Lukáš 13
1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
Xu qaƣda, birnǝqqǝ adǝm uningƣa [waliy] Pilatusning bir ⱪisim Galiliyǝliklǝrning ⱪenini tɵküp, ularning ⱪanlirini ular ⱪiliwatⱪan [ibadǝthanidiki] ⱪurbanliⱪning ⱪanliri bilǝn arilaxturƣanliⱪini mǝlum ⱪildi.
2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
U ularƣa jawabǝn mundaⱪ dedi: — Ularning bu azablarni tartⱪini üqün bu Galiliyǝliklǝrni baxⱪa Galiliyǝliklǝrdin gunaⱨi eƣir dǝp ⱪaramsilǝr?
3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Mǝn silǝrgǝ eytayki, undaⱪ ǝmǝs! Bǝlki silǝr towa ⱪilmisanglar, ⱨǝmminglarmu ohxax aⱪiwǝttǝ ⱨalak bolisilǝr.
4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
Siloam mǝⱨǝllisidiki munar ɵrülüp qüxüp, on sǝkkiz kixini besip ɵltürüp ⱪoyƣan, silǝr ularni Yerusalemda turuwatⱪan baxⱪlardin ⱪǝbiⱨ, dǝp ⱪaramsilǝr?
5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Mǝn silǝrgǝ eytayki, undaⱪ ǝmǝs! Bǝlki silǝr towa ⱪilmisanglar, ⱨǝmminglarmu ohxax aⱪiwǝttǝ ⱨalak bolisilǝr.
6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
Andin u bu tǝmsilni sɵzlǝp bǝrdi: — Mǝlum bir kixining üzümzarliⱪida tikilgǝn bir tüp ǝnjür dǝrihi bar ikǝn. U u dǝrǝhtin mewǝ izdǝp kǝptu, lekin ⱨeq mewǝ tapalmaptu.
7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
U baƣwǝngǝ: «Ⱪara, üq yildin beri bu ǝnjür dǝrihidin mewǝ izdǝp keliwatimǝn, biraⱪ bir talmu mewǝ tapalmidim. Uni kesiwǝt! U nemǝ dǝp yǝrni bikardin-bikar igilǝp turidu?» dǝptu.
8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
Lekin baƣwǝn: «Hojayin, uningƣa yǝnǝ bir yil tǝgmigǝyla. Bu waⱪit iqidǝ uning tüwidiki topilarni boxitip, oƣutlap baⱪay.
9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
Əgǝr kelǝr yili mewǝ bǝrsǝ, yahxi hop! Biraⱪ bǝrmisǝ, kesiwǝtkǝyla» dǝptu baƣwǝn.
10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
Bir xabat küni, u bir sinagogta tǝlim beriwatatti.
11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
Mana xu yǝrdǝ on sǝkkiz yildin beri zǝiplǝxtürgüqi bir jin tǝripidin tutulup, dɵmqiyip ɵrǝ turalmaydiƣan bir ayal bar idi.
12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
Əysa uni kɵrgǝndǝ, yeniƣa qaⱪirip: — Hanim, sǝn bu zǝiplikingdin azad boldung! — dedi.
13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
Andin u ⱪolini uning uqisiƣa ⱪoyuwidi, ayal dǝrⱨal ruslinip tik turup, Hudani uluƣlidi.
14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
Biraⱪ sinagogning qongi Əysaning xabat küni kesǝl saⱪaytⱪinidin ƣǝzǝplinip, kɵpqilikkǝ: — Adǝmlǝr ix ⱪilix kerǝk bolƣan altǝ kün bar, xu künlǝrdǝ kelip saⱪaytilinglar; lekin xabat künidǝ undaⱪ ⱪilmanglar, — dedi.
15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
Xunga Rǝb uningƣa mundaⱪ jawab bǝrdi: — Əy sahtipǝzlǝr! Ⱨǝrbiringlar xabat küni torpaⱪ wǝ exikinglarni oⱪurdin yexip, suƣarƣili baxlimamsilǝr?!
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
Əmdi Xǝytan mana on sǝkkiz yil boƣup kǝlgǝn, Ibraⱨimning bir ⱪizi bolƣan bu ayal dǝl xabat künidǝ bu sirtmaⱪtin boxitilsa, bu xabat künining yarixiⱪi bolmamdu?!
17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
U muxu sɵzni ⱪilƣanda, uningƣa ⱪarxi qiⱪⱪanlar hijalǝtkǝ ⱪaldi; biraⱪ halayiⱪ uning ⱪiliwatⱪan ⱨǝmmǝ ajayib ixliridin xadlinip yayridi.
18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
U sɵzini [dawamlaxturup] mundaⱪ dedi: — Hudaning padixaⱨliⱪi nemigǝ ohxaydu? Mǝn uni nemigǝ ohxitay?
