Lukáš 10
1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Now after these things the Lord appointed seventy others, and sent them two and two before his face into every city and place, whither he himself was about to come.
2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
And he said unto them, The harvest is plenteous, but the labourers are few: pray ye therefore the Lord of the harvest, that he send forth labourers into his harvest.
3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Go your ways: behold, I send you forth as lambs in the midst of wolves.
4 Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Carry no purse, no wallet, no shoes: and salute no man on the way.
5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
And into whatsoever house ye shall enter, first say, Peace [be] to this house.
6 A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
And if a son of peace be there, your peace shall rest upon him: but if not, it shall turn to you again.
7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
And in that same house remain, eating and drinking such things as they give: for the labourer is worthy of his hire. Go not from house to house.
8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
And into whatsoever city ye enter, and they receive you, eat such things as are set before you:
9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
and heal the sick that are therein, and say unto them, The kingdom of God is come nigh unto you.
10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
But into whatsoever city ye shall enter, and they receive you not, go out into the streets thereof and say,
11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
Even the dust from your city, that cleaveth to our feet, we do wipe off against you: howbeit know this, that the kingdom of God is come nigh.
12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
I say unto you, It shall be more tolerable in that day for Sodom, than for that city.
13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
Woe unto thee, Chorazin! woe unto thee, Bethsaida! for if the mighty works had been done in Tyre and Sidon, which were done in you, they would have repented long ago, sitting in sackcloth and ashes.
14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
Howbeit it shall be more tolerable for Tyre and Sidon in the judgment, than for you.
And thou, Capernaum, shalt thou be exalted unto heaven? thou shalt be brought down unto Hades. (Hadēs g86)
16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
He that heareth you heareth me; and he that rejecteth you rejecteth me; and he that rejecteth me rejecteth him that sent me.
17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
And the seventy returned with joy, saying, Lord, even the devils are subject unto us in thy name.
18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
And he said unto them, I beheld Satan fallen as lightning from heaven.
19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Behold, I have given you authority to tread upon serpents and scorpions, and over all the power of the enemy: and nothing shall in any wise hurt you.
20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Howbeit in this rejoice not, that the spirits are subject unto you; but rejoice that your names are written in heaven.
21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
In that same hour he rejoiced in the Holy Spirit, and said, I thank thee, O Father, Lord of heaven and earth, that thou didst hide these things from the wise and understanding, and didst reveal them unto babes: yea, Father; for so it was well-pleasing in thy sight.
22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
All things have been delivered unto me of my Father: and no one knoweth who the Son is, save the Father; and who the Father is, save the Son, and he to whomsoever the Son willeth to reveal [him].
23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
And turning to the disciples, he said privately, Blessed [are] the eyes which see the things that ye see:
24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
for I say unto you, that many prophets and kings desired to see the things which ye see, and saw them not; and to hear the things which ye hear, and heard them not.
25 A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
And behold, a certain lawyer stood up and tempted him, saying, Master, what shall I do to inherit eternal life? (aiōnios g166)
26 A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
And he said unto him, What is written in the law? how readest thou?
27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
And he answering said, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy strength, and with all thy mind; and thy neighbour as thyself.
28 I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
And he said unto him, Thou hast answered right: this do, and thou shalt live.
29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
But he, desiring to justify himself, said unto Jesus, And who is my neighbour?
30 I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Jesus made answer and said, A certain man was going down from Jerusalem to Jericho; and he fell among robbers, which both stripped him and beat him, and departed, leaving him half dead.
31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
And by chance a certain priest was going down that way: and when he saw him, he passed by on the other side.
32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
And in like manner a Levite also, when he came to the place, and saw him, passed by on the other side.
33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
But a certain Samaritan, as he journeyed, came where he was: and when he saw him, he was moved with compassion,
34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
and came to him, and bound up his wounds, pouring on [them] oil and wine; and he set him on his own beast, and brought him to an inn, and took care of him.
35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
And on the morrow he took out two pence, and gave them to the host, and said, Take care of him; and whatsoever thou spendest more, I, when I come back again, will repay thee.
36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Which of these three, thinkest thou, proved neighbour unto him that fell among the robbers?
37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
And he said, He that shewed mercy on him. And Jesus said unto him, Go, and do thou likewise.
38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Now as they went on their way, he entered into a certain village: and a certain woman named Martha received him into her house.
39 A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
And she had a sister called Mary, which also sat at the Lord’s feet, and heard his word.
40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
But Martha was cumbered about much serving; and she came up to him, and said, Lord, dost thou not care that my sister did leave me to serve alone? bid her therefore that she help me.
41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
But the Lord answered and said unto her, Martha, Martha, thou art anxious and troubled about many things:
42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
but one thing is needful: for Mary hath chosen the good part, which shall not be taken away from her.
