< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Ayanam Tiopilas: Ngonugv pinko so ogugo ripvkudw hum lvkdubv awgo nyi vdwv bunugv lvgvlvmabv rikw nyatoku.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Ogugo ripvkudw um atuk alu lo tvvnvkaanv vdwgv doin a japkarla ngonua minji kunama bunu lvktoku.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Okv vkvlvgabv, ngonugv chinvpanv nga, ogulvgavbolo so minam gaam mvnwng nga atuk lokv ngo alvrungbv himpv kaapv kunv, hung mvnwngnga nonugv lvgabv jubjirvyi dubv lvkla pvji bolo alvyari vla ngo mvngtoku.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Ngo sum ridu ogulvgavbolo nonua minjinam ho gv jvjv mvnwngnga alvbv chimuso mvngla.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Herod gv Judia lo Dvbv bv rila singrilo hokaka nyibu go aminv Jakaria vnamgo dooto, nw Abija vnam gv nyibu buli haalung lokv. Ninyigv nyimv gv aminv Elijabet; hvvka nyibu buli haalung lokv.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Anyiv Pwknvyarnv gv kaagialo alvbv rila reto, okv Ahtu gv nyetin Pvbv nga alvbv mvnggapla rila reto.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Bunyi kuu kaamato ogulvgavbolo Elijabet akoka bvngmato, okv nw okv Jakaria bunyi achialvbv nyikam ongu toku.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Alu logolo Pwknvyarnvnaam lo Jakaria nyibubv rila ninyigv kudungkua rise nga naala ridungto,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Nyibu vdwgv riching bv rila, Pwknvyarnvnaam lo nampunv mwkwmwya mwwkulo mwwnam lvgabv amin chinka sila riku lo ninyia chimpa toku. Vkvlvgabv nw Ahtu gv Pwknvyarnvnaam lo vngtoku,
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
vdwlo nampunv mwkwmwya mwwdw v aapv kudw nyi nyitwng ngv agumlo kumtoku.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Ahtu gv nyidogindung gonv nampunv mwkwmwya mwwku lakbik kiambv daktola ninyia kaatam sitoku.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Vdwlo Jakaria nyidogindung nga kaapa tokudw, nw lamla okv busuto.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Vbvritola nyidogindung ngv ninyia minto, “Jakaria, busu mabvka! Pwknvyarnv noogv kumnam a tvvpa pvku, okv noogv nyimv Elijabet nam kuunyilo ako bvngjire. No ninyia Jon vla amin minlaka.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Vdwlo ninyia bvnglin kubolo, noola okv kvvbi vdwv vdwgo mvngpunam gubv ririkudw!
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Nw Ahtu gv kaagialo kainv nyi gobv rire. Nw opo tvngrung mare. Ninyia bvnglin rilokv nw Darwknv Dow gvnvgubv rire,
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
okv nw Israel nyi vdwam Ahtu gvlo bunugv Pwknvyarnv gvlo awgo aagv jireku.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Nw nyijwk Elija gv aingbv gwlwk okv kaibv gwlwk am gvvla, Ahtunyi vngchoyare. Nw lvkodv abu hala kuu vdwa lvkobv naadum sireku; Nw tvvma kaamanv nyi vdwa jvjvgv lamtv yalo vla mvngkur dukubv mvreku; Nw Ahtu gv nyi vdwa Ahtu gv lvgabv mvpvripv jidukubv mvreku.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Jakaria nyidogindung nga minto, “Ngo oguaingbv hum chinbwk sudubv? Ngo nyikam roku okv ngoogv nywng vka ongngu roku.”
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Nyidogindung ngv mirwkto, “Ngo Gabriel, ngo Pwknvyarnv gv kaagia lo daknv, nam gaam japdubv okv soogv alvnv yunying nga minpa modubv nw ngam vngmupvnv.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Vbvritola ngoogv doin ridwlo jvjvbv rilin jinvnga no tvvjwngma. No mvngjwng manam lvgabv, no gaam japlin nyuma reku; vdwlo ngoogv nam milvnamv jvjvbv rilin maredw no choibv dooriku.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Vbvrirelo nyi vdwv Jakarianyi kaaya toku okv bunu ninyia ogubvdabvre ogubv Pwknvyarnvnaam arwnglo vkamjegu ringak dvnvdw vla mvngnya toku.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Vdwlo nw agumlo lintokudw, nw bunuam gaam minyu matoku, vkvlvgabv nyi vdwv ninyia Pwknvyarnvnaam arwnglo nyikrw go kaapv nvgo vla mvngnya toku. Gamgoka milin nyumato, nw bunuam laak lokv riringrimabv riji toku.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Vdwlo ninyigv ridung rise nga ritokubvdw nw naambv vngtoku.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Dw mego dooro kochingbv ninyigv nywng Elijabet kuu gvvtoku okv poolu pwngu go naam a vngyu matoku.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Nw minto “Vjak ataranyabv Ahtu ngam ridur pvku, nyi vdwgv kaagialo ngoogv hinying svnga Ahtu naala naa jipvku!”
