< Lukáš 12 >

1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Dunu bagohamedafa gilisili guba: le, dunu eno dunu enoma osa: le heda: mu: agoai galu, Yesu da Ea ado ba: su dunu ilima hidadea sia: i, “Fa: lisi dunu ilia ogogosu hou da yisidi agoane. Liligi huluane da ilia hou amoga wadela: sa: besa: le, dawa: ma: i.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Be liligi dedeboi galea da hobea bu ba: mu. Dunu ilia da wamolegei hou huluane hobea dawa: mu.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Dilia da gasi ganodini sia: su, hobea dunu ilia da hadigi ganodini bu nabimu. Dilia diasu ganodini sadoga sia: su, dunu ilia hobea diasu da: iyamogoa amoga heda: le, wele sia: nanumu.”
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
“Na na: iyado dunu! Na dilima dafawane sia: sa! Da: i hodo fane legesu dunu ilima mae beda: ma. Da: i hodo medole legebeba: le, ilia eno wadela: i hou dilima hamomu hame dawa: mu.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Be afadafa fawane beda: ma! Dunu afadafa esala. E da dunu ea da: i hodo medole legele, ea a: silibu Helo sogega galadigimu dawa: Dafawane! Amo dunuma beda: ma! (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Dunu ilia da diogonabo biyale gala amo doea aduna amoga bidi lasa. Be Gode da diogonabo afadafa huluane hame gogolesa.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Be, dilia! Dilia dialuma hinabo huluanedafa afae afae Gode da idisa. Amaiba: le mae beda: ma! Dilia lasu defei da diogonabo bagohame ilia lasu defei baligisa.”
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
“Na da dilima sia: sa. Nowa dunu da eno dunu nabima: ne, ‘Na da Gelesu dunu,’ sia: sea, amo dunu Na, Dunu Egefe, Na da Gode Ea a: igele dunu nabima: ne, amo dunu da Na fi dunu sia: mu.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Be nowa dunu e da eno dunu nabima: ne, ‘Na da Yesu higasa,’ sia: sea, Na da Gode Ea a: igele dunu nabima: ne, amo dunu da Na fi dunu hame sia: mu.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Nowa da Dunu Egefema lasogole sia: sea, Gode da ea hou gogolema: ne olofomu dawa: Be nowa da Gode Ea A: silibu Hadigidafa Ema lasogole sia: sea, e da gogolema: ne olofosu hamedafa ba: mu.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Ilia da dili sinagoge diasu ganodini fofada: sea amola ouligisu hina dunuma ilima fofada: musa: hiouginana ahoasea, dilia da sia: bu adole imunu dawa: beba: le, mae da: i dioma.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Bai amo esoga, Gode Ea A: silibu Hadigidafa da dilia bu adole iasu dilima olelemu.”
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Dunu gilisisu amo ganodini, dunu afae da Yesuma amane sia: i, “Olelesu! Na olama sia: ma. E da ania ada ea muni amola liligi mogili, la: idi nama ima: ne ema sia: ma.”
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
Be Yesu E bu adole i, “Na da di amola dia ola alima osobo bagade liligi hahamomusa: fofada: su dunu hame ilegei.”
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Amalalu, E da dunu huluane ilima amane sia: i, “Dawa: ma! Uasu hou da dilia hou wadela: sa: besa: le dawa: ma! Dunu da liligi bagadedafa gaguiba: le, amo da ea esalusu bai hame gala.”
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
Amalalu, Yesu E da fedege sia: ilima olelei, “Bagade gagui dunu afadafa ea ifabi da ha: i manu noga: le legesu.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Amalalu, e da ea asigi dawa: su ganodini agoane dawa: i, ‘Na da adi hamoma: bela: ? Na liligi legesu diasu da nabaiba: le, na ha: i manu salimu da hamedei galebe.’
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Amalalu, ea asigi dawa: su ganodini e da bu dawa: i, ‘Defea! Na liligi legesu diasu huluane na da mugululi, diasu eno bagadedafa bu gaguli, na liligi amola gagoma huluane amo ganodini salimu.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
Amasea, na asigi dawa: su ganodini na da agoane sia: mu, ‘Defea! Di da liligi bagadewane ode bagohamega manusa: defelewane legei diala. Hawa: mae hamone, ha: i nawane, adini nawane, hahawane esaloma,’ amo na da sia: mu,’
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Be Gode da ema amane sia: i, ‘Gagaoui dunu di! Wali gasia dia a: silibu Na da lamu. Amasea, dia liligi dina: fidimusa: gilisi, nowa lama: bela: ?’”
