Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Bijaat haajaat mina loong lomthok rum taha eno, ejap nakmui nep ih rumta, eno Jisu ih jaakhoh heliphante loong asuh liita, “Naririh et ban sok an Pharisi loong to ih naktoom thet haat han—ngah ih neng lonoi asuh liitang.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Tumjaat hoppat cho ah erah daapcho ih hoon ah, erah damdoh jaatrep husah tiit loong ah dongjat et ah.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Erah raangtaan ih marah sen ih laamang ni baat han erah rangwuung nah japchaat ah, erah damdoh marah sen ih ngiija nokmong ni hubaat han erah nok rangkhoh nawa ih riingbaat ah.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Ngah ih baat rumhala, nga joonte loong, sen marah ih hansi laklak tek haatte ra lacho theng jaat hoh ethih tumjih takah jen etka.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Ngah ih noisok rumha o ra choojih rah ah: Rangte ra cho an, etek lini, Heh di juuba soolam nah haat wan suh chaan jeela. Nga jeng ah tuungmaang an, esiit heh juuba sen choojih ah! (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Wosiksak banga rah phaanyi di tanih kasangka? Wosiksak esiit taan uh Rangte ih tabeehaatka.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Sen khoroon ah botseh rookwet cho. Erah raangtaan ih nakcho an; sen ah wosiksak hantek thaknang ih uh thaangchaan!
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
“Ngah ih amiisak ih baat rumhala, o mina ih noksong dung nah neng ah nga mina et dokbaat rum ah, Mina Sah eh uh Rangte rangsah loong ngathong nah neng suh emamah ih reekoh rum ah.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Enoothong o mina ih nokwah dung nah thaaju hang, Mina Sah eh uh emamah Rangte rangsah loong ngathong nah thaaju rum ah.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
“O mina ih Mina Sah ah thetbaat abah ejen biin anaan et ah, enoothong marah ih Esa Chiiala tiit thetbaat ha abah biin anaan tachoka.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
“Neng ih Jehudi rangsoomnok nah adoleh kobonor nyi hadaang pante loong ngathong nah phate suh siitwan hanbah, sen lapaatja theng senteewah ah mamet pangjih ah adoleh sen tumjih jengjih asuh ah.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Tumeah Esa Chiiala ih erah tokdoh an tumjih jengjih ah heh ih nyoot han.”
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Midung ni mih wasiit ih Jisu suh baatta, “Nyootte, seng phoh suh baat uh seng wah ih thiinhaatta nyamka rah toom phe kohang.”
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Jisu ih ngaakbaatta, “Nga joonwah, ngah suh mih rikri nyia setnyi suh soophoh nyamka ah pheekot theng ih chaan o ih kot kotahang koh?”
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Eno heh ih erah tiit ah loongtang suh wakbaat rumta, “Sen teeteewah ah naririh ih ban sok an sen ah jaatrep doh maamok nyamnyook jan oh; tumeah mina tumthan nyamte wah taat ang abah uh, ami roidong ah heh nyamka nawa ih tajen hoonka.”
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Eno Jisu ih arah tiitthaak tiit ah baat rumta: “Ehak di changteng wah wasiit angta heh di cham seetheng phek hantek angta.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Heh ih thunta, ‘Ngah di cham lomthiin theng tajeeka. Ngah ih tumjih et ang doh se ah?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Ngah ih amet ang,’ heh teeteewah suh liita; ‘ngah ih nga pung ah thaak haat angno ena elong we et huk hoon ang, erah doh nga cham nyia jaat hoh hukkhaak loong anep jen lomthiin ang.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Eno ngah ih nga teewah suh li ang, Khangraangse wah! Andi jaatrep hukkhaak paang rookwih raangtaan ih jeela. Roidong amah ba hanih, jok oh, phak oh, eno roidong doh tenroon ih tong oh!’
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Enoothong Rangte ih heh suh liita, ‘Thungko wah an! Niikja an roidong ah ethoon ete; eno nyamka nyi hukkhaak loong ah an raangtaan ih lomthiin hu loong ah o choh theng ah?”