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Elijabet gv kuu gvla poolu pwkv rikulo, Pwknvyarnv nyidogindung Gabrielnyi Galili gv banggu aminv Najareth vnamlo vngmu toku.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Nw gvlo nyijar agv lvgabv minji dubv doin go dooto, hv nyi ako golo aminv Josep vnam gvlo mingak jinam go, Josep Dvbv Dabid gv husi bv rito. Nyijar gv aminv Meri.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Nyido gindung ngv nyijar gvlo aala minto, “Mvngpuv nam lvkobv doolaka! Ahtu nam lvkobv doodu okv nam kairungbv boktalwkjidu!”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Nyidogindung gv doin lokv Meri achialvbv adwkaku toku, okv nw ninyigv gaam minamv oguvdw vla mvngdung mvngbap kartoku.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Nyidogindung ngv ninyia minto, “Meri, no busu mabvka; Pwknvyarnv nam achialvbv ayado.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
No kuu gvvre okv nyilo gobv bvngre, okv no ninyia Jisu vla amin minre.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Nw kainvgobv rire okv Kaiyachoknv Pwknvyarnv gv Kuunyilo ngv vla ninyia minre. Ahtu Pwknvyarnv ninyia Dvbv gobv mvre, ninyigv abuapa Dabid aing gubv,
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
okv nw Jakob gv husi lokv doobwngjinv Dvbv gobv rire; ninyigv Karv ngv vdwloka ngekumare!” (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Meri nyidogindung nga minto, “Ngo nyijar darwk nvgo. Vbvrikunamv si oguaingbv rinyure?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Nyido gindung ngv mirwkto, “Darwknv Dow ngv no gvlo doolwkre, okv Pwknvyarnv gv loung ngv no gvlo doonure. Vkvlvgabv darwknv anga hum Pwknvyarnv gv Kuunyilo ngv vla minre.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Noogv amiasa Elijabetnyi mvngka tvnv. Ninyia vdwloka kuu doonyu kumare vla minyato, vbvritola nw achialvbv ongubv ritolaka vjak atuv kuu gvlaku poolu pwkv pvku.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Vkvlvgabv Pwknvyarnv gvlo ogugoka rinyu manamgo kaama.”
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Meri minto, “Ngo Ahtu gv paknv ngv, noogv minam vbv ngam rimulaka.” Okv nyidogindung ngv ninyia vngyu toku.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Vbvriro sopikda Meri baapubv mvgemvrap sitoku okv Judia mooku gv moodw lokv doonv banggu akolo baapubv vngtoku.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Nw Jakaria gv naamlo aato okv Elijabetnyi mvngpula raarwk sitoku.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Vdwlo Elijabet Meri gv mvngpula raarwk sinama tvvpa pvkudw, leit gv anga ngv biitoku. Elijabet gvlo Darwknv Dowv doolwkto
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
okv gamtv rungbv gokla minto, “Nyimv mvnwng lokv no kaiyachokbv boktalwkji kunamgo, okv noogv anga bvngjinam angv boktalwkji nama gvnvgo!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Svkvnv ogu kainv ngoogvlo ogubv ripv nvdw, v ngoogv Ahtu gv anv ngv aala ngam kaalwkyadunv?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Noogv alvpvri vnama ngo tvvpa sopikda, ngoogv arwng gv anga si mvngpula chumkar toku.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Ahtu gv nam minam v jvjvbv ho rirungre vla mvngjwng kunamv no vdwgo mvngpu vku!”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Meri mitoku, “Ngoogv haapok v Ahtunyi hartv do;
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
ngoogv yalu hvka mvngpudo ogulvgavbolo Pwknvyarnv ngoogv Ringnv,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
nw nga mvngpa toku, ninyigv anyanv paknv gvbv Vjak gvlokv nyi mvnwng ngv ngam mvngpunv vre,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
ogulvgavbolo Kairungnv Pwknvyarnv ngoogv lvgabv kainvgo rijipv Ninyigv aminv Darwknv;
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
yvvdw ninyia mvngdv dunv um nw singtam gonv lokv singtam gonv lobv aya kaatamdu.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Ninyigv kainv laakv laklinla okv kai mvngsunv bunugv rungnam mvnwngnga mvyakriyak toku.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Nw kainv dvbv vdwa bunugv dvbvdooging vdwloka naalu toku, okv nyaknyinv vdwa naacha toku.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Nw kanonv vdwa alvnv dvnam lokv dvji motoku, okv nyitv vdwa laak arobv vngmu toku.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Nw ngonugv abuapa vdwa milv kunama vvbwngto, okv ninyigv pakbu Israel vdwa ridurbv aatoku.
