Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Un jour de sabbat, Jésus étant entré dans la maison d’un des principaux Pharisiens pour y prendre son repas, ceux-ci l’observaient.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Et voici qu’un homme hydropique se trouvait devant lui.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Jésus, prenant la parole, dit aux Docteurs de la Loi et aux Pharisiens: « Est-il permis de faire une guérison le jour du sabbat? »
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Et ils gardèrent le silence. Lui, prenant cet homme par la main, le guérit et le renvoya.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Puis, s’adressant à eux, il dit: « Qui de vous, si son âne ou son bœuf tombe dans un puits, ne l’en retire aussitôt le jour du sabbat? »
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Et à cela ils ne surent que lui répondre.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Ensuite, ayant remarqué l’empressement des conviés à choisir les premières places, Jésus leur dit cette parabole:
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
« Quand tu seras invité par quelqu’un à des noces, ne prends pas la première place, de peur qu’il n’y ait un homme plus considéré que toi,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
et que celui qui vous aura invités l’un et l’autre ne vienne te dire: Cède-lui la place; et qu’alors tu ne commences avec confusion à occuper la dernière place.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Mais lorsque tu seras invité, va te mettre à la dernière place; de cette façon, quand viendra celui qui t’a invité, il te dira: Mon ami, monte plus haut. Alors ce sera pour toi un honneur devant les autres convives.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Car quiconque s’élève sera abaissé, et quiconque s’abaisse sera élevé. »
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Il dit aussi à celui qui l’avait invité: « Lorsque tu donnes à dîner ou à souper, n’invite ni tes amis, ni tes frères, ni tes parents, ni des voisins riches, de peur qu’ils ne t’invitent à leur tour, et ne te rendent ce qu’ils auront reçu de toi.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Mais, quand tu donnes un festin, invite des pauvres, des estropiés, des boiteux et des aveugles;
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
et tu seras heureux de ce qu’ils ne peuvent te rendre la pareille, car cela te sera rendu à la résurrection des justes. »
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Un de ceux qui étaient à table avec lui, ayant entendu ces paroles, dit à Jésus: « Heureux celui qui aura part au banquet dans le royaume de Dieu! »
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Jésus lui dit: « Un homme donna un grand repas et y convia beaucoup de gens.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
A l’heure du repas, il envoya son serviteur dire aux invités: Venez, car tout est déjà prêt.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Et tous, unanimement, se mirent à s’excuser. Le premier lui dit: J’ai acheté une terre, et il faut que j’aille la voir; je te prie de m’excuser.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Le second dit: J’ai acheté cinq paires de bœufs, et je vais les essayer; je te prie de m’excuser.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Un autre dit: Je viens de me marier, et c’est pourquoi je ne puis aller.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Le serviteur étant revenu, rapporta ces choses à son maître. Alors le père de famille irrité dit à son serviteur: a vite dans les places et les rues de la ville, et amène ici les pauvres, les estropiés, les aveugles et les boiteux.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Le serviteur dit: Seigneur, il a été fait comme tu l’as commandé, et il y a encore de la place.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Le maître dit au serviteur: Va dans les chemins et le long des haies, et ceux que tu trouveras, presse-les d’entrer, afin que ma maison soit remplie.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Car, je vous le dis, aucun de ces hommes qui avaient été invités ne goûtera de mon festin. »
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Comme une grande foule cheminait avec lui, il se retourna et leur dit:
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
« Si quelqu’un vient à moi et ne hait pas son père et sa mère, sa femme et ses enfants, ses frères et ses sœurs, et même sa propre vie, il ne peut être mon disciple.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Et quiconque ne porte pas sa croix et ne me suis pas, ne peut être mon disciple.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Qui de vous, en effet, s’il veut bâtir une tour, ne s’assied pas auparavant pour calculer la dépense, et s’il a de quoi l’achever?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
de peur qu’après avoir posé les fondements de l’édifice, il ne puisse le conduire à sa fin, et que tous ceux qui le verront ne se mettent à le railler,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
disant: Cet homme a commencé à bâtir, et il n’a pu achever.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Ou quel roi, s’il va faire la guerre à un autre roi, ne s’assied d’abord pour délibérer s’il peut, avec dix mille hommes, faire face à un ennemi qui vient l’attaquer avec vingt mille?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
S’il ne le peut, tandis que celui-ci est encore loin, il lui envoie une ambassade pour négocier la paix.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Ainsi donc, quiconque d’entre vous ne renonce pas à tout ce qu’il possède, ne peut être mon disciple.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Le sel est bon; mais si le sel s’affadit, avec quoi lui donnera-t-on de la saveur?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Inutile et pour la terre et pour le fumier, on le jette dehors. Que celui qui a des oreilles entende bien! »
