Holy Bible Aionian Edition® ~ Czech---Kralicka ~ Luke Chapter 12

< Lukáš 12 >

1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.

Mipui isâng tamtak, inkhat le inkhat insirpolin Jisua an bôma. Jisua'n a ruoisingei kôma, “Pharisee asarotholngei chol renga singthei roi.

2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.

Jâttin ihîpa om la phong nîng a tih, a ipa om khom la phuongsuok nîng a tih.

3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.

Masikin, ajînga nin ti ngei hah sûn khovâra lân phuong nîng a ta, khâltan sûnga kuor kunga nin ti ngei hah inchunga chuongin tânghâi la nîng a tih,” a tipe ngeia.

4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.

Ka malngei nangni ki ril, ei takpum that suonûka, ite mi lo thei khâiloi chu chi no roi.

5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)

Tumo nin chiruo nangni ril ki tih. Thi nûk khoma, dûkmuna nangni pai theina rachamnei ani sikin, Pathien chi roi, ani, nangni ki ti, Ama vai chi roi. (Geenna g1067)

6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.

Invate rangnga poisa nikin an juor ngâi ni mak mo? Ania, Pathien'n chu inkhat te luo hah mingil ngâi mak.

7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.

Nin lu chunga nin samngei tena khom itelvar kêng. Masikin, chi no roi, invate tamtak nêkin nin lut uol.

8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.

“Nangni ki ril, tutu lôko rieta ni thop kai chu, Miriem Nâipasal khomin Pathien vântîrtonngei makunga thop a tih.

9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.

Tutu lôko rieta ni hengpai kaichu, Miriem Nâipasal khomin vântîrtonngei makunga hengpai a tih.

10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.

Tutu Miriem Nâipasal rilsiet chu ngâidam nîng a ta, Ratha Inthieng rilsiet chu ngâidam nino nih.”

11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.

“Hanchu, nin roi jêk rangin synagog mo, governor makunga mo, roijêkpungei makunga mo, nangni an tuong tikin, inmo ki thuon rang, imo ki ti rang, tiin nin mulung min jîng no roi.

12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

Nin ti rang chu a zora tika Ratha Inthiengin nangni ril a tih.”

13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.

Mipui lâia mi inkhatin Jisua kôma, “Minchupu, Ka lâibungpa kôm, kin pa rochon mi mâk pe mi sem rangin tipe roh,” a tia.

14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?

Jisua'n a thuona, “Mala, nangni inik chungroi jêk rang le nin rochon sem rangin tumo roineina mi pêk?” a tia.

15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.

Hanchu, an rênga kôma, “Singthei roi, ôinangei murdi renga indîn thei roi, asikchu, rochon, neinangei hih miriem ringna abitak nimak, idôr khom nei resea,” a tipe ngei.

16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.

Male, Jisua'n hi chongmintêk hih a ril ngeia, “Mi aneipa inkhat hin a loia chimu tamtak a minvânga,

17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?

Inmo ko tho rang ani zoi, o, ka bu le bâl darna rang dôn khâi mu-ung hi,” tiin a mindona.

18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.

Hi anghin tho ki tih, ka sasier set ka ta, anêka lien uol sin ki tih, mahan ke neinun murdi dar ki tih.

19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.

Maleh, ka ratha kôma, “Ratha, kum tamtak rang neinun sa nu bûm zoi sikin, sâk inla nêk roh, ningbei riemin om roh tipe ki tih” a tia.

20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?

Ania, Pathien'n a kôma, “Amo, avien jân reng ni ringna aboi rang kêng ani zoi, hi neinun ni isuo ngei hih tuta rang tak mini?” a tipea.

21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.

Hanchu Jisua'n, “Pathien tieng nei loia, eini ta rang vaia rochon a bûm chu ha anga han nîng a tih” a tia.

22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.

Jisua'n a ruoisingei kôma, masikin nangni ki ti, nin taksa sâk nêk rang, nin sil nin bom rang nin kâng mindoi no roi.

23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.

Sâk nêk rang nêkin ringna alut uol, silbom rang nêkin takpum alut uol.

24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?

Invatengei en ta u, chimu khom tu mak ngei, bu khom ât mak ngei, sasier khom nei mak ngei, hankhoma Pathien'n a vâia, vangei nêkin nin lut uol ok.

25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?

Tumo a kângdoi sika a ringna a min sôt thei uola?

26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?

Ma ngeite luo nin tho thei loiin, imo neinun dang vângte nin kâng nin mindoi?

27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.

Ram pârngei en ta u, sin khom tho mak ngei, puon khom không mak ngei. Ania nangni ki ril, ma dôra anei, rêng Solomon luo han hi pârte hih phâk mak.

28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?

Pathien kêng loisûl puon minsil, sûl aviena oma nangtûka lungthua hâl rip rang. Nangni vâng chu, nangni minsil no ni mo? Nin taksônna achîn bah na!