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Yesu da sia: dagomusa: amane sia: i, “Nowa dunu da liligi bagade gagusia, be Gode Ea hou hame lalegagusia, da amo gagaoui dunu agoane ba: mu.”
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Amalalu, Yesu da Ea ado ba: su dunu ilima amane sia: i, “Amaiba: le, Na da dilima sia: sa. Dilia ha: i manusa: , da: i dioiwane mae dawa: ma. Dilia abula salimusa: , bagadewane mae dawa: ma.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Dunu ea esalusu da ha: i nasu baligi dagoi, amola da: i hodo da abula baligi dagoi.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Muagado sio fi ba: ma. Ha: i manu ilia mae bugili da, udigili faisa. Ilia da ha: i manu legesu diasu hame gagusa. Be Gode da ilima ha: i manu iaha! Be dilia esalusu labe defei da ilia labe defei bagadewane baligisa.
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
Dilia da: i dioiwane dawa: beba: le, dilia esalusu eso da eso afaewane sedagima: bela: ? Hame mabu!
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
Amaiba: le, amo hou fonobahadi dilia hamomu hame dawa: beba: le, abuliba: le eno liligi hamomusa: gini dilia da: i dioiwane dawa: ma: bela: ?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Sogea ilia heda: su hou ba: ma. Hawa: hamosu amola amunasu hou ilia hame dawa: Be ilia ba: su da Soloumane ea hadigi abula ba: su baligisa.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Sogea gisi da wali diala be ayawane gobele nasu laluga gobesi dagoi ba: mu. Amaiba: le, Gode da amo gisi abula ida: iwane amoga idiniginisiba: le, Ea dilima imunu hou da amo hou bagadewane baligimu. Dilia dafawaneyale dawa: su hou da fonobahadi!
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Amaiba: le, dilia ha: i manu logo amola dilia hano manu logo da: i dioiwane mae dawa: ma!
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
(Bai Gode Ea hou hame lalegagui fifi asi gala dunu amo liligima bagadewane dawa: lala.) Dilia Ada Gode da dilia wali esaloma: ne liligi lamu huluane dawa:
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Be dilia Gode Ea Hinadafa Hou hidadea hogoi helema. Fa: no E da musa: sia: i liligi dilima imunu.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Sibi fi fonobahadi! Dilia mae beda: ma! Gode da Ea Hinadafa Hou, dilima imunusa: bagadewane hanai gala.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Dilia liligi huluane bidi lale, muni lai hame gagui dunuma ima. Muni salasu, mae heane dialumu liligi lama. Gobolo liligi ida: iwane Hebene diasu ganodini hame ebelemuba: le, amo liligi lama. Agoai liligi, wamolasu dunu da hame wamolamu amola aowaba da hame wadela: lesimu.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Bai adi sogebiga dilia dogolegei liligi da momagei dialea, amogawi dilia asigi dawa: su da dialumu.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Dilia abula salawane, gamali wa: le momagele ha: esaloma!
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Hawa: hamosu dunu, ilia hina da uda lasu lolo Nasu amoga asili, e da bu misunu dawa: beba: le, ouesalumu. Dilia amo dunu ilia hou agoane hamoma. E da bu misini, logoga lulufigisia, ilia da logo hedolowane doasimu.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Ilia hina da bu doaga: sea, e da ea hawa: hamosu dunu mae golale, momagele, ouesalebe ba: mu. Na dilima sia: sa. Ilia hina da ea abula idiniginisili, ilima fili, ha: i manusa: sia: beba: le, hi fawane da ha: i manu ilima imunu.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
E da gasimogoa o fa: no agoane doaga: sea, amola ilia mae golale momagele, ha: esalebe ba: sea, ilia da hahawane bagade ba: mu.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Be dawa: ma! Diasu hina da wamolasu ea misunu eso hidadea dawa: i ganiaba, e da wamolasu ea diasuga mae misa: ne ea logo ga: la: loba.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Dilia mae golale momagele esaloma! Dilia hame dawa: i eso amoga Dunu Egefe da doaga: muba: le, mae golale esaloma.”
