Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Muna thangu yina, nkangu wu batu wuwombo-wombo wukutakana, babandiatasana bawu na bawu mu malu. Buna Yesu wutona kamba theti minlonguki miandi: —Lulubukila luvi lu Bafalisi. Mayuya mawu luawu luvi beni.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Bila kuisi ko diambu disuama diela kambu zabukusu voti kuisi ko matsueki mela kambu zabakana.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Diawu mambu moso luyolukila mu tombi mela wakakana ku kiezila ayi momo luyolukila va dikutu, mu bivinga, mela yamukusu ku mbata muangu.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Ndikulukamba, beno bakundi bama, lubika mona tsisi bobo balenda vonda nitu bila bawu vonga bobo balendi buela vanga diambu dinkaka ko.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Vayi ndieka kulumonisa bobo lufueti mona tsisi: Lutina mutu wowo beki lulendo lu lozila ku bulungi bu kameni vonda. Bukiedikandikulukamba, niandi mutu lufueti mona tsisi. (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Basumbisanga ko zitsiodila zitanu mu zimbongo zizole zi bisengo e? Vayi Nzambi kasi zimbakana ko kadi yimosi mu zizioso.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Ayi zitsuki zi mintu mieno zidi zitangu. Lubika mona tsisibila lulutidi nkangu wu zitsiodila mu luvalu.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Bukiedika ndikulukamba ti woso mutu wela kuntelimina kimbangi vameso ma batu, muana mutu mamvandi wela kuntelimina kimbangi va meso ma zimbasi zi Nzambi.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Vayi woso mutu wela kuthunuka va meso ma batu, mamvama ndielakuntunuka va meso ma zimbasi zi Nzambi.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Woso mutu wela yolukila mambimbi mu diambu di Muana mutu wela lemvukulu vayi woso mutu wela finga Mpeve yinlongo kalendi lemvukulu ko.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Mu thangu bela kulunata va ntuala zinzo zi lukutukunu, va ntualamazuzi ayi va ntuala bapfumu, lubika ba mayindu mu zaba buevi luelakukitabila ayi diambu mbi luela vutula ayi buevi lueta yolukila.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Bila Mpeve yinlongo wela kuluvana mambu momo luela tuba mu thangu yina kaka.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Mutu wumosi wuba muna nkangu, wukamba Yesu: —A nlongi, khambila khombꞌama tukabana yandi kiuka.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Vayi Yesu wumvutudila: —A Nkundi ama, nani wumbiekidi zuzi dieno voti nkabudi wu kiuka kieno e?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Bosi wuba kamba: —Lulubuka luedi ba tsuina yi phila yina bila luzingu lu mutu luisi ko mu tezo ki bima biandi.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Buna wuba kamba nongo yayi: —Zitsola zi mutu wumosi wu busina zibutu ngolo.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Buna mutu beni wuyindula mu ntimꞌandi ti: “Mbi mfueti vanga? Bila ndisi ko bibuangu biobi mfueti lundila mbongo ama!
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Buna wukamba, tala diambu diodi ndieka vanga: Ndieka tiolumuna bilundulu biama ayi ndieka tunga bilutidi tola. Muawu ndiela lundila mbongoꞌama yoso ayi bima biama.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Buna ndiela kamba muelꞌama: A muelꞌama: bima biwombo bieka yaku mutezo ki mimvu miwombo. Vunda kuaku, dia, nua ayi mona khini.”
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Vayi Nzambi wunkamba: “vungisi! Builu buabu kuandi maba lomba muelꞌaku! Buna bima bioso biobi wukubikidi biela ba bi nani e?”
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Buawu bobo buididi mutu wunyidikanga busina mu diambu di niandiveka; vayi kasi sina ko mu mambu ma Nzambi.
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Yesu wukamba minlonguki miandi: —Diawu ndikulukambila; lubika bela luzingu mayindu mu diambu di biobi luela dia; lubika bela nitu mayindu mu diambu di biobi luela vuata.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Luzingu luviatukidi bidia ayi nitu yi vuatukidi minledi.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Lutala zinuni ziozi beti tedilanga “minganga”, zikunanga ko ayi zitotanga bidia ko; zisi ko kadi nzo voti lundulu vayi Nzambi wukuzidikila. Keti beno luvalu luidi viokila zinuni.
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Nani mu beno, mu diambu di mayindu mandi, lenda buela yika luzingu luandi ntela e?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Enati luisi ko kadi lulendo mu mambu mama mafioti, buna bila mbi luididi mayindu mu diambu di momo mankaka e?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Lutala biteka; buevi bieti kudilanga, bisalanga ko, bitungangako vayi ndikulukamba, banza Salomo munkembo andi woso kasia vuata banga kiteka kimosi ko mu biteka biobi.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Enati Nzambi wuvuatisa kunusu kidi buabu ku tsola vayi mbazi ki lozolo ku mbazu. Buna buevi kela luta kuluvuatisila beno batu ba minu kifioti e?
