Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
And whanne myche puple stood aboute, so that thei treden ech on othir, he bigan to seie to hise disciplis, Be ye war of the sourdouy of the Farisees, that is ypocrisie.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
For no thing is hilid, that schal not be schewid; nether hid, that schal not be wist.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
For whi tho thingis that ye han seid in derknessis, schulen be seid in liyt; and that that ye han spokun in eere in the couchis, schal be prechid in roofes.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
And Y seie to you, my freendis, be ye not a ferd of hem that sleen the bodie, and aftir these thingis han no more what thei schulen do.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
But Y schal schewe to you, whom ye schulen drede; drede ye hym, that aftir he hath slayn, he hath power to sende in to helle. And so Y seie to you, drede ye hym. (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Whether fyue sparowis ben not seld for twei halpens; and oon of hem is not in foryetyng bifor God?
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
But also alle the heeris of youre heed ben noumbrid. Therfor nyle ye drede; ye ben of more prijs than many sparowis.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Treuli Y seie to you, ech man that knoulechith me bifor men, mannus sone schal knouleche hym bifor the aungels of God.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
But he that denyeth me bifor men, schal be denyed bifor the aungels of God.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
And ech that seith a word ayens mannus sone, it schal be foryouun to hym; but it schal not be foryouun to hym, that blasfemeth ayens the Hooli Goost.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
And whanne thei leden you in to synagogis, and to magistratis, and potestatis, nyle ye `be bisie, hou or what ye schulen answere, or what ye schulen seie.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
For the Hooli Goost schal teche you in that our, what it bihoueth you to seie.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
And oon of the puple seide to hym, Maystir, seie to my brothir, that he departe with me the eritage.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
And he seyde to hym, Man, who ordeynede me a domesman, or a departere, on you?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
And he seide to hem, Se ye, and be ye war of al coueytice; for the lijf of a man is not in the abundaunce of tho thingis, whiche he weldith.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
And he tolde to hem a liknesse, and seide, The feeld of a riche man brouyte forth plenteuouse fruytis.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
And he thouyte with ynne hym silf, and seide, What schal Y do, for Y haue not whidur Y schal gadere my fruytis?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
And he seith, This thing Y schal do; Y schal throwe doun my bernes, and Y schal make gretter, and thidir Y schal gadir alle thingis that growen to me, and my goodis.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
And Y schal seie to my soule, Soule, thou hast many goodis kept in to ful many yeeris; rest thou, ete, drynke, and make feeste.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
And God seide to hym, Fool, in this nyyt thei schulen take thi lijf fro thee. And whos schulen tho thingis be, that thou hast arayed?
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
So is he that tresourith to hym silf, and is not riche in God.
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
And he seide to hise disciplis, Therfor Y seie to you, nyle ye be bisy to youre lijf, what ye schulen ete, nether to youre bodi, with what ye schulen be clothid.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
The lijf is more than mete, and the body more than clothing.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Biholde ye crowis, for thei sowen not, nethir repen, to whiche is no celer, ne berne, and God fedith hem. Hou myche more ye ben of more prijs than thei.
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
And who of you bithenkynge may put to o cubit to his stature?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Therfor if ye moun not that that is leest, what ben ye bisie of othere thingis?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Biholde ye the lilies of the feeld, hou thei wexen; thei trauelen not, nethir spynnen. And Y seie to you, that nethir Salomon in al his glorie was clothid as oon of these.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
And if God clothith thus the hey, that to dai is in the feeld, and to morewe is cast in to an ouen; hou myche more you of litil feith.
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
And nyle ye seke, what ye schulen ete, or what ye schulen drynke; and nyle ye be reisid an hiy.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
For folkis of the world seken alle these thingis; `and your fadir woot, that ye neden alle these thingis.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Netheles seke ye first the kyngdom of God, and alle these thingis schulen be caste to you.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Nile ye, litil flok, drede, for it pleside to youre fadir to yyue you a kyngdom.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Selle ye tho thingis that ye han in possessioun, and yyue ye almes. And make to you sachels that wexen not oolde, tresoure that failith not in heuenes, whidir a theef neiyith not, nether mouyt destruyeth.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
For where is thi tresoure, there thin herte schal be.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Be youre leendis gird aboue, and lanternes brennynge in youre hoondis;
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
and be ye lijk to men that abiden her lord, whanne he schal turne ayen fro the weddyngis, that whanne he schal come, and knocke, anoon thei openen to hym.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Blessid be tho seruauntis, that whanne the lord schal come, he schal fynde wakynge. Treuli Y seie to you, that he schal girde hym silf, and make hem sitte to mete, and he schal go, and serue hem.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
And if he come in the secounde wakynge, and if he come in the thridde wakynge, and fynde so, tho seruauntis ben blessid.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
And wite ye this thing, for if an hosebonde man wiste, in what our the theef wolde come, sotheli he schulde wake, and not suffre his hous to be myned.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
And be ye redi, for in what our ye gessen not, mannus sone schal come.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
And Petre seide to hym, Lord, seist thou this parable to vs, or to alle?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
And the Lord seide, Who, gessist thou, is a trewe dispendere, and a prudent, whom the lord hath ordeyned on his meyne, to yyue hem in tyme mesure of whete?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Blessid is that seruaunt, that the lord whanne he cometh, schal fynde so doynge.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Verili Y seie to you, that on alle thingis that he weldith, he schal ordeyne hym.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
That if that seruaunt seie in his herte, My lord tarieth to come; and bigynne to smyte children, and handmaydenes, and ete, and drynke, and be fulfillid ouer mesure,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
the lord of that seruaunt schal come, in the dai that he hopith not, and the our that he woot not; and schal departe hym, and putte his part with vnfeithful men.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
But thilke seruaunt that knew the wille of his lord, and made not hym redi, and dide not aftir his wille, schal be betun with many betyngis.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
But he that knew not, and dide worthi thingis of strokis, schal be betun with fewe. For to eche man to whom myche is youun, myche schal be axid of hym; and thei schulen axe more of hym, to whom thei bitoken myche.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Y cam to sende fier `in to the erthe, and what wole Y, but that it be kyndlid?
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
And Y haue to be baptisid with a baptysm, and hou am Y constreyned, til that it be perfitli don?
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Wene ye, that Y cam to yyue pees in to erthe? Nay, Y say to you, but departyng.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
For fro this tyme ther schulen be fyue departid in oon hous; thre schulen be departid ayens tweyne, and tweyne schulen be departid ayens thre;
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
the fadir ayens the sone, and the sone ayens the fadir; the modir ayens the douytir, and the douytir ayens the modir; the hosebondis modir ayens the sones wijf, and and the sones wijf ayens hir hosebondis modir.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
And he seide also to the puple, Whanne ye seen a cloude risynge fro the sunne goynge doun, anoon ye seien, Reyn cometh; and so it is don.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
And whanne ye seen the south blowynge, ye seien, That heete schal be; and it is don.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Ypocritis, ye kunnen preue the face of heuene and of erthe, but hou preuen ye not this tyme.
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
But what and of you silf ye demen not that that is iust?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
But whanne thou goist with thin aduersarie in the weie to the prince, do bisynesse to be delyuerid fro hym; lest perauenture he take thee to the domesman, and the domesman bitake thee to the maistirful axer, and the maistirful axer sende thee in to prisoun.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Y seie to thee, thou schalt not go fro thennus, til thou yelde the laste ferthing.
