Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Lyubha limo a Yeshu bhashinkutama pa jika bhalikwaajuga a Nnungu, bhakamaliyeje, nkujiganywa jwabho jumo gwabhalugulile, “Mmakulungwa ntujing'anye kwaajuga a Nnungu malinga a Yowana Bhabhatisha shibhajigenye bhaajiganywa bhabho.”
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Punkwaajuganga a Nnungu, mmeleketanje nnei, ‘Atati nni kunnungu, lina lyenu likuywe, Upalume gwenu uishe.
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Ntupe shalya shetu mobha gowe.
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Ntuleshelele yambi yetu, Pabha numbe uwe tunakwaaleshelelanga bhowe bhakutulebhanga, Nnatubhishe mmalinjilo, ikabhe ntutapule na jwangali jwa mmbone jula.’”
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Kungai gubhaalugulilenje, Gani akwete mbwiga nnjakwe, nikunnjendela pakati shilo, nikummalanjila, shonde mbwiga nnjangu unyaime mikate jitatu,
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
pabha mmbwiga nnjangu ashiika kukopoka mmwanja, na nne nangali sha kumpa.
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
Na jwalakwe ali nnyumba pemo akajangwile, unang'abhuye! Nne nnaino ng'ugele nnango. Nne na ashibhanangu tugonile, ngakombola jumuka kukuupa!
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
Nkali anajumushe nikumpa kwa ligongo lyabha mmbwiga mwine, ikabheje, kwa ligongo lya punda juga, shajumushe nikumpa shoshowe shaajuga.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
Kwa nneyo, mmanganya nnjuganje, shimpegwanje, nnoleyanje, shimpatanje, nng'olishiyanje, shinng'ugulilwanje.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Pabha jojowe ajuga anapegwa, aloleya anapata, na aolishiya anaugulilwa.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
Igala nng'inamundu jwashi mwanagwe anjugaga shamaki, shampe lijoka paala pa shamaki?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Eu ajugaga liji, bhampe shibhalabhala?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Nkali mmanganya, nninginji mmangalinginji bha mmbone, nnakwaapanganga ashibhana bhenu indu ya mmbone. Bhuli, Ainabhenunji bha kunnungu bhakapunda kwaapanganga Mbumu jwa Ukonjelo, bhene bhakwaajuganga bhala?
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
Lyubha limo a Yeshu bhatendaga kunshoya lioka antendaga mundu jumo abhe bhubhu. Bhai lioka jula akanshosheje, mundu jula gwakombwele kubheleketa, lugwinjili lwa bhandu lukukanganigwaga.
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
Ikabheje bhandunji bhana gubhashitenje, “Bhanashoya maoka kwa mashili gaka Bhelishebhuli nkulungwa jwa maoka.”
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
Bhananji nkwaalinga, gubhapinjilenje bhatende ilapo, imanyishe kuti mashili gabho, gaakopoka kwa a Nnungu.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
Ikabheje a Yeshu bhaimanyi ng'aniyo yabhonji, gubhaalugulilenje, “Upalume gogowe ugabhanikaga ukalonjeya, likaja lyolyowe lilekanaga shilipalaganishe.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
Monaga Lishetani anakwikana nnyene, upalume gwakwe shuulonjeye bhuli? Bhai ngunabheleketa nnei pabha nnanugulanga kuti, ngunashoya maoka kwa mashili gaka Bhelishebhuli?
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Monaga nne ngushoya maoka kwa mashili gaka Bhelishebhuli, bhaakagula bhenunji bhashoyanga maoka kwa mashili gaka gani? Kwa nneyo, bhanganyabho shibhanng'ukumulanje.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
Monaga ngushoya maoka kwa mashili ga a Nnungu, bhai mmumanyanje kuti Upalume gwa a Nnungu unng'ishilenje.”
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
Mundu akwete mashili ali na ikomanilo yakwe, atamaga muulinda gwa nyumba jakwe, indu yakwe yowe shiilame.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
Ikabheje aikaga akwete mashili ga kumpunda nikunkombola, jwenejo shampokonyole ikomanilo yakwe yowe yaikulupalilaga na kumpokonyola indu yakwe.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Jojowe akakwiilunda na nne, anaangana na jojowe akalopola na nne, anajaanga.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
“Lioka jwangali jwa mmbone abhingwaga kukamundu, anapita jimajima nng'anga kuloleya pa pumulila. Akapabhone anakwibhalanjila, ‘Shimuje kundamo jangu.’
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
Abhujaga nikujiimana nyumba jila jipajilwe na jikonjeleywe,
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
bhai, anakwenda kwaatolanga ashimaoka bhana shabha, bhangalinginji bha mmbone kupunda jwenejo, na bhowe bhanakunnjinjilanga mundu jula. Kwa nneyo mundu jula, ali jakwe ja kumpelo, jinabha mbaya ja kundandubho jila.”
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
Bhalibheleketa genego, bhakongwe bhamo nnugwinjili lwa bhandunji lula, kwa lilobhe lya utiya gubhashite, “Mbaya bhakongwe bhankwete na libhele linnjonjile.”
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
Ikabheje a Yeshu gubhashite, “Mbaya kaje bhene bhakulipilikananga lilobhe lya a Nnungu nikunda.”
