Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
ⲁ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ϩⲙ̅ⲡⲧⲣⲉϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲏⲓ̈ ⲛ̅ⲟⲩⲁⲣⲭⲱⲛ ⲙ̅ⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲙ̅ⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ⲉⲩⲙ̅ⲟⲉⲓⲕ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛⲉⲩⲡⲁⲣⲁⲧⲏⲣⲓ ⲉⲣⲟϥ.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
ⲃ̅ⲛⲉⲩⲛⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲇⲉ ⲛ̅ϩⲩⲇⲣⲱⲡⲓⲕⲟⲥ ϩⲁⲧⲉϥϩⲏ.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
ⲅ̅ⲁⲓ̅ⲥ̅ ⲟⲩⲱϣⲃ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲛ̅ⲛⲟⲙⲓⲕⲟⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ ⲉⲣ̅ⲡⲁϩⲣⲉ ϩⲙ̅ⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ϫⲉⲛⲟⲩⲕ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ.
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
ⲇ̅ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲕⲁⲣⲱⲟⲩ ⲁϥⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲇⲉ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲁϥⲧⲁⲗϭⲟϥ ⲁϥⲕⲁⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
ⲉ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛⲓⲙ ⲛ̅ϩⲏⲧʾⲧⲏⲟⲩⲧⲛ ⲡⲉⲧⲉⲣⲉⲡⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲏ ⲡⲉϥⲙⲁⲥⲉ ⲛⲁϩⲉ ⲉⲩϣⲱⲧⲉ ⲉⲛϥ̅ⲛⲁⲛⲧϥ̅ ⲁⲛ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲙ̅ⲡʾⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲟⲩϭⲙ̅ϭⲟⲙ ⲉⲟⲩⲟϣⲃⲉϥ ⲛ̅ⲛⲁϩⲣⲛ̅ⲛⲁⲉⲓ·
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
ⲍ̅ⲁϥϫⲱ ⲇⲉ ⲛⲟⲩⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ⲛ̅ⲛⲁϩⲣⲛ̅ⲛⲉⲧʾⲧⲁϩⲙ̅ ⲉϥⲛⲁⲩ ⲉⲑⲉ ⲉⲧⲟⲩⲥⲱⲧⲡ̅ ⲛⲁⲩ ⲛⲙ̅ⲙⲁ ⲛ̅ⲛⲟϫⲟⲩ ⲛ̅ⲧⲡⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
ⲏ̅ϫⲉ. ϩⲟⲧⲁⲛ ⲉⲣϣⲁⲛⲟⲩⲁ ⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲛⲟϫⲕ̅ ⲛ̅ⲧⲡⲉ ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ⲁϥⲧⲁϩⲙ̅ⲟⲩⲁ ⲉϥⲧⲁⲓ̈ⲏⲩ ⲉⲣⲟⲕ
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
ⲑ̅ⲛϥ̅ⲉ͡ⲓ ⲛ̅ϭⲓⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲛⲙ̅ⲙⲁϥ ⲛϥ̅ⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟⲕ ⲛϥ̅ϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲕ ϫⲉ ⲕⲁⲡⲙⲁ ⲙ̅ⲡⲁⲓ̈. ⲧⲟⲧⲉ ⲕⲛⲁⲁⲣⲭⲓ ϩⲛ̅ⲟⲩϣⲓⲡⲉ ⲉϫⲓ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛ̅ϩⲁⲉ.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
