Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Muleecho chiindi, zyuulu zyabantu zyiingi nizyakabungana, bakasyankana akulyatana, wakasanguna kuti kuli basikwiiya bakwe chakusanguna, “Amuchenjelele busweezyo bwaba Falisi, kakuli kuupawupa.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Pesi taakwe chivumbidwe, chitakabule kuyubununwa, alimwi taakwe chisisidwe, chitakabule kuzibinkana.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Aboobo zyoonse nzimuyowamba mumudima ziyoomvwigwa mumumuni, azeezyo nzimwakavwiyavwiya mumatwi kamuli mumaanda amukati ziyoompololwa atala atululi
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Ndati kulindinywe bazolani bangu, tamubayoowi pe aabo bajaya mubili, musule azeezyo tabachikwe chimbi chakuchita.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Pesi ndilamwaambila aatala akuti ngwani ngumunga mulayoowa. Amuyoowe ooyo, uunga naajaya, ulaanguzu zyakuwaala mumulilo. Iyii, ndati kulindinye, amuyoowe nguwe ooyo. (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Teensi tuyuni tusanu tulawuzigwa atukobili tuniini tubili na?
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Pesi tatulubwi pe kunembo lya Leza. Pesi nikuba masusu eenu alaamyeelwe woonse. Mutayoowi. Muli aabulemu kwiinda bayuni biingi.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Ndati kulindinywe, kufumbwa uundizumina kunembo lyabantu, Mwana wa Muntu uyoomuzumina kunembo lyabangelo ba Leza,
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
pesi ooyo uundikaka kunembo lyabantu, uyookakwa kunembo lyabangelo ba Leza.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Kufumbwa uyoowambula majwi mabi aatala a Mwana wa Muntu, uyoolekelelwa, pesi ooyo usampawula Miuuya Uusalala, taakwe natakalekelelwe pe.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Nibatakamweete kunembo lya Zikombelo, babetesi, abasimilawu, tamukalikataazyi kuti muyowaambuula biyeni mukuli lwanina, nakuti muyotyeni,
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
nkaambo Muuya Uusalala uyomuyiisya muli nchicheecho chiindi zyakwaamba.”
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Mpawo umwi wakali munkamu yabantu wakoompolola wati, “Muyiisyi, ambila mwanakesu kuti andaabile ambeno lukono.”
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Jesu wakasandula wati “Yoo mwalumi, ngwani wakandinanika kuba mubetesi na sing'enda akati kenu?”
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Mpawo wakati kulimbabo, “Amulangisisye eezyo zintu nzimulibambila kuzwa kubulyabi, nkaambo buumi bwamuntu tabulangwi kwiinda muzintu nzyaleezyo.”
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Mpawo Jesu wakabaambila chikozyanisyo, kati, “Muunda wamuntu muvubi wakali abutebuuzi bwiingi,
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
wakayeeya mumoyo wakwe, wati, 'Ndilachita biyeni, nkaambo nsikwe katuula kakubambila zilyo zyangu?'
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Wakati, 'Eezi nyesichite. Ndilakolomona tutuula twangu ndiyake tumbi tupati, oomo mwesizobambile zilyo zyangu azimwi zintu.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Mpawo ndiyoti kumuuya wangu, “Muuya waba aazintu zyiingi zibambidwe kwamyaaka myiingi. Lyookezye kabotu, lya, nywa, upakale.”
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Pesi Leza wakati kuli nguwe, 'Yoomwaalumi mufubafuba, sunu muuya wako ulayandikana, zintu nzwabamba ziyooba zyani?'
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Mbabede muntu uulibambila buvubi pesi katavubide kuli Leza.”
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Jesu wakati kuli basikwiiya bakwe, “Aboobo ntati kulindinywe, tamulikataazyi nkaambo kabuumi - kuti muyoolya nzi, na amubili wanu - kuti muyoozwaatayi.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Nkaambo buumi bwiinda kulya, alimwi mubili wiinda zizwaato.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Amulange bayuni, tababyali na kutebula. Tabakwe tutuula, pesi Leza ulabapa chakulya. Mulekede bupati loko nywebo kwiinda bayuni!
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Ngwani akati kenu uunga naalikataazya wayungizya mazuba akupona kubuumi bwakwe?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Na kotakonzyi kuchita eecho chitu chinini, nkaambo nzi nimulikataazya azimwi zyoonse?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Amulange masokwe - alakomena. Taabeleki, na kulikataazya. Pesi nadti kulindinywe, nansya Solomoni mubulemu bwakwe boonse taakwe nakali wazwaata kwiinda aawa.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Na Leza kazwaatika masokwe aalimumuunda, aanga sunu mpaali, juunza asowelwa mumulilo, ulamuzwaatika bwiingi butanali nywebo, Nozyalane lyalusyomo luniini!
