Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Ama Teofilus nene fee hadꞌat. Sodꞌa-moleꞌ. Atahori hetar sobꞌa suraꞌ dudꞌuit soꞌal dalaꞌ mana dadꞌiꞌ sia hai taladꞌa mara ena. Ara suraꞌ dudꞌuit ra, rendiꞌ dudꞌuit mana nenedꞌuiꞌ neu-nema mia hai, nisiꞌ hai ma sia hai eniꞌ a dalahulun, fo hai bubꞌuluꞌ mia Lamatuaꞌ Yesus atahori mana tungga nara, ma mia atahori feaꞌ mana rita no mata nara. Basa dudꞌuit naa ra, ndaa no Lamatualain hehelu-fufulin eniꞌ fai dalahulun. Dadꞌi au paresaꞌ lutuꞌ-leloꞌ basa dalaꞌ naa ra, eniꞌ a mia teteri-netehun. Dei de au uꞌetuꞌ fo suraꞌ basa naa ra no malole tungga tutute nara. No taꞌo naa, amaꞌ bisa bubꞌuluꞌ no matetuꞌ saa mana dadꞌiꞌ ena.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Ma amaꞌ o mumuhere, saa fo atahori ra dꞌuiꞌ naa, nda dudꞌui peko-lelekoꞌ sa. Basa naa ra, tebꞌe-tebꞌeꞌ dadꞌi!
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Dudꞌuit ia teteri-netehun taꞌo ia: leleeꞌ mane Herodes toꞌu parendaꞌ sia propinsi Yudea, hambu atahori sa, naran Sakaria. Eni, malangga agama Yahudi esa. Boe ma eni o, esa mia baꞌi Abia nononggoꞌ malangga agaman. Sakaria saon, naran Elisabet. Eni o tititi-nonosiꞌ mia malangga agama ra, huu eni ia, baꞌi Musa aꞌan Harun tititi-nonosin.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Ruꞌa se rasodꞌa ndoos tungga basa Lamatualain parendan ma hohoro-lalane nara. Atahori fee hadꞌat neu se boe.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Ruꞌa se lasiꞌ ena, te nda ma anaꞌ sa, huu Elisabet mamana anan maꞌatemeꞌ.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Lao esa, Sakaria no nononggon Abia hambu babꞌanggi tao ues sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ sia kota Yerusalem.
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Tungga sira hadꞌat na, malangga agama naa ra lea lot, fo rahine seka mana hambu babꞌanggiꞌ nisiꞌ kama Meumareꞌ sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. Sia naa, atahori naa musi dedꞌe hau maꞌameniꞌ sia Lamatualain matan. Faiꞌ naa, lot tudꞌa neu Sakaria.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Boe ma ana rala neu. Leleꞌ ana hotu hau maꞌameniꞌ mia kama rala, atahori hetar hule-oꞌe sia ume sodꞌan.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Aiboiꞌ ma, Lamatualain aten esa mia sorga, nambariiꞌ sia mamana dedꞌe hau maꞌameniꞌ bobꞌoa onan.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Nita taꞌo naa, ma Sakaria namatau nae mate, de nda nitaꞌ nae tao saa sa boe.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Te ate mana mia sorga olaꞌ nae, “Sakaria! Afiꞌ mumutau e! Huu Lamatualain rena hule-oꞌem ena. Dadꞌi dei fo saom bꞌonggi fee nggo ana touꞌ sa. Musi babꞌae naran, Yohanis.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Dei fo atahori hetar ramahoꞌo ro nggi, huu hei hambu anaꞌ ena. Dei fo anaꞌ ia tao ralam namahoꞌo.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Lamatuaꞌ Dula-dale Meumaren koasan naꞌabꞌue no e, eniꞌ a maman nairu e. Ana musi naluli basa nininuꞌ mana nendi mamafut. Leleꞌ naꞌamoko dei fo Lamatualain, pake e dadꞌi atahori moko-monaen.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Dei fo ana kokoe atahori Israꞌel hetar fo tungga baliꞌ sira Lamatuan, naeni Lamatualain.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Ndolu-hadꞌan ma koasan onaꞌ baꞌi Elia, naeni Lamatuaꞌ mana ola-olan eniꞌ a mia dalahulun. Ana nema naꞌahuluꞌ hita Lamatuan. Ana tao ama-inaꞌ ra rala nara sue baliꞌ ana nara. Ma atahori mana lao hela Lamatuaꞌ ena o, ana ubꞌa rala nara fo ara tungga baliꞌ Lamatuaꞌ hihii-nanaun. No taꞌo naa, ana tao atahori ra sadꞌia rala nara fo simbo Lamatuaꞌ neneman.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Te Sakaria natane baliꞌ ate a nae, “Bisa taꞌo naa, do?! Au ꞌo sao ngga lasiꞌ onaꞌ ia ena! Taꞌo bee fo au uhine basa ia ra bisa dadꞌi?”