19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
U goya bir tal ⱪiqa uruⱪiƣa ohxaydu; birsi uni elip ɵz beƣida teriƣanidi; u ɵsüp yoƣan dǝrǝh boldi; asmandiki uqar-ⱪanatlar kelip uning xahlirida uwulidi.
20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
U yǝnǝ: — Hudaning padixaⱨliⱪini nemigǝ ohxitay? U huddi eqitⱪuƣa ohxaydu; bir ayal uni ⱪoliƣa elip, üq jawur unning arisiƣa yoxurup, taki pütün hemir bolƣuqǝ saⱪlidi, — dedi.
21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
[Əysa] Yerusalemƣa ⱪarap sǝpirini dawamlaxturup, besip ɵtkǝn ⱨǝrⱪaysi xǝⱨǝr-yezilarda tǝlim berip mangdi.
23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
Birǝylǝn uningdin: — I tǝⱪsir, ⱪutⱪuzulidiƣanlarning sani azmu? — dǝp soridi. Əysa kɵpqilikkǝ mundaⱪ jawab bǝrdi:
24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
— Silǝr tar ixiktin kirixkǝ kürǝx ⱪilinglar. Qünki mǝn silǝrgǝ xuni eytayki, nurƣun adǝmlǝr kirǝy dǝp izdǝnsimu, ǝmma kirǝlmǝydu.
25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
Ɵyning igisi ornidin turup ixikni taⱪiƣandin keyin, silǝr taxⱪirida turup ixikni ⱪeⱪip: «Rǝb, bizgǝ aqⱪin!» dǝp yalwurƣili turƣininglarda, u silǝrgǝ jawabǝn: «Silǝrning nǝlikinglarni bilmǝymǝn» — dǝydu.
26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
Andin silǝr: «Biz sening aldingda yegǝn, iqkǝn, sǝnmu bizning koqilirimizda tǝlim bǝrgǝn» desǝnglar,
27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
u yǝnǝ jawabǝn: «Silǝrning nǝlikinglarni bilmǝymǝn, mǝndin neri ketinglar, ǝy ⱪǝbiⱨlik ⱪilƣuqilar!» dǝydu.
28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
Silǝr Ibraⱨim, Isⱨaⱪ, Yaⱪup wǝ barliⱪ pǝyƣǝmbǝrlǝrning Hudaning padixaⱨliⱪi iqidǝ ikǝnlikini, ɵzünglarning sirtⱪa taxliwetilgininglarni kɵrgininglarda, yiƣa-zarlar kɵtürülidu, qixlar ƣuqurlaydu.
29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
U qaƣda, kixilǝr mǝxriⱪ bilǝn mǝƣribtin wǝ ximal bilǝn jǝnubtin kelixip, Hudaning padixaⱨliⱪida dastihanda olturidu.
30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
Xuning bilǝn mana, xu qaƣda aldida turƣanlardin arⱪiƣa ɵtidiƣanlar, arⱪida turƣanlardin aldiƣa ɵtidiƣanlar bar bolidu.
31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
Dǝl xu waⱪitta birnǝqqǝ Pǝrisiylǝr Əysaning aldiƣa kelip uningƣa: — Muxu yǝrdin qiⱪip ɵzüngni neriƣa al. Qünki Ⱨerod seni ɵltürmǝkqi, — dedi.
32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
U ularƣa: — Berip xu tülkigǝ eytinglar: Mana mǝn jinlarni ⱨǝydiwetip, bügün wǝ ǝtǝ xipa berǝrmǝn wǝ üqinqi küni takamullaxturulimǝn, dǝnglar.
33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
Ⱨalbuki, bügün wǝ ǝtǝ wǝ ɵgünlükkǝ mengip yürüxüm kerǝktur; qünki ⱨeq pǝyƣǝmbǝrning ɵltürülüxi Yerusalemdin baxⱪa ⱨeqⱪandaⱪ jayda mumkin bolmas.
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
Əy Yerusalem, Yerusalem! Pǝyƣǝmbǝrlǝrni ɵltüridiƣan wǝ sanga ǝwǝtilgǝnlǝrni qalma-kesǝk ⱪilidiƣan xǝⱨǝr! Mǝn ⱪanqǝ ⱪetimlap mekiyan ɵz qüjilirini ⱪanat astiƣa alƣandǝk sening baliliringni ⱪoynumƣa almaⱪqi boldum, lekin silǝr halimidinglar.
35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Mana ɵyünglar taxlinip wǝyranǝ bolup ⱪalidu; wǝ mǝn silǝrgǝ xuni eytip ⱪoyayki, silǝr «Pǝrwǝrdigarning nami bilǝn kǝlgüqigǝ mubarǝk bolƣay!» demigüqǝ, meni yǝnǝ kɵrǝlmǝysilǝr.