29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.

Masikin nin sâk nin nêk rang mindonin nin kângmindoi no roi.

30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.

Jentailngeiin ma ang roi chu an mindon ngâi. Nin Pa'n nin inâng chu a riet let.

31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.

Manêkin a Rêngram mindon bak ungla hanchu ha neinunngei ha chu nangni pêng a tih.

32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

“Chi no roi, lôm achînte ngei, nin Pa'n a Rêngram nangni pêk rang a nuom.

33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.

Nin neinun murdi zuor ungla, inrieng ngei pêk roi. Sumkok chettheiloia thun ungla, invâna achiem thei khâiloina ranga, inrungeiin an murûk thei khâiloina, rengên a siet thei khâiloina ranga ninta rangin rochon bûm roi.

34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.

No rochonngei omna kipa nu mulungrîl khom om tit a tih.

35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.

“Nin puon insilin, nin kong khitin, nin châti mochokin, tiklâi khomin intûng chienin om roi,

36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.

tîrlâm, an pu innei ruolhoi renga juong rang lei ngâk chien anghan. A juongleh, inkhâr a tôka mo-ong kelen rangin.

37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.

Tîrlâm, an pu juonga intûng chiena om ai juong mu chu mi satvur anni. Nang ki ril, a kong khit a ta, insung a ta, ngâk a tih.

38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.

Jânchima mo, arkhuona mo, a juonga intûng chiena ai mu ngei chu mi satvur anni.

39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.

Mahih riettit roi, in pumapa'n inru hong rang riet senla chu a in minset no nih.

40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.

Masikin nangni khom intûng chienin om roi, nin tûng loi lâitakin Miriem Nâipasal juong a tih,” a tia.

41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?

Peter'n, “Pumapa, hi chongmintêk hih keini rang vai mo ni ti, mi murdi rang mo?” a tia.

42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,

Pumapa'n a thuona, “tîrlâm iem om avâr tak, a pûn a insûng a cherêla, tîrlâm dang ngei azora kipa, an sâk a sem pe ranga uliena ai be chu tumo nini?

43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.

a pu a honga, ha anga lei tho tîrlâm ai mu chu mi satvur ani.

44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

Adiktakin nangni ki ril, ha tîrlâm tak hah a pun neinun enkolpun sin a tih.

45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,

Hannisenla ha tîrlâm han a mulungin, ku pu la juong vak no nih, tiin a tîrlâmpa ngei, a tîrlâmnu ngei jêm senla, sâkin nêkin lênrûi senla,

46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.

Ha tîrlâm hah ân ningloi, ân tûngloi kârin, a pu juong a ta, tuk nôinek a ta, a iemloi ngei rangtum minchang a tih.

47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.

Tîrlâm a pu nuomlam riet chaka intûng loia, sin nuomloi chu na takin jêmpol nîng a tih.

48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.

Hannirese, riet loi sika, tôkmol sâkna rak tho minchâi chu jâmin jêm nîng a tih. Tutu atam an pêk kôma atam zong an ta, atam uol an ipêk kôma chu atam uol rok an tih.

49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?

“Pilchung mei leh hâl ranga juong kini, atûn khom kâng kelen tarse ku nuom.

50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!

Baptisma ka chang ranga om hih, ânzoi mâka chu ki ning ânîp bah!

51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.

Rammuola inngeina min lêng ranga juongin mo mi nin tûng? Inngêina min lêng ranga juong ni mu unga, insenna min lêng ranga juong kêng kini.

52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.

Atûn renga insûngkuo inkhata mi rangnga insen an ta, inthum ngeiin inik ngei doi an ta, inik ngeiin inthum ngei doi an tih.

53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.

Pa ngeiin an nâingei, nâingeiin an pangei, nungeiin an nâinupangngei, nâinupangngeiin an nungei, tarpingeiin an moingei, moingeiin an tarpingei doi an tih,” a tia.

54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.

Jisua'n mipui ngei kôma khom, “Nitâk tieng sûm a jînga anîn chu ruo a juong rang kêng nin tia, juong khom a juong ngâi.

55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.

Hanchu thînthi a hong sêma anîn chu alum rang kêng nin tia, alum khom alum ngâi.

56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?

Asarotholngei o! phil le invân nin ena, khuo om rang tie nin riet theia, ania, atûnlâi zora om tie ithomo nin riet thei loi?” a tia.

57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?

“Ithomo nin theiin neinun dik sin rang nin mindon loi?

58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.

Mîn roijêkmuna nang an kai rangin chu, ha mi lehhan roijêkmun tung mân inngêina sinpui roh, aninôn chu, roijêkpu makunga nang kai a ta, intâng ina nang khum an tih.

59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.

Nang ki ril, poisa apêkte luo ne pêk let mâka chu mahan om ni tih,” a tia.

Go to > Bookmark / Concordance / Maps / Report Issue