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Boe ma, ate a nataa nae, “Taꞌo ia! Au Gabriel, Lamatulain dedenun. Ana mana denu au uma, ufadꞌe hara-lii malolen neu nggo.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Te nda nau mumuhere oꞌola ngga sa. Dadꞌi tatandaꞌ fo moꞌeꞌ a taꞌo ia! Maa ma naꞌaꞌeꞌeku ma nda olaꞌ mala sa eniꞌ a mia oras ia, losa hambu mala anaꞌ naa. Dei fo mete neuꞌ ena. Saa fo au olaꞌ ia dei fo dadꞌi, nandaa no fain.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Atahori hetar mana hule-oꞌe sia deaꞌ ra, duꞌa-duꞌaꞌ a, huu Sakaria nda nau kalua-kalua sa.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Leleꞌ ana dea nema, ana nda olaꞌ nala sa ena. Boe ma ana lalaes mbali se, ma rahine boe rae, Lamatuaꞌ natudꞌu e manadadꞌi manaseliꞌ sa mia Kama Meumare Manaseliꞌ a.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Ue-taos nara basa, boe ma Sakaria baliꞌ ume neu.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Nda dooꞌ sa ma Elisabet nairu. Boe ma ana kama aon siaꞌ a ume losa fula lima. Ana olaꞌ nae, “Koa-kio Lamatuaꞌ! Mateꞌen ma Lamatuaꞌ natudꞌu rala malolen neu au ena. Mete ma au hambu tititi-nonosiꞌ ena, atahori nda raꞌamamaeꞌ au sa ena.”
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Leleꞌ Elisabet ambun fula nee, boe ma Lamatualain haitua aten mia sorga, nisiꞌ kamboꞌ sa sia profinsi Galilea, naran Nasaret. Ate a naran, Gabriel.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Sia Nasaret hambu ana fetoꞌ sa, naran Maria. Maria tunangan no touꞌ sa, naran Yusuf. Yusuf naa, mane Daud tititi-nonosin. Gabriel neu nandaa no Maria.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Ana natudꞌu aon neu ana fetoꞌ a, ma nae, “Sodꞌa-moleꞌ, ana feto! Lamatualain pili nala nggo, fo nae tao dꞌala maloleꞌ sa fee nggo. Lamatualain naꞌabꞌue no nggo, Maria.”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Maria rena nala naa, ma ana tintindindi no ate a oꞌolan. Ana nda nahine naa sosoan saa sa boe.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Boe ma ate a ola seluꞌ nae, “Maria! Afiꞌ mumutau. Te Lamatualain sangga nae natudꞌu rala malolen neu nggo.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Nda doo sa te, muiru ena, Ma, dei fo bꞌonggi ana touꞌ sa. Ho musi babae naran, Yesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Dei fo Ana dadꞌi Atahori monaeꞌ. Dei fo Lamatuaꞌ noꞌe E nae, ‘Eni, Au Ana heheli ngga.’ Naeni, Lamatualain manaseliꞌ a anan. Dei fo Lamatualain soꞌu E fo toꞌu parendaꞌ, onaꞌ baꞌin, mane Daud.