ⲓ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲩϣⲁⲛⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲃⲱⲕ ⲛⲅ̅ⲛⲟϫⲕ̅ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛ̅ϩⲁⲉ. ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲉ͡ⲓ ⲛϥ̅ϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲕ ϫⲉ ⲡⲉϣⲃⲏⲣ ⲟ̅ⲗⲉⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ ⲉⲡϫⲓⲥⲉ. ⲧⲟⲧⲉ ⲟⲩⲛⲟⲩⲉⲟⲟⲩ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲕ ⲙ̅ⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲛⲏϫ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲕ ⲧⲏⲣⲟⲩ.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
ⲓ̅ⲁ̅ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧϫⲓⲥⲉ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁⲑⲃ̅ⲃⲓⲟϥ. ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧʾⲑⲃ̅ⲃⲓⲟ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲥⲉⲛⲁϫⲁⲥⲧϥ̅.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
ⲓ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲟⲛ ⲙ̅ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲁϩⲙⲉϥ. ϫⲉ ⲉⲕϣⲁⲛⲣ̅ⲟⲩⲁⲣⲓⲥⲧⲟⲛ ⲏ ⲟⲩⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲛⲉⲕϣⲃⲉⲉⲣ ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲉⲕⲥⲛⲏⲟⲩ. ⲟⲩⲇⲉ ⲛⲉⲕⲥⲩⲅⲅⲉⲛⲏⲥ ⲟⲩⲇⲉ ⲣ̅ⲣⲙ̅ⲙⲁⲟ̅ ⲉⲧϩⲓⲧⲟⲩⲱⲕ. ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ϩⲱⲟⲩ ⲛ̅ⲥⲉⲧⲁϩⲙⲉⲕ ⲛⲧⲉⲟⲩⲧⲟⲩⲓ̈ⲟ̅ ϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲕ.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
ⲓ̅ⲅ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲕϣⲁⲛⲣ̅ⲟⲩϣⲟⲡⲥ̅. ⲧⲉϩⲙ̅ⲛ̅ϩⲏⲕⲉ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲕϩ̅. ⲛⲙ̅ⲛ̅ϭⲁⲗⲉ. ⲛⲙ̅ⲛ̅ⲃⲃⲗ̅ⲗⲉ.
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲕⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲙ̅ⲙⲁⲕⲁⲣⲓⲟⲥ ϫⲉ ⲙ̅ⲙⲛ̅ⲧⲁⲩ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲉⲧⲱⲱⲃⲉ ⲛⲁⲕ. ⲥⲉⲛⲁⲧⲟⲟⲃⲟⲩ ⲅⲁⲣ ⲛⲁⲕ ϩⲛ̅ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲛⲛ̅ⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
ⲓ̅ⲉ̅ⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲉϥⲛⲏϫ ⲛⲙ̅ⲙⲁϥ ⲁϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲛⲁⲓ̈ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲛⲁⲓ̈ⲁⲧϥ̅ ⲙ̅ⲡⲉⲧⲛⲁⲟⲩⲱⲙ ⲛ̅ⲟⲩⲟⲓ̈ⲕ ϩⲛ̅ⲧⲙⲛ̅ⲧⲉⲣⲟ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ.
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉ ⲛⲧⲁϥⲣ̅ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛ̅ⲇⲓⲡⲛⲟⲛ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲧⲉϩⲙ̅ⲟⲩⲙⲏⲏϣⲉ.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
ⲓ̅ⲍ̅ⲁϥϫⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲙⲡⲉϥϩⲙϩⲁⲗ ⲙ̅ⲡⲛⲁⲩ ⲙ̅ⲡⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ ⲉϫⲟⲟⲥ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲧⲁϩⲙ̅ ϫⲉ ⲁⲙⲏⲓ̈ⲧⲛ̅ ϫⲉ ⲁⲛⲕⲁ ⲛⲓⲙ ⲥⲟⲃⲧⲉ.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
