Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Iti napasamak, kalpasan a nagkararag ni Jesus iti maysa a disso, maysa kadagiti adalan na ti nagkuna, “Apo, isuro nakami nga agkararag a kas iti panangisuro ni Juan kadagiti adalan na.”
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Kinuna ni Jesus kadakuada, “No agkararag kayo, kastoy ti ibaga yo, 'Ama, paidayawmo ti nagan mo. Dumteng koma ti pagariam.
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Ited mo kadakami iti tunggal aldaw ti inaldaw nga tinapaymi.
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Pakawanennakami kadagiti basbasol mi, gapu ta dakami ket pakpakawanen mi met dagiti amin a nakabulod kadakami. Ket saannakami nga iturong iti sulisog.'”
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Imbaga ni Hesus kadakuada, “Siasino kadakayo ti addaan iti gayyem, a no mapankayo kenkuana iti tengnga ti rabii ket ibagayo kenkuana, 'Gayyem, pabulodannak iti tallo piraso a tinapay,
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
gapu ta adda ti gayyemko nga dimmagas manipud iti kalsada, ket awan ti ania man a maipasangok kenkuana.
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
Ket ti adda iti uneg, sumungbat ket mabalin a kunaenna, 'Dinak ringgoren. Nakaserran ti ridaw ket dagiti annakko, ken siak, adda kamin iti pagiddaan. Saanak a makabangon nga mangted iti tinapay kenka.'
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
Ibagak kadakayo, uray saan nga bummangon nga mangted iti tinapay kadakayo, gapu ta sika ket gayyemna, ngem gapu ta awan bainyo nga mangipilit, bumangonto ket itedna tu kaadu ti tinapay a masapulyo.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
Ibagak pay kadakayo, agdawatkayo ket maitedto kadakayo; agsapulkayo ket makabirukkayto; agtuktokkayo ket mailukatankayto.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Ta ti tunggal tao nga agdawat ket umawat; ken ti tao nga agsapsapul ket makabirukto; ken ti tao nga agtuktuktok ket mailukatan.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
Siasino kadakayo ti ama nga nu agdawat ti anakna a lalaki iti tinapay ket ikkan na iti bato, wenno imbes nga lames ket uleg?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Wenno, nu dumawat iti itlog, manggagama aya ti itedna kenkuana?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Nu kasta ngarud, nu dakayo nga managdakdakes ket Ammo yo nga mangted iti nasayaat nga sagut kadagiti annak yo, dinto ket ad-adda pay nga ti amayo sadi langit, ited na ti Espiritu Santo na kadagiti agdawat.”
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
Iti saan nga nabayag, mangpakpaksiat ni Hesus iti demonyo, ket daytoy umel. Ti napasamak ket idi rimuar daytoy nga demonyo, nagsao ti umel a tao. Ket dagiti tattao, nasdaaw da unay!
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
Ngem adda sumagmamano nga tattao nga nagkuna, “Babaen kenni Beelzebul, nga mangiturturay kadagiti demonyo, mangpakpaksiat isuna kadagiti demonyo.”
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
Dagiti dadduma, sinuot da isuna ket binirukanda isuna iti pagilasinan nga nagtaud sadi langit.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
Ngem ammo ni Jesus dagiti panpanunotenda ket kinunana kadakuada, “Tunggal pagarian a nabingaybingay nga maibusor metlaeng iti daytoy, ket mapanawan, ken ti balay nga nabingaybingay nga maibusor metlaeng iti daytoy ket marba.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
No mabingaybingay ni Satanas a maibusor iti bagbagina, kasano ngarud nga makatakder ti pagarianna? Gapu ta iti kunayo pakpaksiatek dagiti demonyo babaen kenni Beelzebul.
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Nu mangpaksiatak kadigiti demonyo babaen kenni Beelzebul, babaen kenni sinno nga pakpaksiaten isuda dagiti pasurotyo? Gapu iti daytoy, isudanto ti mangukom kadakayo.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
Ngem nu paksiatek dagiti demonyo babaen iti ramay ti Dios, dimteng ngarud ti pagarian ti Dios kadakayo.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
No bantayan ti maysa a napigsa a lalaki a kumpleto iti igam ti bukodna a balay, natalged dagiti sanikuana,
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
ngem nu abaken isuna ti napigpigsa a lalaki, alaen ti napigpigsa nga lalaki ti igam dayta a lalaki ket samsamenna iti sanikua diay lalaki.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Ti saan a makikadua kaniak ket maibusor kaniak, ket ti saan met a makipagurnong kaniak ket agiwara.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
No ti narugit nga espiritu ket pumanaw iti maysa a tao, lumabas iti saan a madandanoman nga disso ken agsapul iti paginanaanna. Ket inton awan ti mabirukanna, ibagana, 'Agsubliak iti balayko nga naggapuak.'
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
Ket iti panagsublina, masarakanna nga dayta a balay ket nawalisan ken naisimpan.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Ket mapan nga mangikuyog iti pito pay nga espiritu a nadakdakes pay ngem isu ket sumrekda amin tapno agianda sadiay. Ket ti kamaudianan a kasasaad dayta a lalaki ket agbalin a nakarkaro pay ngem iti damo.”
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
Ti napasamak ket, idi ibagbagana dagitoy a banbanag, adda maysa nga babai nga nangipigsa iti saona iti ngatoen iti kaadduan dagiti tattao ken kinunana kenkuana, “Nabendisionan ti anak-anakan nga nangipasngay kenka ken ti suso a nangpasuso kenka.”
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
Ngem kinunana, “Ad-adda nga nabendisionan dagiti dumngeg iti sao ti Dios ken idulinda daytoy.”