Dei fo Eni mana toꞌu parendaꞌ nakandooꞌ a neu atahori Israꞌel ra. Huu parendan nda mana basaꞌ sa. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Te Maria natane Gabriel nae, “Au, nda feꞌe sunggu o tou esa sa boe! Taꞌo bee fo au bisa uiru?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Ma Gabriel nataa nae, “Taꞌo ia! Dei fo Lamatuaꞌ Dula-dale Meumaren nema nisiꞌ nggo. Ma Lamatualain Manaseliꞌ a koasan mboti nala nggo. No taꞌo naa, Anaꞌ, dei fo bꞌonggi malaꞌ naa, tebꞌe-tebꞌe meumareꞌ. Huu Eni, Lamatualain Anan.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Afiꞌ titindindi! Te bobꞌonggi ma esa, naran Elisabet, nairu ena boe. Atahori rae ana nda bisa bꞌonggiꞌ sa, huu namalasi ena. Tao-tao te ia na ambun fula nee ena.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Huu, soaꞌ neu Lamatualain, basaꞌ e bisa dadꞌi!”
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Boe ma Maria nataa nae, “Malole. Au ia Lamatualain aten. Hela neu fo basa e dadꞌi tungga oꞌolam naa. Au sadꞌia tungga a Lamatuaꞌ hihii-nanaun.” Basa ma ate mana mia sorga lao hela e.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Seli fai hira ma, Maria lao halalai mia Nasaret nisiꞌ Zakaria kambon propinsi Yudea mamana mbuku leteꞌ. Losa naa ma, ana masoꞌ tuteꞌ nisiꞌ Sakaria umen rala. Ma ana fee hara sodꞌa-moleꞌ neu Elisabet.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Leleꞌ Elisabet rena Maria haran ma, anadikiꞌ a natingga-nasamba sia Elisabet ambun rala. Ma Lamatuaꞌ Dula-dale Meumaren masoꞌ nisiꞌ Elisabet boe.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Boe ma ana olaꞌ nae, “Maria! Dei fo atahori ra soꞌu rananaru naram lenaꞌ basa inaꞌ sia raefafoꞌ ia! Ma atahori o soꞌu rananaru Anaꞌ mana sia ambum rala boe!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Au o nene nenanaru boe, huu Lamatua ngga maman nema nandaa no au.
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Leleꞌ rala uma fee hara sodꞌa-moleꞌ neu au, ma ana ngga natingga-nasamba tuteꞌ sia ambu ngga huu namahoꞌo.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Lamatualain natudꞌu rala malolen neu nggo, huu mumuhere mae, Ana nae tao tungga hehelu-fufulin.”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maria olaꞌ nae, “Mia au rala ngga, au soꞌu unanaru Lamatuaꞌ
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
Au rala ngga namahoꞌo, huu Lamatualain fee au masodꞌaꞌ!
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Ana tao mataꞌ neu au, atahori dedenun nda mana naꞌena sosoa-ndandaaꞌ ia sa. Mia leleꞌ ia basa atahori rae au ia, ina uanale maloleꞌ,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
huu Lamatuaꞌ tao dala manaseliꞌ ra fee au. Eni, mana koasa manaseliꞌ no Meumaren manaseliꞌ.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Lamatualain akaꞌ natudꞌu rala susuen neu basa atahori mana fee hadꞌa-hormat ma beꞌutee neu E. mia tititi nonosiꞌ sa losa tititi nonosiꞌ laen.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Ana pake koasan, fo tao atahori mana koaoꞌ ra ramue-raanggiꞌ.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Ana naꞌatutudꞌaꞌ atahori mana toꞌu koasa ra, huu sira rananaru ao nara. Te Ana soꞌu nananaru atahori mana maloe-madꞌae rala nara.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Ana nahao atahori mana ndoeꞌ ra losa raꞌabeta, te Ana oi hendi atahori mamasuꞌi ra lao ro lima rouꞌ
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Ana tulu-fali atahori Israꞌel nara, ma akaꞌ natudꞌu rala susuen neu se.
