Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
And as he was praying in a certain place, it occurred, that when he ceased, one of his disciples said to him: Our Lord, teach us to pray, as John also taught his disciples.
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Jesus said to them: When ye pray, thus speak ye: Our Father who art in heaven, hallow be thy name; thy kingdom come; thy pleasure be done, as in heaven, so on earth;
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
give us daily the bread we need;
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
and remit to us our sins, for we also remit to all that are indebted to us; and bring us not into trials, but deliver us from evil.
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
And he said to them: Which of you shall have a friend, that shall come to him at midnight and say to him, My friend, lend me three cakes;
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
for a friend hath come to me from a journey, and I have nothing to set before him?
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
And his friend within shall answer, and say to him: Do not disturb me, for lo, the door is closed, and my children with me in bed; I cannot rise and give thee.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
I say to you: If he give him not, on account of friendship, yet on account of his importunity, he will arise and give him as much as he asketh.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
I say also to you: Ask, and it will be given you; seek, and ye will find; knock, and it will be opened to you.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
For every one that asketh, receiveth; and he that seeketh, findeth; and to him that knocketh, it is opened.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
For which of you being a father, if his son shall ask him for bread, will he reach to him a stone? Or, if he ask of him a fish, will he, instead of a fish, reach to him a serpent?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Or, if he ask of him an egg, will he reach to him a scorpion?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
And if ye, who are evil, know how to give good gifts to your children, how much more will your Father from heaven give the Holy Spirit to them that ask him?
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
And as he was casting out a demon that was dumb, it occurred, that when the demon had gone out, the dumb man conversed: and the multitudes admired.
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
But some of them said: It is by Beelzebub, the prince of demons, that he casteth out demons.
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
And others, to tempt him, asked of him a sign from heaven.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
But Jesus, as he knew their thoughts, said to them: Every kingdom that is divided against itself, will become a desolation: and a house that is divided against itself, will fall.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
And if Satan be divided against himself, how will his kingdom stand? since ye say, that I by Beelzebub cast out demons.
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
And if I, by Beelzebub, cast out demons, by whom do your sons cast them out? Therefore will they be to you judges.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
But if I, by the finger of God, cast out demons, the kingdom of God hath come near to you.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
When a strong man armed keepeth his doorway, his property rests securely.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
But if a stronger than he come and overpower him, he taketh away all his arms on which he relied, and divideth the spoil of him.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He that is not for me, is against me; and he that gathereth not with me, actually scattereth.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
An unclean spirit, when he goeth out of a man, goeth wandering in places where no water is, in order to find rest; and, as he cannot find it he saith: I will return to my habitation, from which I came.
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
And when he cometh, he findeth it swept clean and set in order.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Then he goeth and taketh seven other spirits, worse than himself, and they enter in and dwell there; and the last state of that man is worse than the first.
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
And while he was saying these things, a certain woman from the crowd, lifted up her voice, and said to him: Blessed is the womb that carried thee, and the breasts that nursed thee.
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
He said to her: Blessed are they who hear the word of God, and keep it.
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
And when multitudes were assembled, he began to say: This evil generation seeketh a sign; and no sign will be given it, but the sign of Jonah the prophet.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
For as Jonah was a sign to the Ninevites, so also will the Son of man be a sign to this generation.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
The queen of the south will stand up in the judgment with the men of this generation, and will condemn them; for she came from the other side of the earth, to hear the wisdom of Solomon, and lo, one superior to Solomon is here.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
The men of Nineveh will stand up in the judgment with this generation, and will condemn it; for they repented at the preaching of Jonah, and lo, one superior to Jonah is here.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
No one lighteth a lamp, and putteth it in a secret place, or under a bushel, but upon a light-stand; that they who come in, may see its light.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
The lamp of thy body is thy eye. Therefore, when thy eye is sound, thy whole body will be enlightened; but if it be bad, thy body also will be dark.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
See to it, therefore, lest the light that is in thee, be darkness.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
For if thy whole body be enlightened, and no part in it be dark, the whole will be luminous, as if a lamp enlightened thee by its radiance.
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
And while he was speaking, a certain Pharisee requested him to dine with him: and he went in, and reclined.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
And the Pharisee noticing him, wondered that he did not previously baptize before dinner.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
And Jesus said to him: Now ye Pharisees make clean the exterior of the cup and the dish; but your interior is full of extortion and wickedness.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Ye deficient in understanding! did not he who made the exterior, make also the interior?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
But, give ye alms from what ye possess; and lo, every thing will be clean to you.
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
But woe to you, Pharisees! for ye tithe mint and rue, and every pot-herb; but pass over justice and the love of God. Now ye ought to do these things, and not to omit those.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Woe to you, Pharisees! who love the chief seats in the synagogues, and a salutation in the streets.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Woe to you, Scribes and Pharisees, hypocrites! for ye are like graves that are unknown, and men walk over them and do not know it.
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
And one of the Scribes replied, and said to him: Teacher, while saying these things, thou reproachest us also.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
And he said: Woe to you also! ye Scribes, who lade men with heavy burdens; yet ye yourselves will not touch those burdens with one of your fingers
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Woe to you! who build the sepulchres of the prophets, whom your fathers slew.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Thus ye testify, that ye acquiesce in the deeds of your fathers; for they slew them, and ye build their sepulchres.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Therefore hath wisdom said: Lo, I will send to them prophets and legates; and some of them they will persecute and slay;
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
that from this generation may be required, the blood of all the prophets, which hath been shed since the world was created;
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
from the blood of Abel, to the blood of Zachariah who was slain between the temple and the altar. Yea, say I to you: It will be required of this generation.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Woe to you, Scribes; for ye have taken away the keys of knowledge: ye yourselves enter not, and them that are entering ye hinder.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
And when he had said these things to them, the Scribes and Pharisees began to be offended, and became angry, and carped at his discourses,
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
and practised many wiles upon him, seeking to catch some thing from his lips, that they might accuse him.