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
Kabayatan nga umad-adu dagiti tattao nga makitaripnong, inrugina nga imbaga, “Daytoy nga kapututan ket nagdakes nga kapututan. Sapulenna ti pagilasinan, ngem awan ti maited a pangilasinan malaksid iti pagilasinan ni Jonas.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Ta kas iti panagbalin ni Jonas nga pagilasinan kadagiti taga-Ninive, kastanto met nga ti Anak ti Tao ket agbalin nga pagilasinan iti daytoy nga kapututan.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
Tumakderto ti Reyna iti Abagatan iti panangukom a kadwana dagiti lalaki iti daytoy nga kapututan ket ikeddengna ida, ta naggapo isuna iti pungto ti daga nga agdenggen iti kinasirib ni Solomon, ken kitaenyo, adda ditoy ti natantan-ok pay ngem ni Solomon.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
Agtakderto dagiti lalaki iti Ninive iti pangukoman a kaduada dagiti tatao iti daytoy nga kapututan ket ikeddengdanto daytoy, ta nagbabawidan gapu iti inkaskasaba ni Jonas, ken kitaenyo, adda ditoy ti natantan-ok pay ngem ni Jonas.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
Awan ti siasinoman nga nu malpasna nga sindian ti lampara ket ikabilna iti maysa nga nasipnget nga siled wenno iti sirok ti labba, ngem ketdi, ikabilna iti pagidisdisuan iti lampara tapno masilawan dagiti sumrek.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
Ti matam iti lampara ti bagim. Nu nasayaat ti matam, iti bagi ket mapunno iti lawag. Ngem nu madi ti matam, iti bagi ket mapunno iti kinasipnget.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Ngarud, agannadkayo nga ti lawag nga adda kadakayo ket saan nga kinasipnget.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Tapno iti kasta, mapunno ti bagiyo iti lawag ken awan pulos pasetna nga adda iti sipnget, ket ti intero a bagiyo ket agbalin nga kasla adda lampara nga mangisilnag iti lawagna kadakayo.”
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
Idi nalpas isuna nga nagsao, dinawat ti maysa a Pariseo nga makipangan isuna iti balayna, ket simrek ngarud ni Hesus ket nagsadag.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
Ket nasdaaw ti Pariseo ta saan nga nagbuggo ni Hesus sakbay ti pangrabii.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
Ngem kinuna ti Apo kenkuana, “Ita ngarud, dakayo nga Pariseo, ugasanyo ti akinruar a paset dagiti tasa ken mallukong, ngem ti kaungganyo ket napunno iti kinaagom ken kinadakes.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Dakayo a saan nga makaaw-awat a lallaki! Saankadi nga ti nangaramid iti uneg ket inaramidna met ti akinruar.
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Itedyo kadagiti nakurapay ti anyaman nga adda iti uneg, ket amin nga banbanag ket malinisan para kadakayo.
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
Ngem asi kayo pay nga Pariseo, ta itedyo ti apagkapulo dagiti menta ken ruda ken amin mulmula iti bangkag, ngem baybay-anyo ti kinalinteg ken ti ayat iti Dios. Masapol nga nalinteg ti ikastayo ken ayatenyo ti Dios, nga saanyo a liwayan nga aramiden dagiti daddumapay a banbanag.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Asikayo pay nga Pariseo, ta pagaayatyo dagiti tugaw iti sangwanan kadagiti sinagoga ken dagiti narespeto a pammadayaw iti ayan dagiti pagtagilakuan.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Asikayo pay, ta kaskayla kadagiti awan markana nga tantanem a saan nga ammo dagiti tattao ket badbaddekanda.”
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Ket simmungbat kenkuana ti maysa nga manursuro iti linteg dagiti Judio a kunana, “Maestro, dayta nga ibagbagam, laisennakami met laeng.”
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
Kinuna ni Hesus, “Asikayo pay a manursuro iti linteg! Ta pagbaklayenyo dagiti lallaki kadagiti awit nga nadagsen nga baklayen, ngem dakayo, uray la saan a sagiden ti maysa kadagiti ramayyo dagidiay nga awit.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Asikayo pay, ta agipatakderkayo kadagiti pakalaglagipan dagiti tanem dagiti propeta, ngem dagiti met kapuonanyo ti nangpatay kadakuada.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Isunga maysakayo nga saksi ken nangpanuynoy kadagiti aramid dagiti kapuonanyo, ta kinapudnona ket pinatayda dagiti propeta nga akin tanem kadagiti ipatpatakderanyo kadagiti pakalaglagipan.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Gapu met laeng iti daytoy, kinuna ti kinasirib ti Dios, 'Ibaonkonto kadakuada dagiti propeta ken dagiti apostol ket parigaten ken papatayenda dagiti dadduma kadagitoy.'
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
Daytoy to nga kapututan ti mapabasol para iti amin a dara dagiti propeta nga naibukbok sipud pay iti panangrugi ti lubong, manipud
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
iti dara ni Abel inggana iti dara ni Zacarias, nga napapatay iti nagbaetan iti altar ken ti nasantoan a disso. Wen, ibagak kadakayo, nga daytoyto a kaputotan ti mapabasol.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Asikayo pay nga mangisursuro kadagiti linteg ti Hudio, gapu ta innalayo iti tulbek ti kinasirib; ket dakayo nga mismo, saankayo nga sumsumrek, ken laplappedanyo pay dagiti sumrek.”
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
Kalpasan a pimmanaw ni Hesus sadiay, dagiti eskriba ken dagiti Pariseo, kinontrada isuna ken nakisinnuppiatda kenkuana maipanggep iti adu a banbanag,
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
kas panangpadasda nga palab-ogan isuna kadagiti ibagbagana.
