Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
When he went into the house of one of the rulers of the Pharisees on a Sabbath to eat bread, they were watching him.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Behold, a certain man who had dropsy was in front of him.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Jesus, answering, spoke to the lawyers and Pharisees, saying, “Is it lawful to heal on the Sabbath?”
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
But they were silent. He took him, and healed him, and let him go.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
He answered them, “Which of you, if your son or an ox fell into a well, would not immediately pull him out on a Sabbath day?”
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
They could not answer him regarding these things.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
He spoke a parable to those who were invited, when he noticed how they chose the best seats, and said to them,
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
“When you are invited by anyone to a wedding feast, do not sit in the best seat, since perhaps someone more honorable than you might be invited by him,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
and he who invited both of you would come and tell you, ‘Make room for this person.’ Then you would begin, with shame, to take the lowest place.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
But when you are invited, go and sit in the lowest place, so that when he who invited you comes, he may tell you, ‘Friend, move up higher.’ Then you will be honored in the presence of all who sit at the table with you.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
For everyone who exalts himself will be humbled, and whoever humbles himself will be exalted.”
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
He also said to the one who had invited him, “When you make a dinner or a supper, do not call your friends, nor your brothers, nor your kinsmen, nor rich neighbors, or perhaps they might also return the favor, and pay you back.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
But when you make a feast, ask the poor, the maimed, the lame, or the blind;
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
and you will be blessed, because they do not have the resources to repay you. For you will be repaid in the resurrection of the righteous.”
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
When one of those who sat at the table with him heard these things, he said to him, “Blessed is he who will feast in God’s Kingdom!”
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
But he said to him, “A certain man made a great supper, and he invited many people.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
He sent out his servant at supper time to tell those who were invited, ‘Come, for everything is ready now.’
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
They all as one began to make excuses. “The first said to him, ‘I have bought a field, and I must go and see it. Please have me excused.’
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
“Another said, ‘I have bought five yoke of oxen, and I must go try them out. Please have me excused.’
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
“Another said, ‘I have married a wife, and therefore I cannot come.’
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
“That servant came, and told his lord these things. Then the master of the house, being angry, said to his servant, ‘Go out quickly into the streets and lanes of the city, and bring in the poor, maimed, blind, and lame.’
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
“The servant said, ‘Lord, it is done as you commanded, and there is still room.’
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
“The lord said to the servant, ‘Go out into the highways and hedges, and compel them to come in, that my house may be filled.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
For I tell you that none of those men who were invited will taste of my supper. For many are called, but few are chosen.’”
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Now great multitudes were going with him. He turned and said to them,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“If anyone comes to me, and does not disregard his own father, mother, wife, children, brothers, and sisters, yes, and his own life also, he cannot be my disciple.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Whoever does not bear his own cross and come after me, cannot be my disciple.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
For which of you, desiring to build a tower, does not first sit down and count the cost, to see if he has enough to complete it?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Or perhaps, when he has laid a foundation and is not able to finish, everyone who sees begins to mock him,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
saying, ‘This man began to build and was not able to finish.’
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Or what king, as he goes to encounter another king in war, will not sit down first and consider whether he is able with ten thousand to meet him who comes against him with twenty thousand?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Or else, while the other is yet a great way off, he sends an envoy and asks for conditions of peace.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
So therefore, whoever of you who does not renounce all that he has, he cannot be my disciple.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
“Salt is good, but if the salt becomes flat and tasteless, with what do you season it?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
It is fit neither for the soil nor for the manure pile. It is thrown out. He who has ears to hear, let him hear.”
