Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
Di fubka cin do ko lo ni wo mor farisawa na cin ca cari la nubo cor ci nenten nuwe.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
Di la ikange wo ka co wo ki der na cekke.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
Kiriti me nobbi finero durko kange fari cawa daten na fulani bidiye fobka nyo kakka mani nyo ka?
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
La cin kumom Kiriti ta co fulo co di nyico ca yakenti
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
La kiriti me ci wetiber kimer ki bwe kange, bi curan di yraken bwire bidiye fubka la mani ca cokk ti ka?
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
Di la dol bo tokker diger buronin.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
kambo Kritti to nubo ci cuowu d ti ka fiye yime keneu tok kerg dangke ci nen.
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
no ni kange cowonner fiye nakarim yire dur ni kange wi ci cuwoco kenne lanen ki dur.
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
Di la no niwo cuwo kom bou an yinen nub niwo mi fiye yimemweu na coyeu mwan kweni mu yiken kutule bi duware.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
No cin co nen fiyeri, yiken kutule biduware la no niwo co nenu bouri atin tooki farmi kweni yiken fo cwemer na fiya bi duyet nuwe nubo wuro nokom yi wariye.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Gwam nitu dor core ci kebo diker ciyan bilange co tano niwo dor cero cin diker nubo mani a bilank coti.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
Kritti yila yi nii wo co cue no mo neni cari na ti na cwentiri yire muki mwan cowo for nener yimom ki namwe, niwo bidom kange mwe di dike ci ca mani nyo.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
No mwon cuwofiye nakari cuwang kang niwo mani cike fukma, kilen wale kange bibei.
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
Mwan fiya luma dike bwiyeu ci ma bilantum dikero wo mwa ma cineneu ma ci ya neneti na bilank Yeecu maneu mwan fiya bilanka kibi diye kwenka nob bi bwiyer kwama.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
Kambo ni win mor nubo ca carito kom wari kange kiritti nuwa nyori ki lima nubo biro a ca cari liyar kwama.
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
La Kiriti yi co ki ni kange wi cowo nubo ducce ki cika dur
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
Kambo di cika ko lameri tom cange ceu yaca cowo nubo wuro co ne tomanage ciya bour dikero kwarub ywelu.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
Gwam ciye cinter neka dige bwiyeu. wo kiba yico min tiyen takke daten yamman to mi kinong nenti dobye.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
La ni kange tokki min tiyen nne nung mi cwiti nan cuwa mi konog nenti dobye.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
Ni kange ki nia na nawiyeu mani ma dol yakati.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
Kambo bwe canga ce bo yi teluwe ceri yaken tiyeri la teluwe ceu mam funer nyi canga ceu ki ya wulom bwangten nure cinar loreu kange wo kebo cinar loreu. congawu, fukma, kilen celeb, waleb.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
La canga ceu tokki i lomi dike mo tikke timi mam dila corbo bwini.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
Di la ni luweu nyi canga ceu ya bangten nureu cinar loreu kange wo bwar lor bolange ciya dou na ci dim lomi.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
Tano nyi mi yi komti win more kume cowo ki kaba bakeu, kange ciye mani a c ci kamiti.
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
Nyo tere yakenti kange co la con yila bwi yi ci.
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
Gwam niwo bou fo fiye weu tano kobo tece, nece, wice, bibiyoloce, yitum cebo nina bare kange wice nyo kange nercero ri, mmani ca yila bibwemiti.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
Gwam niwo tuba bwatiye na bwangmenten neri kebo bibwemi.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
We tiber kumer wo cwi muka luweti la yibo na nyi mom diek ca kwale ki kaba tano cin wi ki kiyemer tak kakkori?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Tano nya ci yo kwar kuwero ci takbo dikakori nubo biro toeu nung coti.
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
Ci tokti kii niwo ter muka la fwem ki di kakko.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
No nyori liay wini wo yakenti kange liya kange nyombo bi kwama nubo loce keno nyiri daten bikwan tin mamdi na ci nyi mom keno niwo ki nubo bikeate kwab ki culomeu catin mam kange niwo bikate kwini yoberi.
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Tano mani ca doltiri ki kwama kece firen kutaneu ca tom canga na meu yaka nanneko na ka kwendo mani.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
Nyori ni kange mani tiber kumer wo ca dubom kulen cero tiri mani ca yila bibwe miti.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Mam dike yora tano carum bitineri mwa ma ye?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Man ki luma bi tine tano amnyiri dam cutangka gwam niwo kitu nuwa kange ca nuwa