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Eno Jisu ih thoonbaatta, “Marah ih heh nyamka loong taat lomthiin ha rah Rangte jiinko ni heh changteng tah angka.”
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Eno Jisu ih heliphante loong suh baatta, “Erah raangtaan ih ngah ih baat rumhala ethingtong raangtaan ih phaksat suh nak sootsaam an adoleh sen sak nah kap theng nyuh akhat suh nak sootsaam an.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Roidong ah phaksat nang ih uh elongthoon, erah damdi sak ah nyuh akhat nang ih uh elongthoon.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Wokhah loong ah sokthaak an: neng ih cham uh tawenka adoleh cham uh takhanka; nengdi cham lomthiin theng pung uh tajeeka; neng ah Rangte ih dung ha! Sen ah tang woh nang ih thaangchaan!
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Erah suh sootsaam anno amasah taan roiloh ejen tong tam ih an?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Sen ih erah likhiik ehinsah ah lajen phanlan kanbah, jaat hoh raangtaan ih tang tume thaam sootsaam lan?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Sok an woma popoong loong hakla rah ah; neng moot ni uh takaka adoleh neng ih neng raangtaan ih nyuh uh tawaatka. Enoothong ngah ih baat rumhala Solomon luungwang di heh nyamka erah than ang adi botseh uh arah woma popoong loong jaaseela likhiik henyuh hekhat ah tajaaseeka.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Erah woma naam suh nyuh akhat kotte rah ah Rangte, naam loong ah chiinyah bah eje enoothong rangkhah emat eah, we nah matkhaam ah. Erah ang abah heh ih sen suh nyuh akhat tanih jen koran? Sen laalom abah amasah boh ah!
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
“Erah raangtaan ih sen nak thungjoong an, ejok, ephak mamang ah eah.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
(Tumeah arah mongrep adi Rangte lajatte mina loong ih bah Saarookwih jok aphak ah raang ih ju sootsaamla.) Sen wah ih jat et ha sen suh erah loong ejamjih ih eah.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Erah nang ih bah, Rangte heh Hasong raangtaan ih thong sootsaam anbah, eno erah loong abah heh ih laajam kojan.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
“Echo nak ih an, sen saapsah loong ah, tumeah sen Wah eroon ela eno sen suh Hasong ah ekot ehan.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Sen hukkhaak loong ah thoontang sang anno erah ngun ah changthih loong suh kokaat an. Sen ih lathet theng ngun khaak ah kap anno rangmong nah nyamte ang raangtaan ih lomthiin an, erah nah nyamka rah babah uh ene tah ih hoonka, tumeah erah ni ehuh tami nopka, erah damdoh ram eh uh taphakka.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Sen tenthun ah marah di sen nyamka ah erah nah ang ah.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
“Banthootho ih tong an tumjih thok ha bah uh, nyuh akhat ban kapcho nyia weetook ban took cho ah,
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
laksuh ih neng changte wah kuhoon theng nawa ngaakwang eha ih kaban sok arah likhiik ah. Heh ah wang ano kaasak ah rengdok, erah damdam neng ih kaasak ah laanban daap ruh et ah.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Tumthan tenroonjih ah erah laksuh loong ah neng changte wah ngaakwang tokdi motseng nyi banthootho ih japtup wang ano ah! Ngah ih baat rumhala, heh ih heh samsongnuh ah khookthiin ano, neng ah tongthuk rum ah, eno heh ih ban sok rum ah.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Tumthan tenroonjih ah heh ih neng ah banthootho ih tong rum arah japtup ano ah, mottom di nyia mottom lini taat wang adi nep ah!
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Sen ih jat ehan nok changte ih ehuh wang saapoot ah jatta bah, heh ih ehuh asuh heh nok tajap long thuk thengta.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Erah raang ih, sen uh, banthootho ih tong an, tumeah mina Sah rah uh sen reenah sen ih labantho kan pootdoh mok thok ha.”