Dalahulun, Ana tao hehelu-fufuliꞌ no bei-baꞌi tara, naeni, baꞌi Abraham no basa tititi-nonosi nara. Losa faiꞌ ia hehelu-fufuliꞌ naa feꞌe nenepaꞌaꞌ nakandoo.” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Basa de, Maria leo no Elisabet losa fula telu. Dei de ana baliꞌ nisiꞌ umen sia Nasaret.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Leleꞌ fain losa ma, Elisabet bꞌonggi ana touꞌ sa.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Haraꞌ naa nenedꞌui-bꞌenggaꞌ losa bobꞌonggin ma basa kambo isiꞌ ra oi, Lamatualain natudꞌu rala malolen ma fee Elisabet anaꞌ sa. Ma basa se o ramahoꞌo boe.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Anaꞌ naa fai falu ma, ara sunat e tungga atahori Yahudi ra adꞌat na. Ara rae babꞌae naran, Sakaria, tungga aman naran.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Te inan nda nau sa nae, “Nda taꞌo naa sa! Naran, musi Yohanis!”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Te rataa rae, “Saa de nauꞌ a naran Yohanis? Sia hei bobꞌonggi mara nda hambu esa naran onaꞌ naa sa boe!”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Boe ma ara laes Sakaria, fo rae rahine nae babꞌae anaꞌ a naran neu se.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Sakaria laes noꞌe fatu lei. Ara fee, de ana suraꞌ nae, “Naran Yohanis!” Boe ma basa atahori ra titindindii.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Aiboiꞌ ma, Sakaria maa maꞌaꞌeꞌekun, bangganaꞌu neuꞌ ena. Boe ma ana soꞌu koa-kio Lamatualain.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Basa atahori mana leo deka naa ra, ramatau ma heran. Boe ma dudꞌuit naa neneduiꞌ, losa basa atahori sia lete-leteꞌ propinsi Yudea ra o bubꞌuluꞌ boe.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Atahori mana rena dudꞌuit naa, dꞌuꞌa-dꞌuꞌa rae, “Lamatualain koasan memaꞌ no anaꞌ ia, De naꞌamoko nema na, ana dadꞌi atahori onaꞌ beek o?”
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Basa ma, Lamatuaꞌ Dula-dale Meumaren masoꞌ nisiꞌ Sakaria. Naa de ana olaꞌ nae,
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
Koa-kio Lamatuaꞌ, atahori Israꞌel Lamatuan! Huu nema de tefa-soi nala atahori nara ena, naa fo ara afiꞌ onaꞌ ate fai.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Lamatuaꞌ soꞌu nala Atahori sa koasan manaseliꞌ, fo ana fee masodꞌaꞌ neu nggita. Eni ia, laoꞌ mia mane Daud tititi-nonosin.
Lamatuaꞌ helu basa ia ra eniꞌ a lele uluꞌ a, pake Eni mana ola-ola nara fo rala nara mana maꞌatataaꞌ ra. (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Ia naa nae mboꞌi nggita mia musu tara, ma atahori mana rala nara mera ro nggita.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Ana natudꞌu rala malolen neu bei-baꞌi tara, huu akaꞌ nasanedꞌa hehelu-fufulin neu se, fo Ana henggenee no baꞌi Abraham a.
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Ana mboꞌiꞌ nggita mia musu tara ena, fo ata bisa beꞌutee neu E, ma sudꞌi tamatau fai.
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
Ana mboꞌiꞌ nggita ena, fo tasodꞌa takandoo no ndoo-tetuꞌ ma meumareꞌ sia matan.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Yohanis! Ho ia, au ana ngga. Dei fo atahori rahine nggo rae, ho Lamatualain manaseliꞌ a mana ola-olan. Dei fo muu mufadꞌe atahori ra, fo ara simbo no malole Lamatuaꞌ neneman.
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Dei fo muu mutudꞌu dalaꞌ neu Lamatuaꞌ atahori nara, fo bisa rahine rae, sira o bisa hambu masoi-masodꞌaꞌ boe, huu Lamatuaꞌ fee ambon neu sala-kilu nara ena.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Huu Lamatuaꞌ ralan bꞌangganaꞌus ma sue-lai nggita, naa de Ana fee seluꞌ nggita kakaꞌe feuꞌ, onaꞌ fai feuꞌ nendi manggarelo feuꞌ. Hita mana leo-lao sia maꞌahatuꞌ a ma tamatau mate, huu nda feꞌe malole to Lamatuaꞌ sa, dei fo hambu manggareloꞌ fo nalalao nggita tisiꞌ dꞌala mole-dꞌameꞌ.”
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Basa boe ma, Yohanis boe naꞌamoko. Lamatuaꞌ Dula-dalen tao e maꞌadere. Naꞌamoko nema, boe ma neu leo sia mamana rouꞌ, losa ana soꞌu ue-tataos na fee atahori Israꞌel ra.
