Lukáš 14

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

Il arriva que comme Jésus était entré un jour de sabbat dans la maison d’un chef des pharisiens pour y manger du pain, ceux-ci l’observaient.

2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

Et voilà qu’un homme hydropique était devant lui.

3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

Or prenant la parole, Jésus dit aux docteurs de la loi et aux pharisiens: Est-il permis de guérir le jour du sabbat?

4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

Mais ils gardèrent le silence. Alors Jésus prenant cet homme par la main, le guérit et le renvoya.

5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

Puis, s’adressant à eux, il demanda: Qui de vous, si son âne ou son bœuf tombe dans un puits, ne l’en retire pas aussitôt, même le jour du sabbat?

6 I nemohli jemu na to odpovědíti.

Et ils ne pouvaient rien répondre à cela.

7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

Il dit encore cette parabole aux conviés, en voyant comment ils choisissaient les premières places à table:

8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

Lorsque tu seras invité à des noces, ne te mets pas à la première place, de peur que quelqu’un plus considéré que toi n’ait été invité aussi,

9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

Et que celui qui t’a invité, toi et lui, ne vienne et ne te dise: Donne cette place à celui-ci; et qu’alors tu n’ailles avec confusion occuper la dernière place.

10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

Mais lorsque tu seras invité, va te mettre à la dernière place, afin que, quand viendra celui qui t’a convié, il te dise: Mon ami, monte plus haut. Alors ce sera une gloire pour toi devant ceux qui seront à table avec toi:

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Car quiconque s’exalte sera humilié, et quiconque s’humilie sera exalté.

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

Il disait aussi à celui qui l’avait invité: Lorsque tu donneras à dîner ou à souper, n’appelle ni tes amis, ni tes frères, ni tes parents, ni tes voisins riches, de peur qu’ils ne t’invitent à leur tour, et qu’ils ne te rendent ce qu’ils ont reçu de toi.

13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

Mais quand tu fais un festin, appelles-y des pauvres, des estropiés, des boiteux et des aveugles:

14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

Et tu seras heureux de ce qu’ils n’ont rien à te rendre; car ce te sera rendu à la résurrection des justes.

15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

Ce qu’ayant entendu, un de ceux qui étaient à table lui dit: Heureux celui qui mangera du pain dans le royaume de Dieu.

16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

Mais Jésus lui dit: Un homme fit un grand souper, et y appela beaucoup de monde.

17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

Et à l’heure du souper, il envoya son serviteur dire aux conviés de venir, parce que tout était prêt.

18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

Mais ils commencèrent à s’excuser tous ensemble. Le premier lui dit: J’ai acheté une maison de compagne, et il faut que j’aille la voir; je vous prie, excusez-moi.

19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

Un second dit: J’ai acheté cinq paires de bœufs, et je vais les essayer; je vous prie, excusez-moi.

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

Et un autre dit: J’ai pris une femme, et c’est pourquoi je ne puis venir.

21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

Le serviteur étant revenu, rapporta tout ceci à son maître. Alors le père de famille irrité dit à son serviteur: Va vite dans les places et les rues de la ville, et amène ici les pauvres et les estropiés, les aveugles et les boiteux.

22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

Et le serviteur dit: Seigneur, il a été fait comme tu l’as ordonné, et il y a encore de la place.

23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

Et le maître dit au serviteur: Va dans les chemins et le long des haies, et force les gens d’entrer, afin que ma maison soit remplie.

24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

Mais je vous le dis, aucun de ceux qui avaient été invités, ne goûtera de mon souper.

25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

Or, comme une grande foule de peuple allait avec lui, il se tourna vers eux et leur dit:

26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

Si quelqu’un vient à moi, et ne hait point son père et sa mère, sa femme et ses fils, ses frères et ses sœurs, et même sa propre âme, il ne peut être mon disciple.

27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

Et qui ne porte point sa croix et ne me suit point, ne peut être mon disciple.

28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

Car qui d’entre vous, voulant bâtir une tour, ne s’assied pas auparavant, pour calculer les dépenses qui sont nécessaires, et s’il a de quoi l’achever?

29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

De peur qu’après avoir posé les fondements, et n’avoir pu l’achever, ceux qui le verront ne se mettent à se moquer de lui,

30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

Disant: Cet homme a commencé à bâtir; et il n’a pu achever.

31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

Ou, quel est le roi qui, devant aller faire la guerre à un autre roi, ne s’assied pas auparavant, et ne songe pas en lui-même, s’il peut, avec dix mille hommes, aller à la rencontre de celui qui vient contre lui avec vingt mille?

32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

Autrement, tandis que celui-ci est encore loin, envoyant une ambassade, il lui fait des propositions de paix.

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

Ainsi donc, quiconque d’entre vous ne renonce point à tout ce qu’il possède, ne peut être mon disciple.

34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

Le sel est bon. Mais si le sel perd sa vertu, avec quoi l’assaisonnera-t-on?

35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

Il n’est plus propre, ni pour la terre, ni pour le fumier; mais il sera jeté dehors. Que celui qui a des oreilles pour entendre, entende.