Lukáš 14

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

And it came to pass, when he went into the house of a certain man of the chiefs of the Pharisees on a sabbath to eat bread, that they were watching him.

2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

And behold, there was a certain man in front of him afflicted with edema.

3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

And having responded, Jesus spoke to the lawyers and Pharisees, saying, Is it permitted to heal on the sabbath?

4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

But they were silent. And having taken him, he healed him and released him.

5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

And having responded, he said to them, Of which of you will a son or an ox fall into a pit, and he will not straightaway lift him out on the day of the sabbath?

6 I nemohli jemu na to odpovědíti.

And they could not answer him back to these things.

7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

And he spoke a parable to those who were invited when he noticed how they chose out the chief places, saying to them,

8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

When thou are invited by any man to wedding festivities, do not sit down in the chief place, lest there may be a more honorable man than thou who was invited by him.

9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

And he who invited thee and him, having come, will say to thee, Give place to this man, and then thou will begin with embarrassment to take the last place.

10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

But when thou are invited, having gone, sit down in the last place, so that when he who has invited thee comes, he will say to thee, Friend, go up higher, then it will be esteem to thee in the presence of those dining with thee.

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Because every man who lifts himself up will be made lower, and he who makes himself lower will be lifted up.

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

And he also said to the man who invited him, When thou make a dinner or a supper, do not call thy friends, nor thy brothers, nor thy kinsmen, nor prosperous neighbors, lest they also invite thee in return, and a recompense be made to thee.

13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

But when thou make a feast, call the poor, the maimed, the lame, the blind,

14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

and thou will be blessed, because they do not have to recompense thee, for it will be recompensed to thee at the resurrection of the righteous.

15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

And a certain man of those dining together having heard these things, he said to him, Blessed is he who will eat dinner in the kingdom of God.

16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

And he said to him, A certain man made a great supper, and he invited many.

17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

And he sent forth his bondman at the hour of the meal to say to those who were invited, Come, because all things are now ready.

18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

And they all from one began to make excuse. The first said to him, I have bought a field, and I have need to go out and see it. I ask thee have me excused.

19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

And another said, I bought five yoke of oxen, and I go to test them. I ask thee have me excused.

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

And another said, I married a wife, and because of this I cannot come.

21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

And that bondman, having come, he informed his lord these things. Then the house-ruler having become angry, he said to his bondman, Go out quickly into the thoroughfares and lanes of the city, and bring here the poor and maimed and crippled and blind.

22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

And the bondman said, Lord, as thou commanded it has happened, and yet there is room.

23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

And the lord said to the bondman, Go out into the roads and hedges, and compel them to come in, that my house may be filled.

24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

For I say to you, that none of those men who were invited will taste of my supper. For many are called, but few chosen.

25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

Now many multitudes went with him, and having turned, he said to them,

26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

If any man comes to me, and does not regard as inferior his father, and mother, and wife, and children, and brothers, and sisters, and besides his own life also, he cannot be my disciple.

27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

And whoever does not bear his cross, and come behind me, cannot be my disciple.

28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

For which of you wanting to build a tower, does not, having first sat down, count the cost whether he has the things for completion?

29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

So that perhaps, having laid its foundation, and not being able to finish, all those who see begin to ridicule him,

30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

saying, This man began to build, and was not able to finish.

31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

Or what king going to encounter another king in war, will not, having first sat down, consult whether he is able with ten thousand to meet him who comes against him with twenty thousand?

32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

And if not, while he is still far off, having sent a delegation, he asks the things about peace.

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

So therefore every man of you who does not renounce all things being possessed by him, cannot be my disciple.

34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

The salt material is good, but if the salt material becomes tasteless, by what will it be seasoned?

35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

It is fit neither for the land nor for manure; they cast it out. He who has ears to hear, let him hear.