ⲓ̅ⲏ̅ⲁⲩⲁⲣⲭⲓ ⲇⲉ ϩⲓⲟⲩⲥⲟⲡ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ. ⲡⲉϫⲉⲡϣⲟⲣⲡ̅ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲓ̈ϣⲉⲡⲟⲩⲥⲱϣⲉ ϯⲛⲁϫⲡⲓⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲥ ϯⲥⲟⲡⲥ̅ ⲙ̅ⲙⲟⲕ ⲕⲁⲁⲧʾ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲧⲕ̅ ϩⲱⲥⲉⲓ̈ⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
ⲓ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲕⲉⲩⲁ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲁⲓ̈ϣⲉⲡϯⲟⲩ ⲛ̅ⲥⲟⲓ̈ϣ ⲛ̅ⲉϩⲉ ϯⲛⲁⲃⲱⲕ ⲧⲁϫⲟⲛⲧⲟⲩ ϯⲥⲟⲡⲥ̅ ⲙ̅ⲙⲟⲕ ⲕⲁⲁⲧʾ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲧⲕ̅ ϩⲱⲥⲉⲓ̈ⲡⲁⲣⲁⲓⲧⲓ.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
ⲕ̅ⲡⲉϫⲉⲡⲕⲉⲟⲩⲁ ⲇⲉ ϫⲉ. ⲁⲓ̈ϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙ̅ⲟⲩⲥϩⲓⲙⲉ ⲉⲧⲃⲉϫⲉⲙ̅ⲙⲛϣ̅ϭⲟⲙ ⲙ̅ⲙⲟⲓ̈ ⲉⲉ͡ⲓ.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
ⲕ̅ⲁ̅ⲁⲡϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲇⲉ ⲉ͡ⲓ ⲁϥϫⲱ ⲛ̅ⲛⲁⲓ ⲉⲡⲉϥϫⲟⲉⲓⲥ. ⲧⲟⲧⲉ ⲁⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲟⲩϭⲥ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ⲙ̅ⲡⲉϥϩⲙ̅ϩⲁⲗ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ϭⲉⲡⲏ ⲉⲛⲉⲡⲗⲁⲧⲓⲁ ⲛⲙ̅ⲛ̅ϩⲓⲣ ⲛⲙ̅ⲙ̅ⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛ̅ⲕⲛ̅ⲛ̅ϩⲏⲕⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲕϩ̅ ⲛⲙ̅ⲛ̅ⲃⲗ̅ⲗⲉ. ⲛⲙ̅ⲛ̅ϭⲁⲗⲉ. ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲡⲉⲓ̈ⲙⲁ.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
ⲕ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲉⲡϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲇⲉ ϫⲉ. ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲁⲡⲉⲛⲧⲁⲕϫⲟⲟϥ ϣⲱⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲟⲛ ⲟⲩⲙ̅ⲙⲁ.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
ⲕ̅ⲅ̅ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲙ̅ⲡϩⲙ̅ϩⲁⲗ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲛⲉϩⲓⲟⲟⲩⲉ ⲛⲙ̅ⲙⲁ ⲙ̅ⲙⲟⲟϣⲉ ⲛⲅ̅ⲁⲛⲁⲅⲕⲁⲍⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ ⲉⲉ͡ⲓ ⲉϩⲟⲩⲛ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲡⲁⲏⲓ̈ ⲙⲟⲩϩ
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
ⲕ̅ⲇ̅ϯϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ̅ ϫⲉ ⲙ̅ⲙⲛ̅ⲗⲁⲁⲩ ⲛ̅ⲛⲉⲧʾⲧⲁϩⲙ̅ ⲛⲁϫⲓϯⲡⲉ ⲙ̅ⲡⲁⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ·
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
