Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Anama nehazage'za mika veamo'za emeritru nehazageno, rama'a tauseni'a vahe'mo'za titipa hu'za zamagiareti orentrako arentrako hu'naze. Pusantera Jisasi'a rukrahe huno, amage' nentaza disaipol naga'a zamavumro ante'ne, Farisi vahe zamuzmakura havige vaheki kva hiho.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Na'ankure mago'zamo'a refiotegahie. Hakare'za oku'a me'nesnia zana, henka'a amate fore hugahie. Hakare zama refitenesnia zamo'a, amate efore hanige'za kegahaze.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Inankna kema hanimpima hu'nesana kemo'a, masare eama hanige'za vahe'mo'za antahigahaze. Hagi sumike'ma oku'a hunaraginte'pinkama hu'nesanana, anagamu nomumpare marerino huama hanige'za antahigahaze.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Rone'nimotma, Nagra neramasamue, avufgama ahe frisimofonkura korera osiho. Anama hutesu'za henka'a, mago'enena zamagra anara huoramantegahaze.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Hu'neanagi Nagra kore kea huneramantoe, Tamagri'ma tamahe frino hanave'areti tevefima tamasga hu'tresimofo korora hunteho. Nagra neramasamue, Agri korera hunteho! (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Hagi 5'a kisave nama tare kasage zagore netraze. Ana nehazankino Anumzamo'a ana namazagagura agera nokanie.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Hagi tamagerafa nehue, tamasenire'ma me'nea tamazokara maka kohampari'ne. Korera osiho! Tamagara rama'a kisave namazaga agateretma ra'za mani'naze.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Nagra neramasamue, iza'o Nagri nagi nagenkema vahe'mokizmi zmavurema huama hanimofona, Vahe'mofo Mofavremo'a, Anumzamofo ankeromo'kizimi zamurera agi'a huama hugahie.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Hu'neanagi mago'mo'ma Nagriku'ma onke'noe huno vahe zamufi hufrakisi'mofona, Anumzamofo ankeromokizmi zamavurera Nagranena, zamagrira ozamage'noe hu'na hu frakizmantegahue.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Hagi iza'o Vahe'mofo Mofavre mago kema huhaviza huntesimofona, kumi'a eri atrentegahie. Ana hugahianagi iza'o Ruotage Avamumofo huhaviza huntesimofona, kumi'a atreontegahie.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Hu'neanagi, osi mono nonte kva vahete'ene, ruga'a kva vahetema tamavre'za vanageta, nanege hugahune hutma tamagesa ontahiho.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Na'ankure Ruotage Avamumo kema huku'ma hanaza kea rempi huramisigetma ana knafina hugahaze.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Tusi'a veapinti magomo'a amanage huno Jisasinku hu'ne, Rempi hurami nemoke, nenfuna asamigeno nerfama erisanti haregaha'e huno anterante'nea zampintira, refako hunamino.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Jisasi'a ana kenona huno, Kagri'ene negafu amu'nompina, iza kva mani'nenka kezani'a nentahinka refko huzananto huno hunante'ne?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Anante amanage huno zamasmi'ne, Kva hiho! Maka'a ruzahu ruzahu agraguke antahizamofona ha' renenteta, kva huta maniho, vahe'mofo mani'zana fenoma eri'zampina omnene.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Nehuno fronka ke zamasmino anage hu'ne, Mago afufenone ne'mofo hozamo'a, so'eza huno hakare'a raga rentene.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Ana ne'mo'a anage huno agesa antahi'ne, nezani'a erintesua nona omaneanki nagra nankna hugahue?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Nagra ne'zama erinte nona tagna vazina erira huna kitena, anampi maka ne'zane, mago'a zani'a erintegahue huno antahi'ne.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Anantera nagrani'agura anage hugahue, nagra rama'a kafufima nazama hania zantamina eritru huankina mani fru hu'nena tine nezane nenena musenkase hugahue hu'ne.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Hianagi ana ne'ku Anumzamo'a anage hu'ne, kagra neginagi vahe maninane! Meni kenageke frigahananki, maka'za eri atru hu'nanazana iza erigahie hu'ne?
