Lukáš 11
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
Khatvei hi Yeshua munkhat ah taona mangin aume. Ahin chai chun, aseijuite lah'a khat akom'ah ahungin aseiye, “Pakai, taoje neihil'un John in aseijuite ahil bangin” ahung ti.
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Yeshuan aseiyin, hitia hi natao dingu ahi: “Hepa, namin chu thengtah in kikoi hen, nalenggam hung lhung loi hen
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
Niseh a kangaichat u anneh nei peuvin
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Chule kachonset nau ngaidam in, Kachunguva chonse ho kangaidam bangun chule lhepna ah nei lhahlut sah hih'un” ati.
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
Chuin taoding dan ahilben, hiche thusim hi amangchai: “Tekah nan nangma jankhang kim in naloi nagol in khat'ah nachen, changlhah pheng thum palah ding nadei jal'in naga chetai” Nangman akom'ah naseiyin,
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
“Kaloi khat tuchun eivil dingin ahung vailhungin, chule keiman ima nehsah ding kaneipoi, tin nathum tai.”
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
Chuleh tekahnan, ama chun alupna dan sunga kon chun, “Nei houloh tahih in. Kot jong tujana dinga kikhah ahitai, ka insungmi te le keima jong jalkhun'a kabon chauva umah kahi tauve. Nakithopi thei ponge,” ahin ti.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
Hiche hi kaseipeh nahi–ihamtin ajol le agol ahijeh chun bolhih jongle, nangman kot sottah nasuh suh jenga ahileh, ama thoudoh intin nathil thum chan chu napeh ding ahi, jahcha lou hel'a napansot jeh'a chu, ati.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
“Chule hijeh a chu kaseipeh nahiuve, thum jing jengun, chule nathum chu namu ding ahi.” Hol jingin chule namu ding ahi. Kot chu kiu jing in chutileh kot chu nakihonpeh ding ahi.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Ajeh chu athum chan'in akisan in, ahol jousen amun. Chule kot kiu jouse akot kihonpeh ding ahi.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
“Pate ho, nachateuvin nga athumleh, akhel'a gul napeh um?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
Ahilouleh ahtui athum nauva aipi napeh uvam? Henge nape pouve!
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
Hijeh a chu nangho mi chonsen bon nacha teu thilpha pehje nahet uleh, van'a um napauvin Lhagao Theng iti napehda diu ham athum ho jouse dinga” ati.
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
Nikhat Yeshuan mi apaotheilou khat a konin thilha anodoh peh in ahi, chule thilha chu apotdoh jou chun, mipa chu ahung paodoh pan tai. Mihonpi chun kidang asauvin,
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
ahin miphabep khat chun, “Athilha nodoh chu lungdon ding ahipoi. Aman athilbol theina khu Satan, thilhate lengpa'a kona amu ahi,” atiuve.
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
Adanghon, Yeshua patep nom nan, van'a kon melchihna kidang, athaneina photchetna a avetsah dingin angeh un ahi.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
Alunggel u ahetan, hijeh chun aman aseitai, “Itobang lenggam hileh khat le khat kidouna a kibung khen kiti chu amangthah ding ahi. Insungkhat jong kidouna a kibung khen chu lhulham ding ahi.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
Nanghon keima Satan in eisuh thahat danin naseiyuve. Ahin Satan chu akikhentel'a ama le ama akidou le alenggam chu iti khantou tantem?
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Chuleh kei chu Satan suhthahat kahi leh, nalah uva thilha nodoh ho la? Amahon jong thilha anodoh u ahi, hijeh a chu amahon nathusei jeh uva chu nahin dem diu ahi.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
Amavang keiman Pathen thahatna jal'a thilha kanodoh ahileh, Pathen lenggam chu nalah uva hunglhung ahitai.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
Ajeh chu Satan banga mihat tah khat chu amanchah kimkeiya akivon a a'inpi akiventup teng leh anei agou ho bit ahi–
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
ama sanga thahatjo khat'in ahung bulhu a, athaneina alahmanga, agal manchah achom'a, chule anei agou apoh mang ho ahopcheh kah'a chu.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Koi hileh keimatoh pangkhom lou chu eidoudal ahi, chule eikhop khompi lou chu athecheh ahi.”
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
Lhagao gilou khat in mihem khat adalhah teng leh, nelgam lah dungah achejin, kicholna ding mun aholjin ahi. Ahin khatcha amulou teng leh aseijin, “Kahungdoh na mipa koma kile tange,” ati.
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
Hijeh chun akilen ahileh ana umnasa in chu akitheh thengsel'a chule kitup sel'a aumchu amun ahi.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
“Chuin hiche lhagao chun ama sanga giloujo lhagao sagi ma amun, chule amaho abon'un hiche mipa sunga chun alut un aching tauve. Chuin chuche mipa chu amasa'a sangin akhoh cheh jitai,” ati.
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
Hitia thu asei lai chun, mihonpi lah'a kon chun numei khat in ahin kouvin, “Pathen in nanu phattheiboh hen–nahung kondoh na naobu, chule nahin chep noi jong,” ati.
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
Yeshuan adonbut in, “Ahin hiche sanga chu Pathen thu ja'a anatoh a podoh ho chu anunnom cheh ahiuve” ati.
