Lukáš 13
1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
At that time, some people there told him about the Galileans whose blood Pilate mixed with their own sacrifices.
2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
Jesus answered and said to them, “Do you think that these Galileans were more sinful than all the other Galileans because they suffered in this way?
3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
No, I tell you. But if you do not repent, all of you will perish in the same way.
4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
Or those eighteen people in Siloam on whom a tower fell and killed them, do you think they were worse sinners than other men in Jerusalem?
5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
No, I say. But if you do not repent, all of you will also perish.”
6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
Jesus told this parable, “Someone had a fig tree planted in his vineyard and he came and looked for fruit on it but found none.
7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
The man said to the gardener, 'Look, for three years I came and tried to find fruit on this fig tree and found none. Cut it down. Why let it waste the ground?'
8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
The gardener answered and said, 'Leave it alone this year while I dig around it and put manure on it.
9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
If it bears fruit next year, good; but if it does not, cut it down!'”
10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
Now Jesus was teaching in one of the synagogues during the Sabbath.
11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
Behold, a woman was there who for eighteen years had a spirit of weakness. She was bent over and was not able to straighten up completely.
12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
When Jesus saw her, he called to her and said, “Woman, you are freed from your weakness.”
13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
He placed his hands on her, and immediately she was straightened up and she glorified God.
14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
But the synagogue ruler was indignant because Jesus had healed on the Sabbath. So the ruler answered and said to the crowd, “There are six days in which it is necessary to work. Come and be healed then, not on the Sabbath day.”
15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
The Lord answered him and said, “Hypocrites! Does not each of you untie his ox or his donkey from the stall and lead it to drink on the Sabbath?
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
So too this daughter of Abraham, whom Satan bound for eighteen long years, should her bonds not be untied on the Sabbath day?”
17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
As he said these things, all those who opposed him were ashamed, but the whole crowd was rejoicing over all the glorious things he did.
18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
Then Jesus said, “What is the kingdom of God like, and what can I compare it to?
19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
It is like a mustard seed that a man took and threw into his garden, and it grew into a big tree, and the birds of heaven built their nests in its branches.”
20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
Again he said, “To what can I compare the kingdom of God?
21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
It is like yeast that a woman took and mixed with three measures of flour until it spread through all the flour.”
22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
Then Jesus traveled through the towns and villages, teaching and making his way toward Jerusalem.
23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
Someone said to him, “Lord, are only a few people to be saved?” So he said to them,
24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
“Struggle to enter through the narrow door, because, I say to you, many will want to enter, but will not be able to enter.
25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
Once the owner of the house gets up and locks the door, then you will stand outside and pound the door and say, 'Lord, Lord, let us in.' He will answer and say to you, 'I do not know you or where you are from.'
26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
Then you will say, 'We ate and drank in front of you and you taught in our streets.'
27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
But he will reply, 'I say to you, I do not know where you are from. Get away from me, you evildoers!'
28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
There will be crying and the grinding of teeth when you see Abraham, Isaac, Jacob, and all the prophets in God's kingdom, but you are thrown out.
29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
They will come from the east, west, north, and south, and be seated at a table in the kingdom of God.
30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
Know this, those who are least important will be first, and those who are most important will be last.”
31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
Shortly after, some Pharisees came and said to him, “Go and leave here because Herod wants to kill you.”
32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
Jesus said, “Go and tell that fox, 'Look, I cast out demons and perform healings today and tomorrow, and the third day I will reach my goal.'
33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
In any case, it is necessary for me to continue on today, tomorrow, and the following day, since it is not acceptable to kill a prophet away from Jerusalem.
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
Jerusalem, Jerusalem, who kills the prophets and stones those sent to you. How often I desired to gather your children the way a hen gathers her brood under her wings, but you did not desire this.
35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
See, your house is abandoned. I say to you, you will not see me until you say, 'Blessed is he who comes in the name of the Lord.'”