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Pitar ih liita, “Teesu, erah tiitthaak tiit ah seng raangtaan suh elang tam eah, tama warep mina raangtaan suh baat hu?”
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Teesu ih ngaakbaatta, “Erah ang abah, laksuh hanpiite nyia maakwah ah o ang ah? Heh changte wah ih mootkaat phanlansiitte o hoon ah erah wah ah laangja, heh nok nep heh suh phanlan siit thuk ah erah damdoh laksuh wahoh loong suh neng chotheng phak asat kot saapoot erah warah ih phanlan ah.
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Tumthan tenroon ang ah erah laksuh rah ah, heh changte wah ih nok nah wang adoh heh pakna reeraang ah japtup wang aradoh ah!
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Elang eah, ngah ih baat rumhala, changte wah ih heh laksuh asuh jaatrep nyamka ban sok baat ah.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Enoothong erah laksuh rah ih nga changte wah ngaakwang eliin ela ih li ano heh ih laksuh ehoh loong ah minuh miwah thoontang riimbuh, eno jokjok phakphak ih tong, kham adoh mok eabah,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
saasiit changte wah ah heh laksuh ih labansokka nyia lajatka sa doh ngaakwang ah. Eno changte wah ih heh ah jopjop ih dook ano heh jeng lachaatte loong chamtheng adoh cham thuk ah.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
“Marah laksuh ih heh changte wah ih heh suh tumjih reetheng baat ha ah jatcho di, laban re thang ih tong abah, erah laksuh ah rapne ih chamnaang thuk ah.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Enoothong marah laksuh ih heh changte wah ih tumjih jamha erah lajat thang ih thet reela, erah mih asuh amasah ju chamthuk ah. Ehan o suh kota erah jiin nawa ehan ju jam ah; ehan tokkhodi ehan o suh kotta erah jiin nawa emamah et jam ah.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
“Ngah ih hatoh ah we ih rook suh ra halang, eno erah ejen luung ela ih thunhang!
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Ngah ih lakngah ni nga juungtemjih jeela, eno erah loong ah maang thoonthoon ngah mathan ih moongsaamte anglang!
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Sen ih ngah suh hatoh nah semroongroong ang thuk raaha ih tammok thun tahe? Tah angka, semroongroong tah angka, epheehoom thong ang ah.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Aadowa ih changka siit ni mih banga angte ah ephe eah, ejom ah enyi damdoh miksuk mui ah enyi ah ejom damdoh ih miksuk mui ah.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Hewah loong ah neng sah damdoh miksuh mui ah, heh sah loong ah neng wah damdoh; heh nuh loong ah neng sah minusah damdoh miksuk mui ah, neng sah ah neng nuh damdoh, henuh loong ah neng nyam damdoh miksuh mui ah, neng nyam ah neng hopnuh damdoh miksuk mui ah.”
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Jisu ih miloong asuh wakbaatta, “Sen ih jiingmuung ah saanop ko ih sok damdam laanjeng ruh elan rangphaatte angla eah eno amiimi ih phaat.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Erah damdi sen ih juungmeh ko nawa pong ih mot hanbah, sen ih liihan rangmi angte eno amiimiisak ih rang ah mi.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Lonoite loong! Sen ih rang ahah ko ih sok anno rangmi rangphaat kemban jat han; erah ang abah, sen ih aahaangwa saapoot ah mamah ladan jat ehan?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
“Sen ih sen teewah ah epun ih re suh mamah lami dande et han?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
O ih bah uh sen thet ah jat ano hootthe jun ih mat hoon nok nah siitwanjih mok ang abah, sen ih mat hoon nok maangjap doh changrook ah mathan jen ang ah, esemsiit raangtaan ih thuntheng. Emah lah ekan bah, mat hoon nok nah mat hoonte jiinnah hoom wanhan, eno pulit lak nah kohan, erah dowa ih phaatak nah sak wanhan.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Ngah ih baat rumhala, erah nah sen chang maang dokdok ih tongthuk han.”
