< Lukáš 10 >

1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
So kochingbv Jisu kvvbi nyiga vkv chamkanw gula anyi go gokla, nw atu v vngjiku banggu mvnwnglo okv mooku lo anyi anyibv vngcho moto.
2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Nw bunua minto, “Aam nvvse ngv hoka achialv duku, hum nvvji nvngv miang gumwng. Kumtoka aam atu gv lvgabv nw aam nvvji nvnga vnglin more ninyigv aam nvvse um nvvmure.
3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Vngnyika! ngo nonua svcha chaapamlo svlar vdw jebv vngmu gvrinvla
4 Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Nonu morko vgianvnv, vmalo giagonvgv chapa vmalo lvsup; lamtvlo nyi vdwa alvpvri vla minam a topu mabvka.
5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
Vdwlo nonu naam ako gv arwng aarinyi, atokcho bv minlaka ‘So naam soka mvngpu v lvkobv doolaka.’
6 A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
Hoka sarsopoyonv nyi go doodu bolo, nonugv sarsopoyo ngaaka ninyigvlo doolwk molaka; vkv kaama bolo, nonugv sarsopoyo nga naakur lakuka.
7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
Ho gv naam akinlo doobwng laka, dvdunglaka okv tvngdung laka oguggo nw nonua jilin dudw, rinv nga ninyigv rijo nga jirung dunv. Naam namgunv lokv kvvbi namgu nvlo vnggo mabvka.
8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
Vdwlo nonu banggu ako gv arwnglo vngrikudw okv alvbv aamu pvkulo, ogu go nonua mvpvripv jipvdw dvlaka,
9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
ho banggu gv lvvma nvnga mvpu jilaka, okv hoka nyi vdwa minlaka ‘Pwknvyarnv gv Karv ngv nonu lo nvchibv aapvku vla.’
10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
Vbvritola vdwlo nonu banggu akolo vngridw okv alvbv aamu mapvlo, vnglin lakuka lamtvlo hoka minlaka,
11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
‘nonugv banggu gv dwmar ngonugv lvpalo doonv haka ngonu nonua rinying bv mvlu jidunv. Vbvritola mvnggap laka Pwknvyarnv gv Karv ngv aapvku nonugv nvchilo!’
12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
Ngo nonua milv jidunv Jwngkadaka Alu lo Pwknvyarnv ho banggu um svnga Sodom a kaiyago aya kaatamre!
13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
“Chorajin! no lvgabv vdwgo mvngdwk dwknam gubv rire, Betsaida! no lvgabvka vdwgo mvngdwk dwknam gubv rire, nonu gvlo lamrwpadubv mvkunam vdwa Taire okv Sidon lo rinv guilo, ho gv nyi vdwv krim doopam dukunvpv, tagiam vjia kooto kula okv mvchu a bunu atu v harbum sitokula, nw bunu rimur lokv mvngdin dukunv vla kaatam bvku ripv kunvpv!
14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Nonu am svnga kaiyago Pwknvyarnv Taire okv Sidon ha aya kaatamre Jwngkadaka Alu lo.
15 A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš. (Hadēs g86)
Karparnaum! Okv no lvgabv, no atu hv nyidomooku ao tolo harsa sidubv mvngdure? Nam uyumooku bolo paalu rinvla!” (Hadēs g86)
16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
Jisu ninyigv lvbwlaksu vdwa minto, “Yvv bunu nonua tvriadunv hv ngamka tvriadunv; yvv bunu nonua toa dunv hv ngamka toa dunv; okv yvv bunu nga toa dunv hv nga so imu nvngaka toa dunv.”
17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
Nyiga chamkanw kanw gula anyi vdwv aakur toku kairungbv himpula. “Ahtu” bunu minto, “Uyuvram vka tvvdu vdwlo ngonu noogv amin bv bunua mintodw!”
18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
Jisu bunua mirwkto, “Ngo Uyu nga nyidomooku lokv dooriak jvbv hoolu dubv kaato.
19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Tvriato! ngo nonua jwkrw a jipv kunv, vkvlvgabv nonu tabw vdwgv okv dwkung vdwgv aolo vngla dukubv okv nyimak gv jwkrw mvnwngnga rigum yadubv, okv nonua ogugoka alvmanv rika madubv.
20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Vbvritola alvmanv dow vdwv nonua tvvdu vla himpu mabvka, vmabvya himpu yalaka ogulvgavbolo nonugv amina nyidomooku tv lvkpv yadu.”
21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
Ho dw lo Jisu himputo Darwknv Dow doonam lvkwng lokv okv minto, “Abu, nyidomooku gvla Sichingmooku gv Ahtu! Ngo nam umbonyika mvngdunv ogulvgavbolo no chima nvnga kaatam jikunam lvgalo noogv chinkichiak okv chinvpanv lokv vvsivrum nama. Vmabv Abu si noogv mvnggv rila rimu nvpv mvngnam a rimunamv.”
