< Lukáš 1 >

1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Poštuime Teofile, ramov tuće zbog godova kaj but džene line te ramon okola događajurja save o Del obećisarda majsigo prekal e prorokurja, a save dogodisajle maškar amende.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Von godova ramosardine prema okova so majanglal phendine e očevicurja thaj sluge e Alavešće.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Zato vi me odlučisardem Teofile, te ramov tuće sa po redo, pošto pomno sa katar o početko istražisardem,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
gajda aveja sigurno kaj si okova sikavipe savo primisardan pouzdano.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Ande vrjama kana vladilas o Judejsko caro o Irod, sas varesavo rašaj savo akhardolas Zaharije andar e Avijasko rašajesko redo. A lešći romnji sas isto andar e Aronosko pleme. Lako alav sas Jelisaveta.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
A liduj sas pravedne anglo Del, thaj trajinas sa po zakono thaj pe okova so sas odredime anglo Gospod, bi manako.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
A nas len čhavra, kaj e Jelisaveta našti ačhelas khamni, a liduj već phurile.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Jek đes kana o Zaharija služilas e Devlešće ando Hramo kaj po dužnost avilo o redo kana lešći grupa rašaja trubunas te služin,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
prema e rašajengo običaj odabirisardine les gajda kaj čhudine e kocka te del ando Svetište e Gospodesko te kadil.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Pale vrjama kana kadilas pe ando Hramo, sa o them sas avri thaj molinas pe.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
A e Zaharijašće sikadilo o anđelo e Gospodesko savo ačhelas pe desno rig e žrtvenikosko katar savo kadilas pe.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Kana dikhla les o Zaharije, zurale darajlo.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
A o anđelo phendas lešće: “Na dara, Zaharija! Kaj si ašundi ćiri molitva: ćiri romnji e Jelisaveta bijanela tuće čhave thaj tu de les alav Jovan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Zbog leste aveja bahtalo thaj radosno thaj e buten raduila lesko bijandipe,
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
kaj avela baro anglo Gospod. Či pijela mol niti pimo savo matarel. Pherdola e Sveto Duhosa još ando đi pire dejako.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Vo boldela e but Izraelconen e Gospodešće lenđe Devlešće.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Džala anglo Gospod sago glasniko pherdo duho thaj sila, sago o proroko Ilija. Pomirila e daden lenđe čhavenca a e nepokorne umurja boldela gajda te prihvatin o razumnost okolengo save si pravedne. Pripremila e theme pale e vrjama kana o Gospod avela.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
A o Zaharija phendas e anđelošće: “Sar me džanava kaj godova avela čače? Kaj me sem purano thaj e romnji mungri dija ande pire purane brš.”
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
A o anđelo phendas lešće: “Me sem o anđelo Gavrilo, savo ačhav anglo Del te služiv thaj bičhaldo sem te ćerav svato tusa thaj te javiv tuće akaja bahtali nevimata.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
A akana andar godova kaj či paćajan zanemija thaj našti ćereja svato dži ko đes dok či avel e vrjama pale godova thaj mungre alava či pherdon.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
A o them ažućarelas avri e Zaharija thaj začudisajle so gaći zadržisajlo ando svetište e Hramosko.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
A kana napokon inljisto, našti ćerelas svato, nego e znakonenca probisarda te phenel lenđe so sas ando Hramo thaj von haćardine kaj sas les viđenje ando svetište e Hramosko.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Thaj kana završisajle e đesa lešće službaće ando Hramo o Zaharije đelotar ćhere.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
A posle godola đesa, lešći romnji e Jelisaveta ačhili khamni thaj pandž čhon či inkljelas avri andar piro ćher thaj motholas:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“O Gospod milostivo dikhla pe mande kaj fuljardas mandar o ladžavo anglo them.”
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Kana e Jelisaveta sas khamni šov čhon, o Del bičhaldas e anđele Gavrilo ando cikno galilejsko gav savo akhardolas Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
ke Marija savi sas još čhej thaj sas mangli palo manuš, savo akhardolas Josif, savo sas potomko e carosko Davidosko.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Kana o anđelo dijas late andre phendas laće: “Raduisar tut, kaj o Del si pherdo milosti prema tute! O Gospod si tusa.”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Pe godola alava e Marija uznemirisajli thaj počnisarda te gndil so značil godova pozdrav.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
A o anđelo phendas laće: “Na dara Marija! Kaj o Del iskažisardas tuće piri ljubav.”
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Ake ačheja khamni thaj bijaneja čhave saves deja alav Isus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Vo avela baro thaj akhardola Čhavo e Majbare Devlesko thaj o Gospod Del dela les autoriteto te vladil sago o caro David savo sas lesko prapapo.
33 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
Vo vladila e Jakovešće plemenova dži ko veko thaj lešće carstvošće či avela krajo. (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
A e Marija phendas e anđelošće: “Sar godova avela kana sem još čhej?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
A o anđelo phendas laće: “O Sveto Duho fuljela pe tute thaj e sila e Majbare Devlešći avela pe tute thaj zasenila tut. Zato vi okova savo bijandola avela sveto thaj akhardola o Čhavo e Devlesko.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Ake vi ćiri bibi e Jelisaveta, ačhili khamni ande piri purani vrjama thaj avela lat čhavo. Okoja isto manušnji pale savi phenenas kaj našti avel lat čhavra, već si šov čhon khamni.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Kaj, e Devlešće khanči naj nemoguće!”
