< Lukáš 12 >
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Akatungu ako, ebhiumbi bhya abhanu nibhekofyanya amwi, okukingila nibhamba ukutajana, namba okwaika na abheigisibhwa bhaye okwamba, “Mwikenge ne echifwimbya cha Abhafarisayo echo ni bhunafiki”
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Italibhao mbisike iselekele inu italisululwa, nolwo egambo liselekelwe linu litalimenyekana.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Na lyona lyona linu mwaikile muli muchisute, lilyungwibhwa mubhwelu. Na gonagona ganu mwaikile mukutwi muli munsika jemwe eja munda bhigae galyaikwa ingulu yoruswi lwa inyumba.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Bhasani bhani enibhabhwila, mwasiga okubhaya bhanu abheta omubhili na nibhamala bhatali na chinu chindi echokukola,
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna )
Nawe enibhaonya mumenye owokubhaya. Mubhaye unu kamala okwita na ali no obhutulo obhwokulasa mwitanga lyomulilo. Yee, enibhabhwila mubhaye oyo. (Geenna )
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Mbe enibhusha, ebhitamba bhitanu bhatabhigusha senti ebhili? nawe ona kataliwo nakamwi kanu Nyamuanga alikalabhilwa imbele yaye.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Nawe mumenye ati, jimfwili je emitwe jemwe jibhalilwe. Msige kubhaya. Emwe muli ne echibhalo chinene okukila ebhitamba bhyafu.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Enibhabhwila, wonawona unu alinyikilisha imbele ya abhanu, Omwana wa Adamu ona alimwikilisha imbele ya bhamalaika bha Nyamuanga.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Nawe wonawona unu alinyigana imbele ya abhanu omwene ona nilimwigana imbele ya bhamalaika bha Nyamuanga.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Wonawona unu alyaikako Omwana wa Adamu kubhibhi, alisasilwa, nawe wonawona unu alijimya Mwoyo Mweru, atalisasilwa.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
“Bhalibha bhabhasila imbele ya abhakulu bha amasinagogi, abhatwale, na abhobhuinga, mwasiga kubhaya ingulu ya kutyo mulaika okwibhambalila amo ati echija okwaika chinuki,
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
kulwokubha Mwoyo Mweru kaja okubheigisha injila yo okwaika mukatungu ako.”
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Omunu umwi mwiijo namubhwila ati, “Mwiigisha, nubhwile omumula wasu anane libhala lyo omwandu gwani.”
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Yesu nasubhya ati, “Niga unu anteyewo okubha mulamusi na mugwatanyisha wemwe?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Nio nabhabhwila ati, “Mwikenge na bhuli mbaga yo omululu, kulwokubha obhuanga bhwo omunu bhutali mubhwafu bhe ebhinu bhini alinabhyo.”
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Yesu nabhabhwila echijejekanyo, naika ati, “Lisambu lya omunu umwi owalibhona lyaisishe ebhilyo bhyafu,
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
nebhusha mumwoyo gwaye naika ati, 'nikole kutiki kulwokubha nitali nawakutula ebhilyo bhyani?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Naika ati, enija okukola kutya. Enifumya ebhitala bhyani ebhitoto nindanda ebhinene, omwo nimwo nimbika ebhilyo bhani ne ebhinu bhindi.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Nimbilwa omwoyo gwani, “Webhikiye ebhinu bhyafu kwe myaka myafu. Fung'ama, ulye, unywe no kuchecheka.”'
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
“Nawe Nyamuanga namubhwila ati, 'Awe omunu omumumu, mungeta ya lelo abhenda obhulame okusoka kwao, mbe ebhinu bhinu wilabhile ebhibha bhyaga?'
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Mbe nikwokutyo jili ku bhuli munu unu ebhikiye imali nasiga okwilabha (okwilosha) kumisango jo Omukama.”
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Yesu nabhabhwila abheigisibhwa bhaye ati, “Kulwejo enibhabhwila kutya, mwasiga okuyaya ingulu ya obhulame bhweme ati omulya chinuki amo ingulu ye emibhili jemwe ati omufwala chinuki.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Kulwokubha obhulame obhukila ebhilyo, no omubhili ogukila ebhifwalo.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Mulole jinyonyi ja mulutumba, jitakulima nolwo jitakugesa. Jitali nanlusika nolwo echitala echo okubhikamo bhinu, nawe Esomwana kajilisha ebhilyo. Emwe mukondele okukili jinyonyi!
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Niga unu mwimwe unu katula okwongesha chita chimwi ku bhulame bhwaye?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Mbe kalabha mutakutula okukola echinu chitoto changuile, mbe kubhaki okunyakilila agandi ago?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Mulole kutyo amatwasho agamela. Gatakukola milimu nolwo okusuka. Nawe enibhabhwila kutya, nolwo Selemani mwikusho lyaye lyona atafafwibhwe lwa limwi lya amatwasho ganu,
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
ka labha Nyamuanga kafwafya kisi amatwasho ge emwila, ganu lelo galio, ka mutondo nigalaswa mumulilo. Atabhafwafya emwe kukila ago? Emwe abhalikilisha litoto!
