Lukáš 13
1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
And there were some present at that time, telling Him about the Galileans, whose blood Pilate mingled with their sacrifices;
2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
and Jesus answering said to them, “Do you think that these Galileans became sinners beyond all the Galileans, because they have suffered such things?
3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
No—I say to you, but if you may not convert, even so will all you perish.
4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
Or those eighteen on whom the tower in Siloam fell, and killed them, do you think that these became debtors beyond all men who are dwelling in Jerusalem?
5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
No—I say to you, but if you may not convert, all you will perish in like manner.”
6 Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
And He spoke this allegory: “A certain one had a fig tree planted in his vineyard, and he came seeking fruit in it, and he did not find;
7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
and he said to the vinedresser, Behold, three years I come seeking fruit in this fig tree, and do not find [it], cut it off, why does it also render the ground useless?
8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
And he answering says to him, Lord, permit it also this year, until I may dig around it, and cast in dung;
9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
and if indeed it may bear fruit—and if not so, thereafter you will cut it off.”
10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
And He was teaching in one of the synagogues on the Sabbath,
11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
and behold, there was a woman having a spirit of disability [for] eighteen years, and she was bent together, and not able to bend back at all,
12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
and Jesus having seen her, called [her] near and said to her, “Woman, you have been loosed from your disability”;
13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
and He laid on her [His] hands, and immediately she was set upright, and was glorifying God.
14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
And the chief of the synagogue answering—much displeased that on the Sabbath Jesus healed—said to the multitude, “Six days there are in which it is necessary to be working; in these, then, coming, be healed, and not on the day of the Sabbath.”
15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
Then the LORD answered him and said, “Hypocrite, do not each of you loose his ox or donkey from the stall on the Sabbath, and having led [it] away, water [it]?
16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
And this one, being a daughter of Abraham, whom Satan bound eighteen years, behold, did [she] not ought to be loosed from this bond on the day of the Sabbath?”
17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
And He saying these things, all who were opposed to Him were being ashamed, and all the multitude were rejoicing over all the glorious things that are being done by Him.
18 I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
And He said, “To what is the Kingdom of God like? And to what will I liken it?
19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
It is like to a grain of mustard, which a man having taken, cast into his garden, and it increased, and came to a great tree, and the birds of the heavens rested in its branches.”
20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
And again He said, “To what will I liken the Kingdom of God?
21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
It is like leaven, which a woman, having taken, hid in three measures of meal, until all was leavened.”
22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
And He was going through cities and villages, teaching, and making progress toward Jerusalem;
23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
and a certain one said to Him, “Lord, are those saved few?” And He said to them,
24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
“Be striving to go in through the straight gate, because many, I say to you, will seek to go in, and will not be able;
25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
from the time the Master of the house may have risen up, and may have shut the door, and you may begin to stand outside, and to knock at the door, saying, Lord, Lord, open to us, and He answering will say to you, I have not known you from where you are,
26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
then you may begin to say, We ate before You, and drank, and You taught in our broad places;
27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
and He will say, I say to you, I have not known you from where you are; depart from Me, all you workers of the unrighteousness.
28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
There will be there the weeping and the gnashing of the teeth when you may see Abraham, and Isaac, and Jacob, and all the prophets, in the Kingdom of God, and yourselves being cast outside;
29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
and they will come from east and west, and from north and south, and will recline in the Kingdom of God,
30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
and behold, there are last who will be first, and there are first who will be last.”
31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
On that day there came near certain Pharisees, saying to Him, “Go forth, and be going on from here, for Herod wishes to kill You”;
32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
and He said to them, “Having gone, say to that fox, Behold, I cast forth demons, and perfect cures today and tomorrow, and the third [day] I am being perfected;
33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
but it is necessary for Me today, and tomorrow, and the [day] following, to go on, because it is not possible for a prophet to perish out of Jerusalem.
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
Jerusalem, Jerusalem, that is killing the prophets, and stoning those sent to her, how often I willed to gather together your children, as a hen [gathers] her brood under the wings, and you did not will.
35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Behold, your house is being left to you desolate, and truly I say to you, you may not see Me, until it may come when you may say, Blessed [is] He who is coming in the Name of the LORD.”
