Lukáš 14

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

And it occurred, that, as he entered the house of one of the chief Pharisees to eat bread, on the sabbath day, they watched him.

2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

And lo, a dropsical man was before him.

3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

And Jews answered, and said to the Scribes and Pharisees: Is it lawful to heal on the sabbath?

4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

And they were silent. And he took him, and healed him, and dismissed him.

5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

And he said to them: Which of you, if his son or his ox fall into a pit on the sabbath day, doth not immediately lift and draw him out?

6 I nemohli jemu na to odpovědíti.

And they could give him no answer to that.

7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

And he spoke a similitude to the guests that were present, as he noticed how they chose places on the highest couches.

8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

When thou art invited by any one to a house of feasting, go not and recline on the highest couch; lest there should be invited there, one more honorable than thou;

9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

and he that invited both him and thee come and say to thee, Give place to this man; and thou be ashamed, when thou risest, and takest a lower couch.

10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

But when thou art invited, go and recline on the lowest couch; that when he who invited thee come, he may say to thee: My friend, come up higher and recline. And thou wilt have honor, before all that recline with thee.

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

For, every one that exalteth himself, will be humbled: and every one that humbleth himself, will be exalted.

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

And he said to him that invited him: When thou makest a dinner or a supper, invite not thy friends, nor thy brothers, nor thy relatives, nor thy rich neighbors; lest they also invite thee, and thou have this recompense.

13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

But when thou makest a feast, invite the poor, the maimed, the lame, the blind.

14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

And thou wilt be blessed. For they cannot recompense thee; but thy recompense will be at the resurrection of the just.

15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

And when one of those reclining heard these things, he said to him: Blessed is he that shall eat bread in the kingdom of God.

16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

Jesus said to him: A certain man made a great supper, and invited many.

17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

And at the time for supper, he sent his servant to say to those invited: Lo, every thing is ready for you; come.

18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

And they all to a man, began to excuse themselves. The first said to him: I have bought a field, and am constrained to go out and see it. I pray thee, allow me to be excused.

19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

Another said: I have bought five yoke of oxen, and I go to inspect them. I pray thee, allow me to be excused.

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

Another said: I have married a wife, and on this account I cannot come.

21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

And the servant came, and told his lord these things. Then the lord of the house was angry: and he said to his servant, Go out quickly into the market-places and streets of the city, and bring in hither the poor, and the diseased, and the lame, and the blind.

22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

And the servant said: My lord, it is done as thou commandedst; and still there is room.

23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

And the lord said to his servant: Go out to the by-paths, and among the hedges, and constrain them to come in; that my house may be filled.

24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

For I declare to you, that not one of those men that were invited, shall taste of my supper.

25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

And when great multitudes were travelling with him, he turned himself, and said to them:

26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

He that cometh to me, and hateth not his father and his mother, and his brothers and his sisters, and his wife and his children, and his own life also, cannot become a disciple to me.

27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

And he that doth not take up his cross and come after me, cannot become a disciple to me.

28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

For, which of you, wishing to build a tower, doth not first sit down and compute the expense, whether he have the means to complete it?

29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

lest, when he hath laid the foundation, and is unable to finish, all that see it begin to deride him;

30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

and say: This man began to build, and was unable to finish.

31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

Or what king, that is going to contend in battle with his neighbor king, doth not first consider, whether he is able, with ten thousand, to meet him that is coming against him with twenty thousand?

32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

and if not; while he is yet far from him, he sendeth envoys, and sueth for peace.

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

So every one of you who doth not give up all his possessions, cannot be my disciple.

34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

Salt is a good thing: but if the salt itself hath become insipid, wherewith shall it be salted?

35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

It is fit for neither the earth, nor the dunghill. They cast it away. He that hath ears to hear, let him hear.