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Musige okunyaka ati omulya chinuki amo ati omunywa chinuki, nolwo mwasiga okubha nolwo okuliyaya.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Kulwokubha amayanga gonna aga muchalo aganyakilila amagambo ago. Esomwana wemwe kamenya nkanikwo omugenda ago.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Nawe mulonde okwamba obhukama bhwaye, agandi ago omuja okwongesibhwa,
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Mwasiga kubhaya emwe liijo litoto, kulwokubha Esomwana akondelewe okubhayana emwe obhukama obhwo.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Mugushe jimali jemwe muyane abhataka, mwikolele emifuko jinu jitakuwelwa- ebhinu bhya mulwire bhinyantawa, eyo abhefi bhatakulebhelela nolwo amayenje gatakunyamula.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Kulwokubha ao ili imali yao niwo no omwoyo gwao ghulibha.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Emyendya jemwe jindela mujibhoye no omushipi, na jitala jemwe jimalilile jibhega nijigendelela okwaka,
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
na mubhe lwa bhanu bhatengejee Omukama webhwe okusoka mubhulegesi, koleleki akakinga no okukonona, bhatule kwo obhwangu okumwigulila omulyango.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Bhana libhando abhakosi bhemilimu, bhanu Lata Bhugenyi alisanga bhatengejee. Ni chimali alibhoya omwenda gwaye omulela kwo omusipi, neya nabheyanja ansi bhalye ebhilyo, namala nabhafulubhendela.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Labha Lata Bhugenyi akakinga abhanu bhewetuyemo kabhili, nabhasanga bhamaliliye, mbe abhakosi abho abhabhona libhando.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Ingulu yago, mumenye na linu, chisanga kanya nyumba amenyele isaa eyo omwifi kejilamo, atakekilisishe inyumba yaye ingililwe.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Mbe mubhega mumaliliye kulwokubha ona mutakumenya nikatunguki ako Omwana wa Adamu alisubha.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Petro naika ati, “Lata Bhugenyi, oubhwia eswe bhenyele echijejekanyo bhinu, angu oubhwila bhuli munu?”
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Omukama nabhabhwila ati, “Ni mugayaki unu amasishe amo owobhwengeso unu lata bhugenyi waye kamutula ingulu ya abhagaya abhandi, koleleki abhagabhile ebhilyo akatungu ko obhwana?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Ana libhando omugaya unu alisangwa nakola kutyo alagiliwe.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Nichimali enibhabhwila kutya alimutula ingulu ya jimali jaye jona.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Nawe omugaya oyo akaika mumwoyo gwaye ati, omukulu wani akola okusubha; kulwejo namba okubhuma abhagaya bhechilume na abhechigasi, nio namba okulya, okunywa no okutamila,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
mbe lata Bhugenyi wo omugaya oyo alija olusiku na akatungu kanu atakumenya, kamutema bhibhala bhibhala namutula amwi na bhanu bhatali no obhwitonde bhwo okwikilishanya.”
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Omugaya unu kamenya akakoleye ka lata bugenyi waye, ka nasiga okwilosha nolwo okukola lwakutyo omukulu waye kenda, alibhumwa nsimbo nyafu.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Nawe omugaya unu atakumenya akakoleye ko omukulu waye, nawe nakola kutyo ejendibhwa, alibhumwa nsimbo ntoto. Kulwokubha unu ayabhilwe bhyafu, alitongwa bhyafu okusoka kwaye, naunu asigiwe bhyafu kwo kwikilishanya, bhilitongwa bhafu okusoka kwaye.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Mbe nijile okwakya omulilo muchalo, na enenda muno gubhe gwamalile okwaka!
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Nawe nili nobhubhatijo obhwo kubhatijibhwa, na nisurumbaye okukingila ao bhwakakumile!
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Enibhusha, umwiganilisha ati nijile okuleta omulembe muchalo? Pai, Enibhwabhila ati niletele obhutagani.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Kwambila olyanu nokugendelela bhanu bhatanu munyumba imwi ousanga bhatasikene, ahasatu bhali lwebhwe na abhabhili bhali lwebhwe, abhabhili bhatasikene na abhasatu.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Bhalitagana, lata alitasikana no Omwana waye, no omwana alitasikana nesemwene, nyilamwene alitasikana no omuasha, na omuasha alibhayata atasikene na nyilamwene, Maibhuko alitasikana no omukamwana no omukamwana alitasikana na nyabhuko waye.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Yesu nabhwila na liijo ati, “Mukalola amele nigesunga ebhugwa, nimwaika ati 'akatungu kaing'ubha kakinga,' ka nikwo kutyo ejibha.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Komuyaga gwa amalimbe gukayemba, nimwaika ati, 'Eija okubhayo imbita nyafu,' ka nikwo kutyo ejibha.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Emwe abhanafiki, omutula okugajula kutyo echalo no olutumba ebhibhonekana mumeso, nawe ejibha kutiki mutakumenya okugajula akatungu kaoli anu?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
Kubhaki bhuli munu abhule okusombola linu lilikisi kumwene na akalikola akatungu kanu ali nomwanya gwo kukola kutyo?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Kulwa insonga mukagenda naunu omusitakana imbele yo omulamusi, ikomesha mungwane naunu omusitakana nage muchali munjila ataja okusila kumulamusi, no omulamusi akakusila kumukulu we emilimu, no omukulu we emilimu akakulasa mulunyolo.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Enaika ati, utakusokamo omwo okukingila uliye isenti yokumalisha.