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
Mihonpin Yeshua anehchin to laitah in, aman hitin aseiye, “Hiche khang gilou hin melchihna kidang kavetsah dingin asei sei jenguvin; ahin melchihna kapeh ding chu Jonah melchihna bouseh hiding ahi.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
Ama chunga thilsoh chengchu Pathen in Nineveh mite henga asol ahi ti melchihna ahi. Mihem Chapa chunga thilsoh jong hiche miho dinga Pathen sol ahi melchihna ahi.”
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
“Sheba lengnun, thupi kitan nikho leh hiche khang mite douna'a dingdoh ding themmo achanding ahi, ijeh inem itile ama mun gamlatah a konin Solomon chihna thungai dingin ahunge. Tun Solomon sanga lenjo khat hikom'ah aume–ahin nanghon athu nangai pouve.
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
Nineveh khomite jong thupi kitan nileh hiche khang mite douna'a dingdoh diu chule themmo achandiu ahi. Ijeh inem itile amahon Jonah thuseiya konin achonset nauva kon lungheina aneiyuve. Tun Jonah sanga lenjo khat hikom'ah aume–ahin, nanghon athu nangaipouve.”
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
“Koiman meivah avah in chule aselmang in ahilouleh lo akhukhum ngaipoi. Chusang chun, meivah atunna ah akitung jin, chua kon chun insung lut jousen avah amuthei bou uve.”
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
“Namit chu natahsa dinga vah hinpedoh meivah ahi. Namit chu ahoi laisea, natichung pumpi chu vah dimset ahi. Ahin, aphatmo teng, natichung chu mithum in atom ahi.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
Vah kaneiye tia nakigel chu muthim tahtah ahipoi ti kiphot chen in.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
Vah'a chu nadimset'a, aning akah a muthim behlou nahileh, na hinkho pumpi chu, meivah vahtah in asalvah banga vahset ding ahi.” ati
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
Yeshuan thu aseilaiyin, Pharisee holah'a khat'in a-in'a anne ding in atem'in ahi. Hijeh chun ama alut in dokhanga atouna mun alotai.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
A an-vailhun pan, amasa'a Juda chondan a khutsil bollouva an nedia atoulhah jeng chu amun adatmo lheh jengin ahi.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
Chuin Pakai chun amapa jah'a, “Nangho Pharisee hohin khon le lheng apolam siltheng chingthei tah'in nabol'un, ahin asunglam vang anen–kiloset nale gitlouna a dimset nahiuve!
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
Vo mingol! Pathen in asung jong chule apolam jong asem gel hilou ham?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
Hijeh chun asung lang jong mivaicha ho thilpeh peh'a konin kisutheng un, chutile apumpia nathen dingu ahitai.”
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
“Itobang lunghem nan nangau hitam Pharisee ho! Ajeh chu nanghon som'a khat nahon sung uva anche aneopen geiyin natoh dimdem'un, hinlah adih'a thutan le Pathen ngailut nakhohsah pouve. Henge, somakhat napeh diu mong ahinai ahivangin athupijo thilho notthap hih'un.”
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
“Itobang lunghem nan nangau hitam Pharisee ho! Ijeh inem itile nanghon kikhopna in dunga touna thupi hoa tou le kailhang mun lah'a navale nauva min chibai naboh ding nadeiyun ahi.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
Henge ipi lungkham nan nangau hitam! Ijeh inem itile nangho loulaiya lhankhuh kiselguh tobang nahiuve. Mihon lepthol kibol chu helouvin achungah lam ajot un ahi” ati.
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
“Houhil” tin Hou danthu them khat in ahinkouvin, “Nathusei chun keiho jong eisujum uve,” ati.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
“Henge,” tin Yeshuan aseiyin, “Itobang lunghem nan nangau hitam nangho hou danthu themho!” Ajeh chu nanghon pohjou lou ding houthua ngehna nasem uvin mipi na sugenthei uvin, hinlah nakhut jung khat jong apohgih'u ngaijang peh nadingin nalam khapouve.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
Lungkham na itobangin nangau hitam! Napu napa teuvin malaiya anathau themgao ho lhan nasem uvin ahi.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
Ahin tahbeh in, napu napa teuvin anabolkhel u napom u vetsahna a ahetoh'a napan u ahitai. Amahon themgaoho anathat'un, chule nanghon amaho najopnau photchetnan alhan nasem uve!
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
Hiche hi Pathen in achihna a nangho chungchang anasei chu, Keiman themgao le solchah ahenguva kasol ding, ahivanga amahon abang athauva abang abolset diu ahi.
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
“Chutia chu hiche khang mite hi vannoi kiphudoh a pat Pathen themgao kithat ho jouse chunga mopo diu ahi.”
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
Abel kitha a pat a Zechariah, maicham le muntheng kikah a kithat pa geiya hiche khang mite kingoh ding ahi.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
“Itobang lunghem nan nangau hitam nangho hou danthu them ho! Ajeh chu mipi a kon'in hetna kot-heh mihoa konin naladoh un, nangho tah jong lenggam sungah nalut pouve, chule adang alut ding jong najada uve,” ati.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
Yeshuan adalhah got toh kilhon in, hou danthu hilho Pharisee ho chun ahin galmimu cheh cheh un, chule thudoh tamtah doh a suh lunghang ding agouvin ahi.
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
Amahon thangkol'a osah ding hehset nathei thuseidoh sah ding atiu ahi.