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
E'inahu'za zamagra'aguke nentahiza mopafi fenozmima eritru hanaza vahe'mokizmia fore huzamigahie. Hianagi Anumzamofontera e'inahu vahe'mokizmia fenozazmi omnene vahe mani'naze.
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
E'i ana agafare Jisasi'a amanage huno amage'ma nentaza disaipol nagara zamasmi'ne. Tamagra tamavufagura antahintahi hakare osiho. Nane'za neneta manigahune, nankukena antanita tavufa refitegahune huta osiho.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Na'ankure tasimuma erita manizamo'a ne'zana ageteregeno, tavufamo'a kukenama hu'zana agaterene.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Namamofo keho, zamagra hoza kriza ne'zana nogafize. Nezama erinte'za nesaza nona omne'neanagi, Anumzamo ne'zana nezamie. Tamagra namamofona agatereta raza vahera mani'naze.
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Mago'mo tamagripintira antahintahi hakarema haniazamo'a, asimu'a osi'a erizaza hugahio?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Tamagrama ama osizama osanutma, na'a higeta mago'a zankura antahintahi hakare nehaze?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Inozamo'ma hageno amosrema neheaza keho. Zamagra mragu'za atiza kukena hatiza nontanize. Hianagi Nagra neramasamue, kini ne' Solomoni'ma avasese'ane kukena hu'neanagi, ama flauamofo amosaremo agetereno knarezantfa hu'ne.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Hianagi Anumzamo'a meni mesigeno okima eriza tevefima kresnaza inozana e'inahukna huno kukena hunezmanteanki, Osi tamentintine vahera! Anumzamo'a agetereno vahe'mota kukena huormantegosio?
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Naneza neneta, nanti negahune huta antahintahi hakarea osiho.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Na'ankure zamentinti osu vahe'mo'za anazankura tusi'za hu'za nehakaze. Hianagi tamagri, Neramafa'a atupama hanaza'zana ko antahino keno hu'ne.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Hu'neanagi kotazana, Anumzamofo kumaku haketenkeno, ana miko atupama hanaza zana tamigahie.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Onensa sipisipi afu kevumota korora osiho. Na'ankure tamagri Nafatmimo'a, mona kuma'a muse huno tamiku hu'ne.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Afufenontamia zagore atretma, zago erita amunte omane vahe nezminkeno monafi fenozantamimo'a meno, anazamo'a monafina havizana nosanageno, kumzafa nosesageno, havi kafamo'za eri havizana osu kumapi antegahaze.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Na'ankure feno zanka'ama me'nenirega, anantegage kagu'a antegahane.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Hagi Kukena tamia huta, tro huta mani'neta, tavi tamia rekru hutma maniho.