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Tamulaanguuli nchimutalye na nchimutanywe, alimwi tamulikataazyi.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Nkaambo zisi zyoonsye zyaanyika zilanguula zintu eezi, alimwi Wuso ulizi kuti mulaziyanda zintu eezi.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Pesi amuyandule bwami bwakwe, mpawo eezi zintu ziyopegwa kulindinywe.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Mutayoowi, nkaambo Wuso uulikujulu ulabotelwa kumupa bwami.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Amuuzye zyoonse zimulazyo mupe kubachete. Amulichitile nkomwe zitadeluki pe - buvubi bwakumajulu butamani, kutasiki basikubba afwiifwi, alimwi kutaligwi munanze.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Nkaambo ooko kuli buvubi bwako, moyo wako nkuubede.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Amwaange zizwaato zyenu alukumba muchikungu, muyasye malampi eenu akkale kayaka,
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
mube mbuli bantu bayandula mwami wabo, naboola kuzwa kupobwe lyalukwatano, kuchitila kuti nasika kakonkomona balafwambaana kumujulila.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Bali longezezegwe aabo belanda, bayojanika kaba bbwazwide naayosika mwami wabo. Nchobeni ndamwaambila kuti uyowanga nsasiko yakwe ndamfu muchikungu alukumba, mpawo uyobakkazika kukulya, mpawo uyoosika we azobakutawukile.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Na mwami azosike mubusiku bwakulinda bwabili, na bwatatu, azobajane kabalindide, balilongezezegwe balanda aabo.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Aatala azeezi zyoonse, kansinga mwani ng'anda walizi buzuba mbwasika sikubba, taalikunoleka ng'anda yakwe kuti inyonyoonwe pe.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Amulibambile anywebo, nkaambo tamulizi wola ndasika Mwana wa Muntu.”
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Pita wakati, “Mwami, ulikwaamba chikozyanisyo eechi kulindiswe atulike na kumuntu woonse?”
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Mwami wakati, “Ngwani mpo mweendelezi musongo awusyomekede ooyo mweendelezi wakwe ngwazobika kubalanda bakwe kuti abaabile chabo chimpanzi chakulyamuchiindi cheelede?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Ulilongezezegwe ooyo mulanda uyoojanika kachita oobo nayooboola mulanda wakwe.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Nchobeni ndamwaambila kuti uyoomupa bweendelezi kuzintu zyakwe zyoonse.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Pesi ooyo mulanda uti mumoyo wakwe, 'Mwani wangu wachedwa kuboola,' mpawo asangune kuuma balanda baalumi abanakazi, asangune kulya akunywa mpawo akolwe,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
mwami wayooyo mulanda uzoosika buzuba mbwatalangilide pe, amuwola ndyatayeeleli pe, uyoomugonkoola mpawo akamubikke kubusena bwabantu batasyomekede.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Ooyo mulanda, kali walimuzi mwami wakwe, alimwi katachitide na kumba mbuli mbayanda, uyoowumwa mfayindi nyiingi.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Pesi ooyo wakatezi, mpawo wachita zintu zyuumya, uyowumwa mfayindi nche. Woonse uupegwa zyiingi unolangilwa kupa zyiingi, ayooyo uusyomwa azyiingi, nzyiingi nzibayookumbila kuzwa kulinguwe.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Ndakasika kuzoowala mulilo aanyika, alimwi ndalikuyanda kut kansiinga zyachitika.
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Pesi ndili aalubbabbatgizyo ndweelede ku bbabbatizigwa aalo, amachise ngelaawo mane kukamane!
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Muyeeya kuti ndakasika kuzoyeta luumuno na anyika? Pepe, ndamwaambila, pesi kwaanzana.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Nkaambo kuzwa lino kuyooba balimusanu mung'anda yomwe banzeene - batatu kabatamvwanani ababili, ababili kabatamvwanani abatatu.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Banowanzeene, wisi katamvwanani amwana mulombe, amwana mulombe katamvwanani awisi; banyina kabatamvwanani amwana musimbi, amwana musimbi katamvwanani abanyina; banyianazyala kabatamvwanani amuka mwana, amukamwana katamvwanani abanyinazyala.”
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Jesu wakaambula lubo kumakamu, “Na mwabona joba kalisimpa kububbila, mulafwaambana kwaamba kuti 'Yaamba kuwa mvula,' mpawo nga zyachitika.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Mpawo kwawunga guwo lizwida kumunsanza ngamwati sunu linoopya zuba,' mpawo zyachitika.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Basikuupawupa, mulikwizi kumvwisisisya chiimo chanyika ajulu, pesi nkaambo nzi nimutakonzyi kumvwisisisya chiimo chachiindi chiliko lino?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
Nkaambo nzi nimutakonzyi kulibonena zilikabotu amulike?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Nkaambo aawo nimuya kumutongi asinkondonyokwe, munzila amweezye kwaambula kabotu mumvwanane kuchitila kuti we tazokutoli kumubetesi, akuchitila kuti mubetesi atakakubiki mumaanza akapokola, mpawo kapokola atakakubiki muntolongo.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Ndati kulindinywe, taakwe notakazwe pe kuyosikila ukaman kubbadala mali yoonse iyandikana.”