ⲕ̅ⲉ̅ⲛⲉⲩⲙⲟⲟϣⲉ ⲇⲉ ⲛⲙ̅ⲙⲁϥ ⲡⲉ ⲛ̅ϭⲓϩⲉⲛⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲛⲁϣⲱⲟⲩ. ⲁϥⲕⲟⲧϥ̅ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲕ̅ⲋ̅ϫⲉ. ⲡⲉⲧⲛⲏⲟⲩ ϣⲁⲣⲟⲓ̈ ⲉⲛϥ̅ⲙⲟⲥⲧⲉ ⲁⲛ ⲙ̅ⲡⲉϥⲓ̈ⲱⲧʾ. ⲛⲙ̅ⲧⲉϥⲙⲁⲁⲩ. ⲛⲙ̅ⲧⲉϥⲥϩⲓⲙⲉ. ⲛⲙ̅ⲛⲉϥϣⲏⲣⲉ. ⲛⲙ̅ⲛⲉϥⲥⲛⲏⲟⲩ. ⲛⲙ̅ⲛⲉϥⲥⲱⲛⲉ. ⲉⲧⲓ ⲇⲉ ⲧⲉϥⲕⲉⲯⲩⲭⲏ ⲙ̅ⲙⲛ̅ϣϭⲟⲙ ⲉⲧⲣⲉϥⲣ̅ⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲛⲁⲓ̈
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲕ̅ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧⲉⲛϥ̅ⲛⲁϥⲓ ⲁⲛ ⲙ̅ⲡⲉϥⲥxⲟⲥ ⲙ̅ⲙⲏⲛⲉ ⲛϥ̅ⲟⲩⲁϩϥ̅ ⲛ̅ⲥⲱⲓ̈ ⲙ̅ⲙⲛ̅ϣϭⲟⲙ ⲉⲧⲣⲉϥϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲓ̈ ⲙ̅ⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
ⲕ̅ⲏ̅ⲛⲓⲙ ⲅⲁⲣ ⲙ̅ⲙⲱⲧⲛ̅ ⲉϥⲟⲩⲉϣⲕⲉⲧʾⲟⲩⲡⲩⲣⲅⲟⲥ ⲙⲏ ⲛϥ̅ⲛⲁϩⲙⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛ̅ϣⲟⲣⲡ̅ ⲛϥ̅ϥⲓⲡⲱⲡ ⲛ̅ⲧⲉϥⲧⲁⲡⲁⲛⲏ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲧⲁϥ ⲉϫⲟⲕϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
ⲕ̅ⲑ̅ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲛⲉϥⲥⲙⲛ̅ⲥⲛⲧⲉ ⲛϥ̅ⲧⲙ̅ϭⲙ̅ϭⲟⲙ ⲉϫⲟⲕϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ⲧⲉⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲧⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲥⲱⲃⲉ ⲛ̅ⲥⲱϥ
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
ⲗ̅ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲁⲡⲉⲓ̈ⲣⲱⲙⲉ ⲁⲣⲭⲓ ⲛ̅ⲕⲱⲧʾ ⲙ̅ⲡϥⲉϣϭⲙ̅ϭⲟⲙ ⲉϫⲟⲕϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
ⲗ̅ⲁ̅ⲏ ⲛⲓⲙ ⲛⲣ̅ⲣⲟ ⲉϥⲛⲁⲃⲱⲕ ⲉⲙⲓϣⲉ ⲛⲙ̅ⲕⲉⲣ̅ⲣⲟ ⲙⲏ ⲛϥ̅ⲛⲁϩⲙⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛ̅ϣⲟⲣⲡ̅ ⲛϥ̅ϫⲓϣⲟϫⲛⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲛϭⲟⲙ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲉⲧⲱⲙⲧ̅ʾ ϩⲛⲟⲩⲧⲃ͡ⲁ ⲉⲡⲉⲧⲛⲏⲟⲩ ⲉϫⲱϥ ⲛⲙ̅ⲧⲃⲁ ⲥⲛⲁⲩ.
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
ⲗ̅ⲃ̅ⲉϣⲱⲡⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲛ ⲉⲧⲓ ⲉϥⲙ̅ⲡⲟⲩⲉ ϥⲛⲁϫⲟⲟⲩ ⲛ̅ϩⲉⲛϥⲁⲓ̈ϣⲓⲛⲉ ⲉϥⲥⲟⲡⲥ̅ ϫⲉ ⲁⲣⲓⲉ͡ⲓⲣⲏⲛⲏ.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
ⲗ̅ⲅ̅ⲧⲁⲓ̈ ϭⲉ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲛ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲃⲟⲗ ⲛ̅ϩⲏⲧʾⲧⲏⲩⲧⲛ̅ ⲉⲛϥ̅ⲛⲁⲁⲡⲟⲧⲁⲥⲥⲉ ⲁⲛ ⲛ̅ⲛⲉϥϩⲩⲡⲁⲣⲭⲟⲛⲧⲁ ⲧⲏⲣⲟⲩ. ⲙ̅ⲙⲛ̅ϣϭⲟⲙ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲉⲧⲣⲉϥϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲓ̈ ⲙ̅ⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
ⲗ̅ⲇ̅ⲛⲁⲛⲟⲩⲡⲉϩⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲕⲉϩⲙⲟⲩ ⲇⲉ ⲃⲁⲁⲃⲉ ⲉⲩⲛⲁⲙⲟⲗϩϥ̅ ⲛⲟⲩ.
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
ⲗ̅ⲉ̅ⲙⲉϥⲣ̅ϣⲁⲩ ⲉⲡⲕⲁϩ ⲟⲩⲧⲉ ⲉⲧⲕⲟⲡⲣⲓⲁ ⲉϣⲁⲩⲛⲟϫϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ. ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲛⲙⲁⲁϫⲉ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲉⲥⲱⲧⲙ̅ ⲙⲁⲣⲉϥⲥⲱⲧⲙ̅·
