Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Inu daddakino cingilin, sa anu gbardang ya orno in nu pattla ace aweme, matunguno atize nan na ahana akatuma ka meme, wuzan seke ini imare ya Farisiya, ige be ine ini malim.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Abanna me iremum izoni sa ada poko ini ba ire imum ikuri izo ni sa ada rusa ini ba.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Barki anime ire imum izoni sa idi boki ani hungi ige be sa ine ini ige be sa ada kunna ini a masaa. Imum be sa ya wuza bikum anyimo ani kira adi wuzi tize ti timi vat ti hi hira.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
In boshi aroni am, kati ikunna biyyau ba ande sa wadi huu nipum, wazome in ire imum sa wadake wa wuzi ini.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Ceki in gbarka shi ahira de sa idi kunna biyyau bu me, kunnan biyyau bi de sa madake mahuu makuri mareki shi anyimo uraa. Ee in boshi kunnan biyyau bime. (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
In gusa a siza ahana amu nyin muni cibi in ma nini mani mare ba? Vat anime, Asere mada parke me unu inde anyimo aweme ba.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Aname ticce sa tira ani ce ni shi me marusa ugbardang utini, kati u kunna biyyau, shi itekin imum izenze unu gongo ahira ameme.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
In boshi, vat de sa madi buki imum be sa mabuka aje anabu, van unubu madi bezi me ahira Asere.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Abanna me vat de sa ma nyare me aje anabu, adi nyare me ahira Asere.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Vat de ma buka tize aje a vana Asere adi kpici madini me. Abanna me vat de sa macara bibe bilau ba Asere ada kpico me mame madini me ba.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Inki wa ayen shi aje ana tize nyani aje anu atize tini kobbo, nyani aje ana nikara, kati i kunna in ni mum be sa idi buki ine ini icukuno kadura kashi me, nyani imum be sa idi buki.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Abanna me bibe birere bidi bezi imum be sa idi buki uginiya ugino me.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Uye anyimo ani ori magun me unu bezizi buka uhenu tize ti hari imum be sa a cekin dura ni.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Yeso magun me, “Hu, aveni adaki uwum in cukuno una tize tini kobbo nyani in cukuno a tii ashime?”
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Abini me, magun we “Hirani kati icukuno ana re ama roo, Abanna daki imum me im sa unu makem ini gbardang idi cukuno me ukanna uronta umeba.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Uganiya me uni Yeso mabuki we ure ugunkuno, māgu ugunkuno, māgu, “Uruu ure unu wa nya bissana birere kang.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Ma bassa imum iriba māgu, indi wuzi ane ni, barki inzom inahira sa indi in bissana ba re?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Madusa magu, in rusa imumbe sa indi wuu, indi pusi tikere tum in zui tire ti dadan-dang abine ani indi inki bisana bum nan vat tirononga tum.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
In gu ini vai im, ivai im, uzin ini imuni gbardang sa a inko barki hu, ayyene udi venke, urii, usi, uzi iruba irom.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Abanna me, Asere magun me, unu udira unicce, anyimo aniye nige me anyara ivai iweme ahira aweme. Tironga sa wa oro wa barka nice niwemen, ya veni idi zi.
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Ani mani desa ma oro nicce nime imum unee mazi, in mazo me in ni imum une ahira Asere.
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Aleso magu ina kadura kameme, “Barki anime in gusa shi, kati i kunna zenze iruba ishime abanna me, imum besa idi re, nyani imum be sa idi soki apum ashime.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Abanna me ivai iteki imare, nipum ni ti ronga.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Irani magoron sa mada wuza ti bira, wada orso bisana. Wada zome intigere nyani ti denge tu inzo imummu, abanna Asere ma nyinza imare. Shine iteki inyim unu ira!
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Aveni anyimo ashime madaki umāyi unice me madaki makinki nice ni me tiye?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Inki daki ya rusa uwuza acee ashime imum be sa izi cingilin ba, nyanini ya wuna idi cari mu ruba mu shi me ahira ukasu utiro ronga?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Irani iburi matiti ani jaa sa i uza azo agi i wuza katuma kaniba, i da rizizo me ba, in boshi, nyani Sulaimanu, anyimo ani nonzo mime me, daki ma soki tironga tige besa ta teki tiwume unu re ba.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Inki Asere asoki makpe tironga tirere anime, kani me sati zi, nisizo akuri a wutini uraā, adi wu aneni madiri acce ma soki shi tironga, shi anu ukadura ka cin!
