Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
И кад се мољаше Богу на једном месту па преста, рече Му неки од ученика Његових: Господе! Научи нас молити се Богу, као што и Јован научи своје ученике.
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
А Он им рече: Кад се молите Богу говорите: Оче наш који си на небесима, да се свети име Твоје; да дође царство Твоје; да буде воља Твоја и на земљи као на небу;
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Хлеб наш потребни дај нам сваки дан;
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
И опрости нам грехе наше, јер и ми опраштамо сваком дужнику свом; и не наведи нас у напаст; него нас избави ода зла.
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
И рече им: Који од вас има пријатеља, и отиде му у поноћи и рече му: Пријатељу! Дај ми три хлеба у зајам;
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
Јер ми дође пријатељ с пута, и немам му шта поставити;
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
А он изнутра одговарајући да рече: Не узнемиравај ме; већ су врата затворена и деца су моја са мном у постељи, и не могу устати да ти дам.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
И кажем вам: ако и не устане да му да зато што му је пријатељ, али за његово безобразно искање устаће и даће му колико треба.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
И ја вама кажем: иштите и даће вам се: тражите и наћи ћете; куцајте и отвориће вам се.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Јер сваки који иште, прима; и који тражи, налази; и који куца, отвара му се.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
Који је међу вама отац у кога ако син заиште хлеба да му да камен? Или ако заиште рибе да му да место рибе змију?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Или ако заиште јаје да му да скорпију?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Кад дакле ви, зли будући, умете добре даре давати деци својој, колико ће више Отац небески дати Духа Светог онима који ишту у Њега?
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
И једном изгна ђавола који беше нем; кад ђаво изиђе проговори неми; и дивише се људи.
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
А неки од њих рекоше: Помоћу Веелзевула кнеза ђаволског изгони ђаволе.
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
А други кушајући Га искаху од Њега знак с неба.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
А Он знајући помисли њихове рече им: Свако царство које се раздели само по себи, опустеће, и дом који се раздели сам по себи, пропашће.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
Тако и сотона ако се раздели сам по себи, како ће остати његово царство? Као што кажете да помоћу Веелзевула изгоним ђаволе.
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Ако ли ја помоћу Веелзевула изгоним ђаволе, синови ваши чијом помоћу изгоне? Зато ће вам они бити судије.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
А ако ли ја прстом Божијим изгоним ђаволе, дакле је дошло к вама царство Божије.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
Кад се јаки наоружа и чува свој двор, имање је његово на миру;
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
А кад дође јачи од њега и надвлада га, узме све оружје његово у које се уздао, и раздели шта отме од њега.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Који није са мном, против мене је; и који са мном не сабира, просипа.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
Кад нечисти дух изиђе из човека, иде кроз безводна места тражећи покоја, и не нашавши рече: Да се вратим у дом свој откуда сам изишао;
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
И дошавши нађе пометен и украшен.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Тада отиде и узме седам других духова горих од себе, и ушавши живе онде; и буде потоње човеку оном горе од првог.
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
А кад то говораше, подиже глас једна жена из народа и рече Му: Благо утроби која те је носила, и сисама које си сао!
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
А Он рече: Благо и онима који слушају реч Божију, и држе је.
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
А народу који се скупљаше стаде говорити: Род је овај зао; иште знак, и неће му се дати знак осим знака Јоне пророка;
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Јер као што Јона би знак Ниневљанима, тако ће и Син човечији бити роду овом.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
Царица јужна изићи ће на суд с људима рода овог, и осудиће их; јер она дође с краја земље да слуша премудрост Соломунову: а гле, овде је већи од Соломуна.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
Ниневљани изићи ће на суд с родом овим, и осудиће га; јер се покајаше поучењем Јониним: а гле, овде је већи од Јоне.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Нико не меће запаљену свећу на сакривено место, нити под суд, него на свећњак, да виде светлост који улазе.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
Свећа је телу око. Ако дакле око твоје буде здраво, све ће тело твоје бити светло; ако ли око твоје буде кварно, и тело је твоје тамно.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Гледај дакле да видело које је у теби не буде тама.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Јер, ако је све тело твоје светло да нема никаквог уда тамног, биће светло као кад те свећа обасјава светлошћу.
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
А кад говораше, мољаше Га некакав фарисеј да обедује у њега. А Он ушавши седе за трпезу.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
А фарисеј се зачуди кад виде да се најпре не уми пре обеда.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
А Господ рече му: Сад ви фарисеји споља чистите чашу и зделу, а изнутра вам је пуно грабежа и злобе.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Безумни! Није ли онај начинио и изнутра који је споља начинио?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Али дајте милостињу од оног што је унутра; и гле, све ће вам бити чисто.
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
Али тешко вама фарисејима што дајете десетак од метвице и од руте и од сваког поврћа, а пролазите правду и љубав Божију: ово је требало чинити, и оно не остављати.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Тешко вама фарисејима што тражите зачеља по зборницама и да вам се клања по улицама.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Тешко вама књижевници и фарисеји, лицемери, што сте као сакривени гробови по којима људи иду и не знаду их.
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
А неки од законика одговарајући рече: Учитељу! Говорећи то и нас срамотиш.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
А Он рече: Тешко и вама законицима што товарите на људе бремена претешка за ношење, а ви једним прстом својим нећете да их прихватите.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Тешко вама што зидате гробове пророцима, а ваши су их очеви побили.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Ви дакле сведочите и одобравате дела отаца својих; јер их они побише, а ви им гробове зидате.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Зато и премудрост Божија рече: Послаћу им пророке и апостоле, и од њих ће једне побити, а друге протерати;
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
Да се иште од рода овог крв свих пророка која је проливена од постања света,
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
Од крви Авељеве све до крви Заријине, који погибе међу олтаром и црквом. Да, кажем вам, искаће се од рода овог.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Тешко вама законици што узесте кључ од знања: сами не уђосте, а који хтеше да уђу, забранисте им.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
А кад им Он ово говораше, почеше књижевници и фарисеји врло наваљивати к Њему и многим питањем збуњивати Га,
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
Вребајући и пазећи на Њега не би ли шта уловили из уста Његових да Га окриве.
