< Lukáš 13 >

1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
Khunsikhi gugugwa, khwale na vanu avambulile ukhuta avagalatia avu u Pilato avabudile nu khuhanjaniya nu khisa gwavo ne ni vyavupe.
2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
U Yisu aandile nu khuvavula, “Lino mwita avagalatia avo vale nu vutula nogwa ukhulutilila avagalatia avange voni khe mene vupilile nu vavivi iuwa?
3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Bakho, nikhuvavula, nete mungave samkhute, umwe ayumwiyaga vutevule.
4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
Upu vale avanu “18” khusiloomu upu unara gwagyile nu khuvabudi pumsaga ukhuta avene vale nuvulula nogwa ukhulutilila khu vanu avange khu Yerusalemu?
5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
Bakho, une ninchova, mungalekhe ukhukhuta, umwe mwivoni punikhwavela.
6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
U Yisu avavulile ikhikhwani ikhi, “Umunu umo ale ne libikhi avyalile khu khyalo khya mwene nu khuluta khulonda isekhe khukya na sapate.
7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
Akhambula uvi alolelaga ikyalo, 'Lola, khu miakha gi datu nainchile nukhugela ukhulonda isekhe khu bikhi ugwa sanapate khinu. Udumule. Ulwa khuva gutela uvuvivi uwa khilunga?
8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
Uvi lolela ikyalo aandile nukhunchova ukhuta, 'Ugulekhe umwakha ugu nilinilile nu khuvikha imbolela, pakyanya.
9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
Gunguhupe isekhe umwakha ugukhwincha lunovu, pu; gungave saguhupa, ugide!”
10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
Lino u Yisu ale nu khumanyisya khu vanu vaninye na vasinagogi khusikhi ugwa sabato.
11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
Lola, alepwale ujiu umo uvi ale ne miakha “18” ale ne mumbula inchafu, nu mwene ale abudiwe imbula mbaubo iyave nchaga na khukhwima.
12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
U Yisu vuambwene, akhamwilanga, “akhambula, “Jiu, uvikhwe ukhuva mbulegefu ukhuhuma imbupepe wakho.”
13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
Akhambikha amavokho gwa mwene pa kyanya pa mbili ugwa mwene akhimikha amavokho nu khuginiya Unguluve.
14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
Pu umbaha va sinagogi avipile ukhuva u Yisu aponinche umunu isikhu iya sabato. Lino umbaha va khilunga akhanda akhavavula avanyalulundamano, “Khulo isikhu 6 incha khuvomba imbombo. Mwinchage khupokhiwa wonela isikhu iya sabato. '
15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
Utwa akhanda nu khunchava, “avanyagila vasikhuli nu mo ukhudindula ipunda yakho, isenga ukhuhuma khulipalo nu khwalongoncha ukhulua khwinuwa isikhu iya sabato?
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
Lino avahincha va Abrahamu, avuvene undugu akhungile khu miakha “18” lino wanogilwe ikhi khungilwa ikhyo khilekhe ukhudinduliwa isikhu iya sabato?”
17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
Vu inchova amamenyu ago vala voni avabelile vakhavona soni, pu avanyalulundamano voni na vange valulutile ulwakhuva amambo agakhudega agu avombile.
18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
U Yisu akhanchova, “Uvutwa wa Nguluve vukhwanine ne khikhi, vuwesya ukhukhwananincha ne khikhi?
19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
Nilindi mbegu iya haradai iyiatolile umunu umo nu khuyivyala mukyalo kya mwene nu khumela ukhuva libikhi ilivaha, ni ifidehe ifya khukhyanya vikhajenga uvufumba wavo mumasesi aga bikhi.
20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
Hange akhanchova, “Nu khukhwananincha nu vutwa uwa Nguluve?
21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
Yale ukhuta khiluve ikhi udala atolile nu khuhanchaniya khuvigelelo fidatu “3” ifya vutine nu khutoga.”
22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
U Yisu agendile imbunchengene vijiji munjila vuiluta khu Yerusalemu nu khuvamanyisya.
23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
Umunu umo avunchehe, “Itwa, vuvale avayakhiva vipokhiwa?” Lino akhavavula,
24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
“Witange ukhwingila ukhugendela undyango usekhele, ulwakhuva vingi yu vigela nu khusita ukhwingila.
25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
Nu sikhi ugwa undoleli va nyumba ukhima nu khudinda undyango, pu mukhwima khunji nu khugonga ndindulilo nu khunchova, Itwa, Itwa, tudindulile, umwene akhanda nu khuvavula, sanivamanyile umwe nu khuvuhuma.'
26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
Pu yumwinchova, Twalile nu khunywa khuvulongoo khu vene, wa manyisye khuvunchenge uweto.”
27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
Pu umwene akhavanda, sanivamanyile ukhumwihuma, hega khulyune, umwe mwivavomba imbivi!'
28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
Khulova nu khulila nu khuheveta amino khusikhi ugulava mkhuvavona u Abrahamu, Isaka, Yakobo na avanyaalago voni khu vutwa u wa Nguluve, nu umwe yumwe mutagiwe khunji.
29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
Valincha ukhuhua khu vuhumo, na khuvusemo, khunena na khusikha, nu khugatalukha khu khisancha iya khya khulya ikya pa khimihe khu vutwa uwa Nguluve.
30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
Ne lumanyile ukhuta uva khuvumalilo iva vakhuvumalilo.”
31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
Usikhiusupi, pongela gwiva gwaMafarisayo vainchilenu khumbula, “Luta nu khuhega apa ulwakhuva u Herode inogwa ukhubuda.”
32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
U Yisu akhanchova, “Mulutage mukhambule imbweha yila, 'Lola, nikhugavinga amanguluve nu khuvomba ukhuponiya ilelo na khilavo ne isikhu iya datu yu nivomba uvigane wango.
33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
Pu usikhi ugwa venchaga unonu khu khuvunogwe wango ukhuluta ilelo, khilavo na khusikhu iyikhongile khuvala avasavisayiwa ukhubuda unyamalago khutali ne Yerusalemu.
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
Yerusalemu, Yerusalemu, veni uvibuda avanyamalago nu khuvatova na mawe vala avasuhiwa khulimwe, khalikhalingi nenogilwe ukhuvalunde maniya avana avadebe khulyu mwe ndi hukhu vuyilundamaniye inyamahukhu ifya pasi mumapapalilo aga hukhu, ingawa samwa nogwe ili.
35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Lola, uvunjenge wakho vulekhiwe. Nune nikhuvavula, samukhawesye ukhumbona nu muyakhiva mwinchova 'Asayiwe uvikhincha khulitawa ilya ITWA.'”

< Lukáš 13 >