Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
And it came to pass, that, as he was praying in a certain place, when he ceased, one of his disciples said to him, Lord, teach us to pray, as John also taught his disciples.
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
And he said to them, When you pray, say, Our Father which are in heaven, Hallowed be your name. Your kingdom come. Your will be done, as in heaven, so in earth.
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Give us day by day our daily bread.
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
And forgive us our sins; for we also forgive every one that is indebted to us. And lead us not into temptation; but deliver us from evil.
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
And he said to them, Which of you shall have a friend, and shall go to him at midnight, and say to him, Friend, lend me three loaves;
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
For a friend of my in his journey is come to me, and I have nothing to set before him?
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
And he from within shall answer and say, Trouble me not: the door is now shut, and my children are with me in bed; I cannot rise and give you.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
I say to you, Though he will not rise and give him, because he is his friend, yet because of his importunity he will rise and give him as many as he needs.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
And I say to you, Ask, and it shall be given you; seek, and you shall find; knock, and it shall be opened to you.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
For every one that asks receives; and he that seeks finds; and to him that knocks it shall be opened.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
If a son shall ask bread of any of you that is a father, will he give him a stone? or if he ask a fish, will he for a fish give him a serpent?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Or if he shall ask an egg, will he offer him a scorpion?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
If you then, being evil, know how to give good gifts to your children: how much more shall your heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
And he was casting out a devil, and it was dumb. And it came to pass, when the devil was gone out, the dumb spoke; and the people wondered.
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
But some of them said, He casts out devils through Beelzebub the chief of the devils.
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
And others, tempting him, sought of him a sign from heaven.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
But he, knowing their thoughts, said to them, Every kingdom divided against itself is brought to desolation; and a house divided against a house falls.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
If Satan also be divided against himself, how shall his kingdom stand? because you say that I cast out devils through Beelzebub.
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
And if I by Beelzebub cast out devils, by whom do your sons cast them out? therefore shall they be your judges.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
But if I with the finger of God cast out devils, no doubt the kingdom of God is come on you.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
When a strong man armed keeps his palace, his goods are in peace:
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
But when a stronger than he shall come on him, and overcome him, he takes from him all his armor wherein he trusted, and divides his spoils.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He that is not with me is against me: and he that gathers not with me scatters.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
When the unclean spirit is gone out of a man, he walks through dry places, seeking rest; and finding none, he says, I will return to my house from where I came out.
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
And when he comes, he finds it swept and garnished.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
Then goes he, and takes to him seven other spirits more wicked than himself; and they enter in, and dwell there: and the last state of that man is worse than the first.
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
And it came to pass, as he spoke these things, a certain woman of the company lifted up her voice, and said to him, Blessed is the womb that bore you, and the breasts which you have sucked.
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
But he said, Yes rather, blessed are they that hear the word of God, and keep it.
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
And when the people were gathered thick together, he began to say, This is an evil generation: they seek a sign; and there shall no sign be given it, but the sign of Jonas the prophet.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
For as Jonas was a sign to the Ninevites, so shall also the Son of man be to this generation.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
The queen of the south shall rise up in the judgment with the men of this generation, and condemn them: for she came from the utmost parts of the earth to hear the wisdom of Solomon; and, behold, a greater than Solomon is here.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
The men of Nineve shall rise up in the judgment with this generation, and shall condemn it: for they repented at the preaching of Jonas; and, behold, a greater than Jonas is here.
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
No man, when he has lighted a candle, puts it in a secret place, neither under a bushel, but on a candlestick, that they which come in may see the light.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
The light of the body is the eye: therefore when your eye is single, your whole body also is full of light; but when your eye is evil, your body also is full of darkness.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Take heed therefore that the light which is in you be not darkness.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
If your whole body therefore be full of light, having no part dark, the whole shall be full of light, as when the bright shining of a candle does give you light.
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
And as he spoke, a certain Pharisee sought him to dine with him: and he went in, and sat down to meat.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
And when the Pharisee saw it, he marveled that he had not first washed before dinner.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
And the Lord said to him, Now do you Pharisees make clean the outside of the cup and the platter; but your inward part is full of ravening and wickedness.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
You fools, did not he that made that which is without make that which is within also?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
But rather give alms of such things as you have; and, behold, all things are clean to you.
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
But woe to you, Pharisees! for you tithe mint and rue and all manner of herbs, and pass over judgment and the love of God: these you should have done, and not to leave the other undone.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
Woe to you, Pharisees! for you love the uppermost seats in the synagogues, and greetings in the markets.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Woe to you, scribes and Pharisees, hypocrites! for you are as graves which appear not, and the men that walk over them are not aware of them.
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
Then answered one of the lawyers, and said to him, Master, thus saying you reproach us also.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
And he said, Woe to you also, you lawyers! for you lade men with burdens grievous to be borne, and you yourselves touch not the burdens with one of your fingers.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Woe to you! for you build the sepulchers of the prophets, and your fathers killed them.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Truly you bear witness that you allow the deeds of your fathers: for they indeed killed them, and you build their sepulchers.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Therefore also said the wisdom of God, I will send them prophets and apostles, and some of them they shall slay and persecute:
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
That the blood of all the prophets, which was shed from the foundation of the world, may be required of this generation;
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
From the blood of Abel to the blood of Zacharias which perished between the altar and the temple: truly I say to you, It shall be required of this generation.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
Woe to you, lawyers! for you have taken away the key of knowledge: you entered not in yourselves, and them that were entering in you hindered.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
And as he said these things to them, the scribes and the Pharisees began to urge him vehemently, and to provoke him to speak of many things:
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
Laying wait for him, and seeking to catch something out of his mouth, that they might accuse him.