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Kva'zmimo arave hu nezantegati esigu kva hu'za manine'za, kafante eme vagre vagre nehige'za, ame hu'za anagi nentazankna huta kva huta maniho.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Hagi kazokzo eriza vahe'mo'za, kva zmimoma esigu kva hu'za mani'nesaza vahe'mo'za muse hugahaze. Tamage hu'na neramasamue, Agra'a ana kva nemo amu'nofi nehuno, kukena'a eri atupa huteno, eri'za vahe'a hanige'za zamaza tununte mani kaginesageno, kavera agra eme zamigahie.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Kenege esio, kotu avame esio, zamunte'za kva hu'za maninesageno, eme zamagesia kazokzo eri'za vahe'mo'za, muse hugahaze.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Hu'neanagi ama'nankea antahiho, mago nomofo nefama e'i knazupa kumzafa vahe'mo'za noni'a tagna vazigahaze huno antahinesuno'a, kvagrino mani'neno zamatresige'za noma'a tagna vaziza uofregahaze.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Tamagranena tamavu anteta kva huta maniho. Vahe'mofo Mofavremo'a, omegahie huta hanaza knafi, egahianki kva hutma maniho.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Pita'a anage huno antahige'ne, Ramoka ama fronka kea tagrikuke nehampi, maka vaheku'ene nehane?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Anante Ramo huno, Knare antahizanteti eri'zama'a erifatgo nehania ne'mofo kva'amo'a, huntenkeno mago'a eri'za vahe'a kva krinezmanteno, nezama nesaza zana kna fatgore refko huzamisia vahera iza'e?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Ana kazokzo eriza ne'mo'ma eri'zama enerino mani'nenigeno, kva'amo'ma eme kenimo'a, asomu erigahie.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Tamage hu'na neramasmue. Ana nera kva'amo'a huhamprintenkeno, maka zama'a kegava hugahie.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Hianagi ana kazokzo eri'za ne'mo'a agu'afina huno, kvanimo'a za'za kna maniteno egahie nehuno, agafa huno eri'zama eneriza kazokzo eri'za vene'nene, ananene nezmaheno, ne'zana neneno, aka ti neno neginagi nehuno,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
kva'amo egahie huno antahiominesia knare'ma esuno'a, eme aheno rutaneteno, zamentinti osu vahe'mo'za manisaza kumapi antegahie.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Hanki ina kazokzo eriza ne'mo'ma, kva'amofo avesizama keno antahino hu'neno, ana avesimofonte kva osuno, amagema ontesimofona rama'a zampi azeri haviza hugahie.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Hianagi iza'o antahino keno osu'neno, knaza erigaza hu'nesimo'a, osia knokeve erigahie. Maka vahe'ma rama'ama zminemofompintira, mago'ane rama'a ante agofetu hu'za amisazegu hugahie. Hagi izano antahimino rama'a ami'nenimofompintira, mago'ane rama'a erinaku agesa antahigahie.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Nagra ama mopa teve taginteku e'noe. Nagri'ma navesiana tevea rukru hanie!
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Hianagi tusi'a knazamo navega ante'neankina ti freankna hu'na, ana kanazampina ufretena atiramisugeno, ana knazupa vagaregahie!
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Tamagrama tamagesama antahi'zana, ama mopafina rimpa fru'za erina enofi? A'o, amu'nontamifina atane'za eri'na e'noe.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Meninena mago nompi 5fu'a naga mani'nenamo'za amunozamifina atane'za fore hanigeno, tagufamo'za refko hu'za taremokiznia ha' reznantesageke, taremokea tagufamokizmia ha' rezmantegaha'e.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Famo tremokea refko huke, nefa'a nemofo ha' rentena, nemofo'a nefa ha' rentegahie. Anazanke huno nerera'a refko huno mofa'amofo ha' rente'na, mofa'amo'a nererana ha rentegahie. Mago a'mo'a nenoferona ha' rentesigeno, nenofero'a, vemofo nererana ha' rentegahie.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Hagi Jisasi'a anage huteno, tusi'a veara anage huno zamasami'ne, Kazageno hampomo zage ufretegama reraga higeta, ko arugahie nehazageno, kora nerie.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Hanki mago kaziga asoparegati (sauti) zahoma erigeta, zage ha hugahie nehazageno, ana nehie.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Tamagra tavre vahere! Tamagra mopafine monafinema fore hiazana refko hutma negaze. Hianagi menima ama knafima fore'ma hiazana na'a higetma refko hutma nonkaze?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
Hagi nahigetma tamagra'a refko hutma fatgoma hu'neazana nonkaze?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Na'ankure magomo naneke huganteku kavreno kanisol vahete nevanigenka, karankama nevanuta, ko keaga hunka agranena erifatgo huo. Ana'ma osnanana ana ne'mo'a kavreno ke refkohu nete vanigeno, kavreno kina nonte kva nete kantena, kina hugantegahie.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Nagra anage hu'na neramasamue, ana kina nompi mani'neta, zagoma miza segahaze huno hurmantenesiama'a miza sevagareteta atiramigahaze.