22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
“Ngo gv Abu nga ogumvnwng nga jito. Kuunyilo ngv yvvdw um yvvka chinv kaama Abu mvngchik chindu, okv Abu yvvdw um yvvka chinv kaama Kuunyilo mvngchik okv Kuunyilo gv ninyia kaatam dukubv vla darkunam vdwv.”
23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Vbvrikunamv Jisu lvbwlaksu vdwa dakrwk toku okv bunua minsila minto, “Nonuno gamdak nvgo laka nonugv ogu kaadubv mvngnam a nonu kaapa mindu!
24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
Ngo nonua mintam jidunv vdwnv nyijwk vdwv okv kvvbi vdwv nonugv kaanam um kaanwng nyato, vbvritola bunu kaala matoku, okv nonugv tvvnam hum bunu tvngnwngto vbvritola bunu tvvpa kuma toku.”
25 A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
Pvbv tamsarnv ako aato okv Jisunyi mingkup tvvto. “Tamsarnv,” nw tvuto, “Turbwngla singnam a paanam lvgabv ngo ogugo rise gubvre?” (aiōnios g166)
26 A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Jisu mirwkto, “Darwknv Kitaplo ogu vla minpv? Okv um no oguaingbv japjidunv?”
27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
Nyi angv mirwkto, “Atunyi, noogv Pwknvyarnvnyi no haapok mvnwng lokv, noogv yalu mvnwng lokv, noogv gwlwk mvnwng lokv, okv noogv mongrumara mvnwng lokv; okv no atu hv oguaingbv paksu dudw vkv aingbv noogv namrwk ajin a pakmi sulaka.”
28 I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
“No alvbv mingvnyibv,” Jisu mirwk suto; “sum rilaka okv no turriku.”
29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
Vbvritola Pvbv tamsarnv nyi angv atu v abwk nvpv mvngtoku, vkvlvgabv nw Jisunyi tvvkato, “Yvvla ngoogv namrwk doobam ajin v?”
30 I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Jisu mirwkto, “Ho hoka nyi ako dooto, nw Jerusalem lokv Jeriko bv idungto ho ninyia dvchotvnglanv nyi vdwv naatungto, ninyia vji pibinto, okv achialvbv dvngto, siloyasi dubv mvtola kayuto.
31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
Hum hoka vbv rimutvla lamtv hoka nyibu ako idungto; vbvritola nyibu angv nyi anga vdwlo kaapa tokudw, nw vngyela, kvvbi lamtvbv vngto.
32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
Vbvdvdvbv Libait ako vngtato, vngsito okv nyi anga kaato, okv vbvrikunamv vngyela, kvvbi lamtvbv vngtoku.
33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
Vbvritola samaritan ako ho lamtvlo vngdung nvgo aala nyi angv gv dookulo aato, okv vdwlo nw ho nyi anga kaatokudw, ninyigv haapok hv aya mvngpa toku.
34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
Nw nyi angv gv dookulo aato, nyi angv gv ungvlo tvli okv opo pwbumto okv hum putum toku; vbvrikunamv nw ho nyi a ninyigv svnwng aolo joopvto okv hotel golo baklwk toku, hoka nw nyi anga ringchum yatoku.
35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
Alu logo nvlo nw ain lokdwng charnyi go naalinto okv hum ringchum nvnga jitoku. ‘Ninyia ringchum laka,’ nw ringchum nvnga mintoku, ‘okv vdwlo ngo so lamtvbv vngkur rikudw, no nyi so gv lvgabv ogugo ngoopvdw um ngo nam jireku.’”
36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Okv Jisu minyabv minto, “Noogv mvngnam lokv, so nyi aom sokv yvvla namrwk ajin jvbv ripvnv dvchonv nyi vdwgv dvngnam nyi anga?”
37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
Pvbv tamsarnv angv mirwkto, “Ninyia ayanv angv.” Jisu mirwkla minto, “Vbvrikunamv no vngnyi, okv vbvdvdvbv rilaka.”
38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Jisu la ninyigv lvbwlaksu vdwv bunugv lamtvlo vngrilo nw nampum golo aatoku hoka Marta vnam nyimv go ninyigv naam lo Jisunyi alvbv aamu toku.
39 A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
Nw bormv ako dooto aminv Meri, nw Jisu gv lvpa lvkwnglo dootola ninyigv tamsar nama tvvriato.
40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
Marta ninyigv gwngserise ngv achialv kunam lvgalo nw timbuto, vkvlvgabv nw aato okv ninyia minto, “Ahtu, ngoogv bormv, nga gwngserise ngv awgo doomu gvrila nga vngyunam sum no kaachin malare? Ninyia ngam ridumdubv mintokv!”
41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Ahtu ninyia mirwkto, “Marta, Marta! no gwngserise achialv gv aolo timbula okv adwkaku dunvre,
42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
vbvritola akin go dinchi yadu. Meri alvyanv go gakyapv, okv sum nw gvlo vdwloka dvrit nyulamare.”

< Lukáš 10 >