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
Lugwinjili lwa bhandu lukajenjeshesheje, a Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Alu lubheleko lwa lebha, lunapinga shilangulo. Ikabheje lukapegwa shilangulo shoshowe ikabhe shilangulo sha a Yona.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
A Yona bhaliji shilangulo sha bhandunji bha ku Ninawi, nneyo peyo Mwana juka Mundu shapingabha shilangulo kwa lwene lubhelekolu.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
Lyubha lya ukumu, a Malikia bha ku Shebha shibhakoposhele kukulukana lwene lubhelekolu. Pabha bhenebho bhashinkukoposhela kwaataliya, kwiya pilikanishiya malobhe ga lunda ga a Shelemani, ikabheje apano apali ali jwankulungwa kupunda a Shelemani.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
Bhandunji bha ku Ninawi shibhakoposhelanje lyubha lya ukumu, kukulukana lwene lubhelekolu. Pabha bhandunji bha ku Ninawi bhaipetilenje kwa ligongo lya ntenga gwa a Yona, ikabheje apano apali ali nkulungwa kupunda a Yona!
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
“Jwakwa mundu akoleya kandilili nikujiunishila eu nikujiiya, ikabhe pakujibhika panani itengu nkupinga bhandunji bhaajinjilangana bhashibhonanje shilangaya.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
Liyo lyenu ni kandili ja shiilu shenu, libhaga lyalikoto, shiilu showe shishibhe nshilangaya. Liyo lyenu likalole, shiilu shenu shishibhe nnubhindu.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Bhai mwiiteije, shilangaya shinkwetesho shinatendebhushe kubha lubhindu.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Bhai monaga shiilu shenu showe shikolaga shilangaya gwangali pakwete lubhindu, shene shiilusho shishibhe na shilangaya kwa kaje, malinga kandili shijikuti kummulishila kwa shilangaya shakwe.”
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
A Yeshu bhakabheleketeje genego, Apalishayo bhamo gubhaashemele shalya kunngwabho, gubhapite tama kulya.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
Apalishayo bhala gubhakanganigwe bhakabhoneje kuti bhanalya gwangali kunabha.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
Bhakulungwa gubhaabhalanjile, “Mmanganya Ashimapalishayo nnaukanganga shikombe na shaani kua, ikabheje nkati nngumbelenje kukwetela indu na yangali ya mmbone.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Mmanganya mmagulumba! Bhuli, aeleye kua nngati jojo aeleye na nkati?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Bhai nshoyanje mbepei kwa indu inkwetenje, na yowe shiinkonjelanje.”
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
“Ikabheje ole, Mapalishayo, pabha nnakwaapanganga a Nnungu lipungu lya kumi nkali lya maamba ga liponda, ikabheje nkakwaatendelanga bhandu ipinjikwa na ibhapinga a Nnungu. Punkupinjikwanga nshoyanje yeneyo, gwangali kuleka gana gala.”
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
“Ole Ashimapalishayo, pabha nnapinganga kutama itengu ya mmujo mmashinagogi, na komaywa pa lugwinjili.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Ole, pabha nshibhanganga mbuti makabhuli gangabhikwa shilangulo, bhandunji bhalilibhatanga pantundu jakwe gwangali kumumanya.”
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Bhaajiganya bhamo bha shalia, gubhaalugulile, “Mmaajiganya, malobhe genu ganakutupetekuya nkali uwe.”
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
A Yeshu gubhaajangwile, “Na mmanganya mmaajiganya bha shalia ole, pabha nnakwaatwikanga bhandunji mishigo jatopa jikajigalika, akuno mwaashayene nkaakwayanga nkali kwa lukowe lumo kwaajangutanga.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Ole, pabha nnashenjelanga makabhuli ga ashinkulondola bha a Nnungu bhabhulegwenje na bhanangulungwa bhenunji.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Kwa nneyo nnakong'ondelanga itendi ya bhanangulungwa bhenunji, pabha bhashikwabhulaganga ashinkulondola bha a Nnungu, na mmanganya nnashenjelanga makabhuli gabhonji.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Kwa nneyo, kwa Lumanyiyo lwa a Nnungu gubhashite, ‘Shinaapeleshelanje ashinkulondola na mitume, ikabheje bhananji shibhaabhulaganje, na bhananji shibhaapotekanje.’
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
Kwa nneyo lwene lubhelekolu lupingagambwa kwa ligongo lya minyai ja ashinkulondola bha a Nnungu bhowe, bhabhulegwenje kuumila ku ndandubho ja shilambolyo.
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
Kutandubhila kubhulagwa kwa a Abheli mpaka a Shakalia bhabhulegwe pakati pakati shitala na pa ukonjelo. Elo, ngunakummalanjilanga lwene lubhelekolu shilugambwe kwa yene itendiyo.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
“Ole gwenunji mmanganya bhaajiganya bha shalia, pabha nshishoyanga nshungulo gwa nnango gwa lumanyiyo, mwaashayene mwangajinjilanga na bhajinjilanga bhala nshikwaibhililanga bhanajinjilanje.”
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
A Yeshu bhakakoposheje mwemula, ashimapalishayo na bhaajiganya bha shalia bhala gubhatandubhenje kwaashimanga na kwaatega kwa ibhuyo yaigwinji,
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
nkupinga bhapatanje mwakwaakamulila kwa malobhe gabho.