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Bida e amane sia: i, “Di da amo fedege sia: niniamusu dawa: ma: ne olelebela: ? Ma dunu huluane dawa: ma: ne olelebela: ?”
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Hina Yesu E bu adole i, “Moloidafa amola bagade dawa: su hawa: hamosu dunu da nowala: ? Diasu hina dunu da agoaiwane bagade dawa: su amola nabasu dunu ema ouligisu hawa: hamosu iaha. Amasea, amo dunu da ea hina ea sia: nababeba: le, e da eno hawa: hamosu dunu ilima ilia ha: i manu defelewane iaha.
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Ea hina da bu masea, e da amo hawa: ida: iwane hamonanebe ba: beba: le, hahawane bagade ba: mu.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Na da dilima sia: sa. Ema hahawaneba: le, ea hina da ema ea liligi amola soge huluane amoma ouligisu hou imunu.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Be amo hawa: hamosu dunu da ea asigi dawa: su ganodini ea hina da hedolo hame misunu dawa: beba: le, e da hawa: hamosu dunu amola uda bagadewane fasea, amola e da ha: i bagade nasea amola waini hano bagade nasea, feloasa,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
amo dunu ea hina da ea hame dawa: i eso amoga hedolowane doaga: mu. Amasea, hina dunu da amo wadela: i ouligisu dunu amo gegesu gobiheiga hedofale, fofonobone salimu. E da hame nabasu dunu ilia se dabe iasu amo defele lamu.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Amasea, amo hawa: hamosu dunu da ea hina ea hanai dawa: be amo hame hamosu, e da fegasuga bagadewane fananebe ba: mu.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
Be eno hawa: hamosu dunu, e da hame dawa: beba: le hame nabasu hou hamosea, e da fegasuga se dabe iasu fonobahadi fawane lamu. Nowa dunu da Godema bagadewane lai galea, Gode da ema bagadewane lamu. Gode da nowa dunu ema baligili bagadewane ia dagoiba: le, E da ema baligiliwane lamu.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Na da osobo bagadega lalu galagudumusa: misi. Be Na da osobo bagade wahadafa lalu agoane ulagisi ganea: ba.
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Na da ba: bodaise hou lalu agoane hamomu galebe, be amo hou da hame dagoiba: le, Na da se naba.
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
Na da osobo bagadega olofosu hou olelemusa: misibayale dilia dawa: bela: ? Hame mabu! Olofosu hame be afafasa hou na da olelela misi.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Wahawinini, sosogo fi ganodini, dunu biyale ilia da ha lamu. Nasubu na: iyado udiana ilia da eno nasubu na: iyado aduna elama gegemu. Amola aduna da eno udiana ilima gegemu.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Eda da egefema gegene, egefe da edama bu gegemu. Eme da idiwima gegene, idiwi da emema bu gegemu. Awa da ea awama gegene, amola ea awa da ema bu dabe gegemu.”
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
E da dunu huluanema eno sia: olelei agoane, “Dilia da guma: goe mu mobi heda: lebe ba: sea, dilia da hedolo, ‘Gibu sa: imu galebe,’ sia: sa. Amasea, gibu da sa: imu.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Dilia da gagoe (south) amodili fo manebe ba: sea, dilia da ‘Eso bagade da gia: mu!’ sia: sa. Amasea, eso da gia: sa.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Dilia ogogosu dunu! Osobo dawa: digima: ne olelesu amola mu dawa: digima: ne olelesu amo ba: beba: le, dilia fa: no misunu liligi bagade dawa: Amaiba: le, abuliba: le wali eso ea hou dili hame dawa: bela: ?”
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
“Dilia da abuliba: le hou ida: iwane amola wadela: i hou amo afafamusa: hame dawa: bela: ?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Dilima ha lai dunu da dilima fofada: musa: dawa: sea, defea, alia logoga ahoasea, fofada: su dunuma mae doaga: le, amo liligi hedolowane hahamoma. Agoane hame hamosea, e da fofada: su dunu ema dili gasawane hiougili, fofada: lalu, dadi gagui dunuma imunu. Amasea, dilia da se iasu diasu ganodini sali dagoi ba: mu.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Amo ganodini di ouesalu, dia dabe huluane ia dagoiba: le fawane, se iasu diasu logo bu doasibi ba: mu.”

< Lukáš 12 >