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Kati apum ashi me awu barki imum besa idi re, nyani imumbe sa idi sii, ane ani kati i in tari atipo.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Abanna me vat anu nee wa nyara usasana uti mummu tigino, ane ani Aco ashi me marusa inyara tiroronga tigino me.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Abanna me, nyaran nikara nu meme, tiroronga tige idi kinki shi tini.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Kati i kunna iyyau ba, shi ana a cin-ci, ina aburu arom ani Aco ushi madi nya shi tigomo.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Zizan imum be sa izini inya anu udira. Barkan ace-ce ashi mabadau magebe sa mada cornoba, inko ni imummu ishi me anyimo azezsere abba sa ida mara ba, ahira be sa akari wadaki wahaa ba. Ijiji idaki i cari ni ba.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Barki ani me aba sa utamani uweme urani abine ani i ruba i weme irani.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Kaskanin ujoko utironga tishi me, ihiri itonno, i cukuno upitila ushi iciki unu raa kodi uya uwui.
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Ikuri icukuno kasi ande sa wazin ini nyariga ni una kura sa mazeze usuro akura ubuki, uganiya sa māze magbotiko udenge me a wa hiri debe-wa poki me ni.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Anu kem uni lem ni huma arere agino me, anige besa Aco uweme madi Ee ma kem we waciki wazin in ni nyarga nu ze umeme. Kadura kani in zinu buka ushi, ma hiri ma tonno mawu we wa cuku suno ma nya we imare in nice nu meme.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Inka sa akura uweme ma aye in niye nyani ina te niye, ma ken we wa ciki unu be. Ume ana nilem ni huma arere agino.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Kini irusi agino me, da una akura maka rusi uganiya sa ukari ma Ee, mada ceki meakura a meme ukari maribe ba.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Cukuno ni ini nyarga barki i tashi uganiya sa vana unu madi ze ba.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Bitrus magun me, “Ugomo-Asere haruwani uzi nu ubo uru tigege tize me, nyani vat uru ini?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Ugomo-Asere magu, “Uye una je mani unu inta utize, unu urusa abanga unu uge sa unakura umeme madi nyame arere a tari timeme, barki hiri we, manyawe imare iweme uganiya sa wuna?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Unu kaba unu lem ni rere mani ure-re ugino, unuge sa unakura me madi kem unu wuza imumbe maguna ma wuzi.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Kadura kani, mabuka shi inda nya me vat ana kadura ka Asere tari tumeme.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Abanna me, inki maguna anyimo iruba imeme, sa kura un da ma ze debe ba; monno ma tubi ucira are-re me, ahana wa ruma nan na eh aroni ani re-re, mari masi, i huu me,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
Una akura ure-re ugino madi ze uganiya sa ure-re ma inko iriba ba, abanna me uganiya sa ma tame ba, ma kuzi me magitu magitu, makuri patti me nande sa wazo me in biyyau ba Asere.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Ure-re ugin marusa uzina una akura ameme, abanna me daki ina barka imum be sa una akura ame mema nyara ini ba. Masi u tira nan nu cobo gbardang.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Abanna me, me sa marusa ba ma wuza imum be sa izi re ba, mada saa ti si sari gbardang ba, vat de be sa anya me imum gbardang, adi kuri anyere imum gbardang atari ti meme. Ane ani desa nyame imum gbardang i inpp uni rubu, adi nyari imum igardang ahira ameme.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Ma aye barki in wu ura unee, manyara uda zina ma wa maki.
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Abanna me, mi izi nu zoro uge sa inzin une uni adi zorom in uni, abanna me magam ini ada zina a wuzam.
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Ibassa agi ma aye unee unu ronta? Ma guna a'a, abanna ma aye nu harzina.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Ana me adi anu cibi anyimo akure a inde, wadi harzina, ana taru wadi wuzi ishine nan an ware, ware me wazin nishena nan ana wa taru.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Vana nan kaco wadi wuzi ishine, nan na cee-ce, vana madi wuzi nan kaco, A ino madi wuzi ishina nan nu uca me, uca madi wuzi ishina nan ka ino, a ino uruma madi wuzi ishina nan nu ugiri me, ugiri me madi wuzi ishiine nan ka” Ino uruma me.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
“Yeso mabuki ahira ani ori” inka ya ira azezsere abee ina dizii, a'ana me idi ki igu adi rubu ureh, ani mani idiki cukuno.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Inki updebu wa huburko u hana ukudu, idiki igu ahira azi buu, ani mani idi ke cukuno.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Ana muruba mu bit, ya rusa imum be sa inbo, adizii nan na zezsere, abanna me, daki ya rusa ubezi imum besa izinu harsa harsa ba?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
Nyanini ya karti urasa imum be sa idi benki shi?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Inki ihaza ani kobo nan nu uroni utize ti weme, nyara me ibarka una barki kati ma haa hu ahira unu baru utize kati ma wa anu mensi anu wa mekuwe wa haa hu udenge unu re-re, unu inta unu me mada be hu urusa ba.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
mabuka we uhira kasi u wa kana a birko uda kurzo we ikirfi unu gino me ba?
