< Lukáš 14 >

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Issi Sambbaata gallas Yesuusi issi Farisaaweta halaqaa soo kathi maanaw geliya wode asay caddi xeellosona.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
He bessan shawuhe harggen waayettiya issi asi iyaw sintha baggara zin77is.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Yesuusi Farisaawetakkonne higge asttamaaretakko, “Sambbaata gallas hargganchcho pasoy wogeyye woga gidennee?” yaagidi oychchis.
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Entti si7i gidosona. Yesuusi harggettiya uraa bochchi pathidi moyzis.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
“Qassika hinttefe issuwas na7i woykko boori Sambbaata gallas aafon wulliko ellesidi kessonnay oonee?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Entti issibaakka zaaranaw dandda7ibookkona.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Yesuusi imatuwas xeegettidayssati bonchcho bessi doorishin be7idi, ha leemisuwa odis.
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
“Issi asi nena yaagano xeegikko bonchcho bessan uttofa. Neeppe aadhdhi bonchchettiya asi xeegettanaw dandda7ees.
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
Hinttena nam77atakka xeegidayssi yidi, ‘Ne bessaa ha imathaas yedda’ yaagiya wode neeni yeellatashe ziqqa bessi wodhdhaasa.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Gidoshin, ne xeegettida wode koyrottada ziqqa bessi be7ada utta. Xeegoyssi yidi, ‘Ta laggiyaw, ha bonchcho bessan utta’ yaagana. He wode neera issife xeegettida asa ubbaa sinthan ne bonchchettana.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Bana dhoqqu dhoqqu oothiya ubbay kawuyana; bana ziqqi ziqqi oothiya ubbay dhoqqu dhoqqu gaana.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Qassi Yesuusi iya mokkida keethaa aawakko, “Quma woykko kaho imato xeegiya wode, neeni kushe zaaro xeegonna mela ne laggeta woykko ne ishata woykko ne dabbota woykko ne dure shoorota imato xeegoppa.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Gidoshin, ne imato giigisida wode manqota, wobbeta, gunddatanne qooqeta xeega; neeni anjjettana.
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Hayssati kushe zaaranaw dandda7onna gisho kushe zaaroy geeshshata denddo gallasan new simmana” yaagis.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Yesuusara wolla imato bolla uttoyssata giddofe issoy hessa si7idi, “Xoossaa kawotethan imato bolla utteyssi anjjettidayssa” yaagis.
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Yesuusi, “Issi asi gita imato giigisidi daro asata xeegis.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Imatoy mokettiya saatey gakkiya wode xeegettida imathata, ‘Hekko ubbabay giigis, haa yiite’ yaagidi xeeganaada ba aylliya kiittis.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
“Shin ubbayka bantta gaaso gaaso medhdhidosona. Issoy, ‘Ha77i buroo gade shammida gisho, bada be7anaw koshshees hayyana tana aggarkii yaaga’ yaagis.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Hankkoy, ‘Ichchashu waatha boori shammas enttana waaxa be7ana gisho hayyana tana lanccofa’ yaagis.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Qassi haray, ‘Taani buroo meddan de7iya gisho, yaanaw dandda7ikke’ yaagis.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
“Aylley simmi yidi he ubbaa ba godaas odis. He wode yaagano aaway hanqettidi aylliyako, ‘Ellesada kataman de7iya wogga ogetanne daggalata bada, manqota, wobbeta, qooqetanne gunddata haa eha’ yaagis.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
“Aylley, ‘Ta godaw, ne kiittidayssi ubbay polettis, shin ha77ika bessi de7ees’ yaagis.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
“Goday aylliyako, ‘Horogata bollanne, gade giddo ogeta keya, ta keethay kumana gakkanaw demmida ubbaa yaana mela ootha.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Ta hinttew odays; imatotidayssatappe oonikka ta gibiraappe moonnayssa erite’ gis” yaagis.
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Daro asay iyara wolla bishin Yesuusi enttako guye simmidi,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Taakko yaa ubbay ba aawanne, ba aayiw, ba machchiwunne ba nayta, ba ishatanne ba michcheta, hari attoshin ba de7uwa ixxonnay ta tamaare gidanaw dandda7enna.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Ba masqaliya tookkidi tana kaallonnay ta tamaare gidanaw dandda7enna.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
“Hinttefe issi asi shuchcha keethi keexanaw koykko, keethaa keexidi ongganaw ay mela miishe koshshiyako koyrottidi eranaw qoppi be7onnay oonee?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Hessa gidonna ixxiko, ha uray baaso shuchchu hiixin qusttethi xoonikko,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
be7iya ubbay, ‘Ha uray gimbbethi oykkin qusttanaw iya xoonis’ yaagidi boroosona.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
“Woykko issi kawoy hara kawora olettanaw denddishe laatamu mukulu olanchchota ekki yaa kawuwara tammu mukulu olanchchotara eqettanaw dandda7anayssanne dandda7onayssa uttidi zorettonnay oonee?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Eqettanaw dandda7ettonaba gidikko, he hara kawuwara haahon de7ishin giiganaw koyrottidi cima yeddidi oychchees.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Hessadakka, hinttefe oonikka baw de7iyaba ubbaa aggonna ixxiko ta tamaare gidanaw dandda7enna.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
“Maxiney lo77o, shin maxiney ba mal7uwa aggiko, waanidi maxine geetettanaw dandda7ii?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Biittatethaaskka araddatethaaskka maaddonabaa gidiya gisho wora yegettees. Hiza, si7iya haythi de7iya asi si7o” yaagis.

< Lukáš 14 >