Lukáš 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
Kutang bo nyori bwikako nubo dutce mwerkang fwarang bwititi, La con ter tokak kererko kange bibei tomange ceu. Kom cire kange canfuwambo nob diglibo (Farisawa) wo co yulkako.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
Diker mani nawo cummome nawo mani a wom tiye, kange mani nawo yurangume, mani a nyomtiye.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Diker mani wo ka tokti balumbale, wo mani a nuwati nyanglange, Dike kom toki kiyelange, an kwaki dir fiye gwam.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
Farub mib ma yi komti O-n nure tai wuro a twalum bwiyotiye. bwikako nye ci manki diker makar.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
Mi makumen biweret, wo ka nuwa tai cero tiye, kom nowo tai wuro twalum di an mwerken kom mor kira. “O” man yi kom ti kom nuwa tai co. (Geenna g1067)
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
Ke ciki meye berin bilebe nung anini yob? gwam nyo kwama mani a tabti ki wi more ciye.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
Kange yirito dor kumere nyomom kilatum ciyembo. Kom nuwa re tai kom la bilibetin do yorka fiye co wiye.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
Mi yikom ti Nii wo tok fulen miro kabum nobomeri, Bibwe nifire an warkercer kabum nob tomangeb kwama.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
Tak Nii wo koye kabum nobomeri man ko co kabaum nob tomange kwama.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
Nii na tok ker kiyer dor bibwe nii fireri an cutan cinenwi. La niwo tok kwilangka dor yuwa tangbeko wucakeri, mani a cutang cinenti.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
Tano ci bo ki kom kabom bikur waber di, kange kabum nob bulange kange kabum liyabem kom bwende kange dike ka kartiye nawo ka cerum dor kumerotiye; kange diker ka tok tiye.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
Yuwa tangbe ko wucake an meran kumen dike ka tok ti fiya co.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Kange mor mwerkanka nin yi co ki Nii merangka yi kemi na tikangum kwalito kange mo.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
We yo yi nii bolange, kange nii do kertiye dor kumer?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
Kom yilam ki cini kari kom yilam nob kucunu kebo dike nii mweri co la dike yurak mor dumece.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
La Yeecu yici kero ki danke ki take ni kange ni carito dutce,
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
Nii wo kwabi neer cer ki, ye ma matiye, wo ma mani ki fiye ma yom carito wo tiye.
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
Ma nyo mom di ma matiye man werum binitin miro na mwirangum na yoken cari mito kang tannung dikro.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
La na yi dumek mi mike dume mi, mo wi ki diker dutce wo ci yomneneu fubom ca no ma bilantum.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
Di kwama yico nii wo mor kume wo ci ci dume mwetimunen. kulen do mo mweri mo yo dor mwero nineu a yi la na wee?
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
Nyo niwo mwer dor ceronin cwika, tano co man ki cweka kwamamnin
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
Yecu yibibei tomangece, Di nyo ma yi ti ki kome, kom bwende ki dume dike ka ca ti kaka wo ka dukti bwiyeu.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
dume la cari, bwiyo la kwilen.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
Kom to karce nii mani fi fik mani biye bituwe. Ci manki bentini kaka kuni murka carik, dila kwama catikici, kom kon la bilibe yorka?
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
We more kume, ka tii dilanka a yok dor cero nin ten kumeni tiye? tana kom dolbo ko yok dorkumero ninten dikero bi duware. Ye bwi ka kwom dor kumero ti kange tangnim dikereu?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
Kom to funti mor kiye kambo ci duyantie. ma ci ma nange, ma ci ma kange diker. Mi yi komti bwen Culeimanu ki bwayilen cero dwal di, du bo kulen do la ciye yerake.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
Tano kwama dii yerako nin kulen yori na nyori, den i, fini an dokken co kira, la a bwi nyi kwama a fweti mani ca dukumen kulentiye, kom nubo ki dwal ka bilenkere.