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Lubika banga mayindu mu diambu di tomba biobi luela dia ayi luela nua e? Lubika kukiyamisa mu mambu momo.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Bila Bapakanu ba ntoto bawu bantombanga mambu moso momo. Vayi Dise dieno zebi ti mfunu luvuidi bima biobi.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Vayi lutomba kipfumu kiandi buna bima bioso biobi bela kulubuedila biawu.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Bika mona tsisi, ngeyo nkangu wu mameme! Bila Dise dieno dimuenikhini mu kuluvana kipfumu.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
—Sumbisanu bima biobi bidi yenu ayi lukabudila minsukami. Bika lukikubikila ziphotomoni ziozi kazi fuanganga ko ayi lukikubikila kiuka, mu diyilu, kioki kakilendi suka ko, bila kuna muivi kalendi kukiyiba ko ayi zitselele zilendi bunga ko.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Bila koso kiudi kiuka kiaku kuna kuidi ntimꞌaku.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
—Luba bakubama mu kisalu ayi bika minda mienu milema.
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Banu banga bisadi bimvingila pfumu awu mu yoso thangu bu kayendaku nyengo wu makuela, mu diambu bu kela vutuka ayi kela kokuta, bisadi biandi biela kunzibudila.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Khini kuidi bisadi biobi Pfumu awu bu kela vutuka, wela kuiza bata badi bakubama. Bukiedika ndikulukamba, niandi wela vuata minledi mi kisaluayi wela vuandisa bisadi biandi va meza wela fikama ayi wela kuba tudila bidia.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Kiza va midi mi phipa voti va nkielo wu buisi, wukuiza babati buna badi bakubama, buna khini kuidi bisadi bina.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Vayi luzaba kueno ti enati pfumu yi nzo zebi thangu mbi muivikankuizila, nganu wuleka nkielo ayi kasia tala ko bayiba nzo andi.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Beno mamveno, banganu bakubama bila mu thangu yoyi lunkambubela mayindu yawu yinkuizila muana mutu.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Piela wunyuvula: —A Pfumu, tubidi nongo yoyo mu diambu di beto kaka voti mu diambu di batu boso e?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Pfumu wuvutula: —Buna nani kisadi kikuikama ayi ki diela kioki Pfumu kavana minsua mu yadila bisadi binkaka bi nzo andi mu kuba vananga kuku kiawuki ble mu thangu yifuana e?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Khini kuidi kisadi kioki, pfumu andi bu kela vutuka, wela buanu wunsala, boso bu kantumina.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Bukiedika ndikulukamba pfumu andi wela kumvana minsua mu yadilabima biandi bioso.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Vayi enati kisadi beni yindudi mu ntimꞌandi ti: “Pfumu amakakadi vika vutuka” ayi tonini yamisa bisadi bi babakala ayi bi bakieto, tonini dia, nua ayi kolu,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
pfumu yi kisadi kina wela kuiza, mu lumbu kioki kela kambu bela mayindu ayi mu thangu yoyi kakambulu zaba. Buna pfumu andi wela kunloza ayi wela kumvana thumbudulu yi ngolo va kimosi ayi bakambulu bakuikama.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Kisadi kioki kizaba luzolo lu Pfumu andi vayi kasia kubama ko ayi kasia vanga ko boso buididi luzolo lu pfumu andi, wela zububikoti biwombo.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Vayi kisadi kioki kikambu zaba luzolo lu Pfumu andi ayi vengi mambu makalenda zubulu bikoti, wela zubu bikoti bifioti. Bila bela tomba biwombo kuidi mutu wowo bavana biwombo, ayi kuidimutu wowo bayekudila biwombo bela tombulu biwombo.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
—Mbazu ndiyizidi loza va ntoto ayi diambu mbi nzodidi enatimbazu beni yikikuikulu?
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Vayi vadi mbotokolo yimfueti botama ayi ndikidi ku tsi mayindu nate yela vangama.
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
—Beno lumbanzila ti minu ndembama ndineti vava ntoto e? Nana vayi khabunu.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Bila tona buabi, enati batu batanu badi mu nzo, bela ba bavasana: batatu bela ba ku ndambu yimosi bosi babuadi bela ba ku ndambu yinkaka.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Dise diela fuemina muana wubakala ayi muana wubakala welafuemina Dise. Ngudi wela fuemina muana wunketo ayi muana wunketo wela fuemina ngudi. Nzitu wunketo wela fuemina nketo wu muanꞌandi ayinketo wu muana wela fuemina nzitu andi wunketo.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Bosi Yesu wubuela kamba nkangu wu batu: —Bu lueti monanga dituti ku ndambu wesite, buna lueti tuba: “mvula ma yinoka”, buna bobo bueta bela.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Bu lueti monanga phemo wu sude weka vevumuka, buna luetituba: “muini mawu ba wu ngolo”; buna bobo bueta bela.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Bankua mayuya! Luzebi bakula bidimbu bi ntoto ayi bi diyilubuna buevi lunkambu bakudilanga thangu yayi e?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
—Bila mbi lunkambu sudikilanga, mu beno veka, mambu masonga e?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Diawu bu lulembu yendi ku tilibinadu ayi mutu wowo wufundidibuna nuana mu dedikisa mambu beni bu lukidi mu nzila. Bila nganu wela ku funda kuidi zuzi ayi niandi wela kuyekula mu mioko mi masodi ayi mawu mela kukotisa mu nloko.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Muaki bukiedika ndikukamba wulendi totuka muna ko nate wela futazimbongo zioso zi tsuka.
