ya kosilisa yango. »
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Ndenge moko, soki mokonzi moko alingi kokende kobundisa mokonzi mosusu, boni, akovanda nanu te mpe akotala nanu te soki, elongo na basoda na ye nkoto zomi, akoki kobundisa mokonzi oyo, elongo na basoda nkoto tuku mibale, azali koya kobundisa ye?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Soki amoni ete akokoka te, wana monguna na ye azali nanu mosika, akotindela ye bato mpo na kosenga kimia.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Boye, kati na bino, moto nyonso oyo akoki kokabwana te na biloko na ye nyonso akoki te kozala moyekoli na Ngai.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Mungwa ezali malamu; kasi soki mungwa ebungisi elengi na yango, ndenge nini bakozongisa lisusu elengi na yango?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Ekozala lisusu na tina moko te, ezala mpo na mabele to mpo na kobongisa bilanga; kasi bakobwaka yango. Tika ete moto oyo azali na matoyi mpo na koyoka ayoka!