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
Kom bwende ki dike wo ka catiye kaka wo ka notiye, kom kimang deu.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
Nyo nubo dor bitinen gwam ci do dike wuroti, take Te kume nyomom kom ti cwi dike buromboti.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
Kom do liyar cero, kullendo wuro ciya yok kumenti.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
Kom nuware tai, kom bi beiyo bi duwattinim wori ki bilang tum Te kume a ne kom liyartiye.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
Kom miyem dike kom cike kom ne nob fuwabbo. kom ma dor kumero nin bilantin we mani a kayatiye kom yoken di kwama fiye dike cuwo mani a difiye, fiye nob kub mani a dol yaka tiye, nakunkunge mani a kanti.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
Fiye cweka mwe wiye firn nermwero wiye.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
Kom mwatumen cwentum kulen kumero ko cakkangum, talkire kume ata cai kang kang.
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
Kom yilam na nuboro wuro nintan teluwe ciye na yilau lo cika, la tano bo kwa yilokori can can do wo ciya kweni ci wobcicnen yiloko.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
Bilenker ma yikom ti an cakkangum kulencer na yo ci yiranken la na ceci carito. ki bwici.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
Bwen Teluwe ciya a bo ki kume keno, kaka ki dii ca biyerci ki bati ci ningtan co ti. Nobbibwer cnga buro.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Ko nyomom na nii luwe nyomom boka nii kwiye kori, mana a dobti ci wercinen luwe, ci doken.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
Kom ti ki bati wari kom nyomom filang Bibwe nii a yilautiye.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
Bitru yi co ki teluwe nyo mwo yin danke wotiye, kaka nubo gwam ka?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
Teluwe to ki nii durko wuni ki cini nii yilen wo Teluwe ce ne co canga ceti kangeceke, na to ci na ne ci carito fiya daten ne?
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
Nii bibwiyer canga wuro Teluwece a fiiya co na dike ci yoce ca mane.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Bilenke mi yikom ti aneken co lo ceu kang cek.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
Ta no canga wo toki mor nerci ki Teluwe m lakken boka ko, la con ter bukka tang nim cangambo nabarub kange natub, farub nagenebce.
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
Teluwe canga wo an yilau, fiya co nyombo, La torangum co ki mwan ki mwan na mwe co kange nubo manki ciniye.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
Canga wo nyomom mulen Teluwece, di la ka bo bati mabo dike teluwece yoco ca mane diker wo Teluwe cwitiye, a nuwa bibuker kange banjange dutce.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
La niwo nyombe, la ma dike kebo dong dong, mani a nuwa bi buker kange banjange dutce. Nii wo ci neco dikero ducce a do dikero ducce cinen. Tano ni wo ci neco diker ducce na takako ce, na a do dike ducce kambo ken cinen.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
Ma bou be na dukti kira dor bitiner, man cwi na ki kweri tam di.
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
Mo man wi ki yuka mwenge ko wucake wo ciye mamentiye ciko, la ma cwi mwini mam.
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
kom kwa netti, ma bo dor bitiner na boki for neret? ma yi kome o-ong dila yalkanka.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
Tabti nawo an fiya nubo nung mor luwe wiin di ciya tikangum, nubo ta'ar makiye ti kange nubo yob, yob makiye ti kange ta'ar,
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Bwe kange te ciyan ma kiye kange bwiti ci, bwe an makiye kange Tece, Ne an makiye kange bibwece bobya, bobya kange nece, bifire kange ferce, wi bibwe ce kange ferce.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
Yecu yi nubo mwerummeu, no kom to yuwa mwengek kwenu meri komki mwembo an cwe, nyo a matiye.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
Tano yuwa ko ceru bangdi komki an ma cillen kambo ken, nyo matiye.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
Nubo bwir, kom yumon fwetanka kabal kalero kange dii kwama, dila lakom nyom bo fwetanka dikeko bwiti nawo nyeu?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
Ye bwi kom nyombo dike a tikankomtiiye?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
Tano mwi yaken ti kubolange kange kobkanka mweri, ken co kom ywellum don nuret kari ya kinen kabum nii bolange. Kari nii bolange neken nen nii wo to fucina tiye mani a nung mwen nyomkankati fucina.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Mi yimnen mani mo ceru ti, mon yam kiyemero ci bwangmwen tiyeu.
