Lukáš 14

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

And as He went into the house of one of the chief of the pharisees to eat on the sabbath-day, and they were watching Him,

2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

behold, there was a certain man before Him that had a dropsy.

3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

And Jesus spake to the expounders of the law and to the pharisees, saying, Is it lawful to heal on the sabbath-day?

4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

but they made no answer. And He took him and healed him, and sent him away:

5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

and said unto them, Which of you shall have an ass or an ox fall into a pit, and will not immediately draw him out even on the sabbath-day?

6 I nemohli jemu na to odpovědíti.

and they were not able to answer Him again to these things.

7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

And He spake a parable to those that were invited, observing how they chose the chief seats, saying unto them,

8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

When thou art invited by any one to a wedding, do not sit down in the uppermost place, least one more honorable than thou be invited by him;

9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

and he who invited thee and him, should come and say to thee, Give place to this person, and then thou begin with shame to take the lowest place.

10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

But when thou art invited, go and sit down at the lowest place, that, when he who invited thee cometh, he may say to thee, Friend, go up higher: then wilt thou have honor before them that sit at table with thee:

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

for whosoever exalteth himself shall be humbled, and he that humbleth himself shall be exalted.

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

He said also to him that had invited Him, When thou makest a dinner or a supper, do not invite thy friends, nor thy brethren, nor thy kindred, nor thy rich neighbors; least they invite thee again, and so a return be made thee.

13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

But when thou makest a feast, invite the poor, the maimed, the lame, the blind; and thou shalt be happy;

14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

because they have not wherewith to requite thee: for a recompense shall be given thee at the resurrection of the just.

15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

And one of those; who sat at table with Him, hearing these things, said unto Him, Happy is he that shall eat bread in the kingdom of God.

16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

Upon which He said, A certain man made a great supper and invited many;

17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

and sent his servant at supper-time to say to them that were invited, Come, for all things are now ready.

18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

And they all with one consent began to make excuses; the first said, I have bought a field, and I must go and see it, pray have me excused.

19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

And another said, I have bought five yoke of oxen, and am going to try them, pray have me excused.

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

And another said, I have married a wife, and therefore I cannot come.

21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

So the servant came and told his lord these things. Then the master of the house being angry said to his servant, Go directly into the streets and lanes of the city, and bring in hither the poor, and the maimed, and the lame, and the blind.

22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

And the servant said, Sir, it is done according to thine order, and still there is room.

23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

And the lord said to the servant, Go out into the high-ways and hedges, and press them to come in, that my house may be filled:

24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

for I tell you, that none of those men who were invited, shall taste of my supper.

25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

Now there were great multitudes going along with Him:

26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

so he turned and said to them, If any man come to me, and does not comparatively hate his father, and mother, and wife, and children, and brethren, and sisters, yea and his own life too, he cannot be my disciple.

27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

And whosoever doth not bear his cross, and follow me, cannot be my disciple.

28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

For who of you that hath a mind to build a tower does not first sit down and calculate the expence, whether he hath wherewithal to perfect it?

29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

least having laid a foundation and not being able to finish,

30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

all that see it, should deride him, saying, this man began to build and was not able to finish.

31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

Or what king, going to engage with another king in battle, doth not sit down first and consult, whether he be able with ten thousand men to meet him that cometh against him with twenty thousand?

32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

and if not, while he is yet far off, he sendeth an embassy, and desireth conditions of peace.

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

So, every one of you, that doth not give up all that he hath, cannot be my disciple.

34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

Salt is good; but if the salt have lost it's savor, wherewith shall it be seasoned?

35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

it is neither fit for the land, nor for the dunghil; but they throw it away. He that hath ears to hear, let him hear.