Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Sabbath a pha vaengah Jesuh tah Pharisee boeilu pakhat im ah buh ca la cet. Te vaengah amah te a om thil uh tih a dawn uh.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Te vaengah hlang pakhat bungthung aka khueh te a hmaiah pakcak a pawk pah.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Te dongah Jesuh loh olming rhoek neh Pharisee rhoek te a doo tih a voek vaengah, “Sabbath hnin ah tloh hoeih sak ham tueng a, a tueng moenih a?” a ti nah.
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
Tedae amih loh a hil a phah uh dongah a hoeih sak hlang te a mawt tih a tueih.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
Te phoeiah amih te, “Na ca mai khaw, vaito mai khaw tangrhom ah aka cungku te, Sabbath hnin ah pahoi a doek moenih a?” a ti nah.
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Tedae te te oelh uh thai pawh.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
Hmuensang te mat a laehdawn tih aka tuek, a cael rhoek te nuettahnah a thui pah.
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
Te vaengah amih te, “Yuluei kung la hlang khat khat loh n'khue uh vaengah, hmuensang ah ngol uh boeh, anih loh a khue te nang lakah a khoelh la vik om ve.
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
Te vaengah nang neh anih aka khue te ha pawk vetih nang te, 'Anih he hmuen pae dae,’ a ti ni. Te vaengah yah te na poh van vetih a hmuen hnukkhueng te na dang ni.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
Te dongah n'khue vaengah cet lamtah hnukkhueng hmuen ah ngol. Te daengah ni nang aka khue te ha pawk vaengah nang te, 'Paya aw, thoo hang dae,’ a ti vetih na taengkah aka ngol rhoek boeih taengah nang hamla thangpomnah a om eh.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Amah aka pomsang boeih tah tlarhoel vetih amah aka tlarhoel tah a pomsang ni,” a ti nah.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Te phoeiah amah aka khue te khaw, “Buhkoknah neh hlaembuh na saii vaengah, na paya, na manuca, na huiko, na imben kuirhang rhoek te khue boeh. Amih loh namah te n'buhung van vetih kutthungnah loh namah taengla ha thoeng ve.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
Tedae buhloei na tael vaengah khodaeng, kut ngun kho ngun, aka khaem, mikdael te khue.
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Yoethen la na om bitni, nang n'sah ham te khueh pawt cakhaw aka dueng rhoek kah thohkoepnah dongah nang ham a sah bitni,” a ti nah.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
A yaak uh vaengah aka ngol rhoek khuikah pakhat loh, “Yoethen long te tah Pathen kah ram ah buh a caak ni,” a ti nah.
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
Anih te khaw Jesuh loh, “Hlang pakhat loh hlaembuh muep a thong tih hlang muep a khue.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Hlaembuh tue ah tah a sal te a khue rhoek taengla a tueih tih, 'Ham paan uh laeh, sikim la om coeng,’ a ti nah.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Tedae a bangtlang la boeih a thaanah uh tih, lamhma kah loh, 'Lo ka lai tih aka hip la caeh ham a kueknah la ka om. Namah taengah kam bih mai eh, om mai saeh, kai tah ng'rhoe mai,’ a ti nah.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
Pakhat loh, 'Vaito a rhoi panga ka lai tih, nainong ham ka cet ni, Namah taengah kam bih mai eh, om mai saeh, kai tah ng'hoep mai,’ a ti nah.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Pakhat bal loh, 'Yuu ka loh tih ka lo ham coeng mahpawh,’ a ti nah.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Te dongah sal te a pawkvaengah tah a boeipa taengla a puen pah. Te vaengah imkung tah kosi a hong tih a sal te, 'Khopuei kah toltung neh imhlai laklo ah a loe la cet lamtah, khodaeng, a kut a kho aka ngun, mikdael, aka khaem te pahoi hang khuen,’ a ti nah.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
Sal loh, 'Boeipa, nan tueih bangla ka saii coeng dae a hmuen om pueng,’ a ti nah.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Te dongah boei loh sal taengah, 'Khohla longpuei neh vongtung taengah khaw cet lamtah ha kun ham tanolh dae, te daengah ni ka im ah hlang a bae eh.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Nangmih taengah ka thui coeng, ka khue hlang rhoek loh kai kah hlaembuh ten uh boel saeh,’ a ti nah,” te a thui pah.
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Jesuh te hlangping loh muep a puei hatah, amih taengla mael tih,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
“Khat khat te kai taengla ha lo vaengah a napa neh a manu, a yuu neh a ca, pacaboeina neh tanu takhong, amah kah a hinglu khaw a toeng thil bal pawt atah ka hnukbang la om ham a coeng moenih.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Amah kah thinglam a koh pawt ah kai hnukla aka lo te tah ka hnukbang la om ham a coeng moenih.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
Nangmih khui lamkah loh imsang sak ham aka ngaih te unim? Lamhma la ngol tih a hnonah te a tae moenih a? Imcoeng ham khueh mai cakhaw?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
A khoengim a sut tih coeng thai pawt koinih aka hmu boeih loh anih te pahoi a tamdaeng ni.
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
hlang loh sak hamla a tong dae a coeng thai moenih,’ a ti uh ta.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Mebang manghai khaw manghai pakhat te a noem tih ni caem la a caeh. Te vaengah ngol lamhma tih a doe ham te thawng rha a om thai atah anih te thawng kul neh paan thil ham a moeh moenih a?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Te pawt koinih voelh a om vaengah rhoepnah ham laipai a tueih vetih a dawt ni.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Te dongah nangmih boeih khaw, a khuehtawn boeih aka hlah pawt te tah ka hnukbang la om ham a coeng moenih.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Lungkaeh khaw tui, tedae lungkaeh te khaw a dap atah ba nen lae a hlihlim sak eh?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Laimen ham khaw om pawt tih, aek lam khaw hoeikhang laklo pawt dongah phawn a voeihuh. Yaak nah hna aka khueh rhoek loh yaa uh,” a ti nah.