55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (aiōn g165)
Nw Abraham okv ninyigv husi mvnwngnga dvbvsingtambv aya jise nga mvngpa toku!” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Meri poolu pwom gubv Elijabetnyi lvkobv dootokula okv vbvrikunamv naambv vngkur toku.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Elijabet ninyigv kuu nga bvngkunam lvgabv dw v aatoku, okv nw kuunyilo gobv bvnglin toku.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Ninyigv namrwk ajin okv ninyigv amiasa ngv tvvpatoku vdwgo kairungnv alvnvgo ninyia Ahtu ripv vla, okv bunu mvnwngngv ninyia lvkobv himpu minggv toku.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Vdwlo anga ngv kaila alu pinw tokudw, bunu ninyia ayakmvu dubv aatoku, okv bunu ninyia abu Jakaria gv kochingbv vla Jakaria vla amin mintvto.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Vbvritola ninyigv anv ngv minto, “Maa! ninyigv amin am Jon vdubv.”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Bunu ninyia minto, “Vbvritola ho aminv nonugvlo vkvnv amin doringnv kaama!”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Vbvrikunamv bunu ninyigv abua vmia ogu amin minso mvngpvdw vla kaachin dubv rijitoku.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Jakaria lvknvnv atakgo kooto okv lvktoku, “Ninyigv aminv Jon.” Bunu mvnwngngv lamdokpanya toku!
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Vbvrire hoka Jakaria lvkodv gaam milin nyutoku, okv Pwknvyarnvnyi hartv raptoku.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Namrwk ajin mvnwngngv lvkobv busu nyatoku, okv svbv rikunam gv yunying ngv Judia gv moodw diringmooku mvnwnglo dupwng toku.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Hum tvvpanv vdwv ho lvkwng nga mvngnyato okv “Si vmi si ogubv riji nvgo bri?” Vla tvvka nyato, vkvlvgavbolo ninyigvlo Ahtu gv jwkrwv kaapadubv doolwk rungpv.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Jon gv abu Jakaria gvlo Darwknv Dow v doolwkto, okv nw Pwknvyarnv gv doin a minto:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
“Klvi Ahtunyi hartv laju, Israel gv Pwknvyarnvnyi! Nw ninyigv nyi vdwa ridurnam lvgabv aatoku okv bunua ringlin toku.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Nw ngonua kainv ringria nvgo jipvku, ninyigv pakbu Dabid gv husi go.
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
Kvvlo lokv nw milv toku ninyigv darwknv nyijwk vdw gvlokv (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
nw ho ngonua nyimak vdwloka ringria jinvku, ngonua kaanwng manv vdwgv gwlwk lokv ngaka.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Nw ngonugv abuapa vdwa aya kaatamre vla minto okv ninyigv darwkbv milvnam a mvngpa reku.
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
Ngonugv atu Abrahamnyi lvkobv gamrw go rwkmi sunam v, nw milv toku ngonugv nyimak lokv nga ngonua ringdukubv okv ninyia busu kaakumabv ririavngria jidukubv,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
Ngonugv singnam alu dvkiam ngonu ninyigv kaagia lo darwk okv jvjv kunam lvgabv.”
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
“No, ngoogv kuu, nam minre Kaiyachok nvgv Pwknvyarnv gv nyijwk. No Ahtunyi vngchoyare ninyigv lvgabv lamtv nga pachola papv jire,
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
ninyigv nyi vdwa minpa tvka ho bunugv rimur a mvngnga jila bunu ringnam a paariku.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Ngonugv Pwknvyarnv aya okv nyanyaknv. Nw nyido tolokv ringnvbaanv gv loung am ngonu gvlo unglwk jire
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
okv hoogv siku gv kanv doonyum lo doonv mvnwng gvlo nyido tolo gvngv ungka dukubv, ngonugv korla vngnam a sarsopoyo lamtvlo chigudabia dukubv.”
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Vmiv singchala amar lokvla dow lokv chvrvto, okv nw Israel nyi vdwlo kaatam sudw alu lobv mootum lo rito.

< Lukáš 1 >