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
A e Marija phendas lešće: “Ake, sluškinja sem e Gospodešći, neka avel manđe pe ćire alava.” Thaj o anđelo đelotar latar.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Varesave đesa majposle e Marija siđardas ande gorsko krajo e Judejako.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Kana aresli okote dija ande Zaharijasko ćher thaj pozdravisajli e Jelisavetava.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kana e Jelisaveta ašunda e Marijako pozdrav, o čhavro huklo ando lako đi, a e Jelisaveta pherdili e Sveto Duhosa.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Pale godova e bahtatar čhuta muj e bare glasosa: “Majblagoslovime san tu, Marijo, katar sa e manušnja thaj blagoslovime o čhavro ande ćiro đi.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Savi čast si man, te tu e dej mungre Gospodešći aves mande!
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Kaj ake čim ćiro pozdrav avilo dži ke mungre kan, e bahtatar o čhavro huklas ande mungro đi.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Blago tuće kaj paćajan kaj pherdola okova so phendas tuće o Gospod!”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
E Marija askal phendas: “Barjarel e duša mungri e Gospode!
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
Thaj raduil pe o duho mungro e Devlešće mungre Spasitelješće.
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Kaj milostivo dikhla pe mande pe piri ponizno sluškinja, katar akana sa e manuša akharena man blagoslovime.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Kaj o silno Del, savesko si alav sveto, ćerda manđe baro lačhipe.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Kaj o Del si milostivo; e milost lešći si katar e čang dži ke čang okolenđe save daran lestar.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Pire moćno vastesa ćerel silne dela thaj odbacisardas pestar okolen save si barikane ande pire ile.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Čhudas tele katar o prestolje e vladaren, a vazdas e poniznen.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
E bokhalen čaljarda e lačhipeja, a e barvalen mukla čuče vastenca.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Huklo ando pomoć pire slugenđe e Izraelconenđe thaj či bistardas te avel milostivo
55 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. (aiōn g165)
sago kaj obećisarda amare prapaponenđe, e Avramešće thaj lešće potomkonenđe dži ko veko.” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
A e Marija ačhili ke Jelisaveta varekaj katar trin čhon thaj askal bolda pe ćhere.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
A e Jelisavetaće avili e vrjama te bijanel thaj bijanda čhaves.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Kana ašundine laće komšije thaj laći familija kaj o Gospod sas gajda lačho thaj milostivo prema late, raduisajle zajedno lasa.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
A kana e čhavres sas ohto đes o them ćida pes po obred te obrezin e čhavre. Thaj line te den les alav Zaharija, sago kaj bučhol lesko dad.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Ali e Jelisaveta phendas: “Na! Lesko alava avela Jovan!”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
A von phendine laće: “Pa khonik ande ćiri familija či bučhol gajda.”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Zato e znakonenca phučline e čhavrešće dades sar vo kamel te del alav e čhavres.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
O Zaharija manglas e pločica pe savi šaj te ramol thaj ramosarda: “Jovan si lesko alav.” Thaj savora začudisajle.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Thaj odma o Del putardas lesko muj thaj oslobodisardas lešći čhib thaj o Zaharija počnisarda te ćerel svato thaj te slavil e Devle.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
A e Devlešći dar lija sa lenđe komšijen po gorsko krajo e judejako thaj ćerelas pe svato pale akala događaja.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Thaj savora save ašundine pale akala događaja, gndinas thaj phučenas pe ande peste: “So avela katar akava čhavro? Čače si o vas e Gospodesko pe leste.”
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
O Zaharije, o dad e čhavresko, pherdilo e Sveto Duhosa, thaj prorokuisardas alavenca:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
“Blagoslovime o Gospod o Del e Izraelosko kaj avilo thaj izbavisarda pire theme!
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Vazdas amenđe silno spasitelje andar o potomstvo pire slugasko e Davidesko,
70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
sago kaj dumut obećisarda po muj pire svete prorokonengo (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
kaj izbavila men katar amare dušmaja thaj andar e vas savorenđe save mrzin men.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Sas milostivo amare pradadenđe thaj ispunisardas piro sveto savezo,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
e solah savi dija e Avramešće amare pradadešće.
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Izbavisarda men andar amare dušmajenđe vas, te šaj služisaras lešće bi darako,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
ando svetost thaj ande pravda angle leste dokle god sam džude.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A tu, Jovane čhaveja mungreja, akhardoja proroko e Majbare Devlesko kaj džaja anglo Gospod te lačhares lesko drom.
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Sikaveja e Devlešće theme sar te pindžaren o spasenje kroz o jartipe lenđe bezehendar.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Zbog e bari milost amare Devlešći, osvanila amenđe andar e visine e nevi detharin
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
te anel svetlo okolenđe save trajin ando tunjariko thaj ande dar katar o smrto thaj te upravisares amare korakurja po drom e mirosko.”
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A o čhavro Jovano barjolas thaj zuravolas ando duho. Kana barjilo, trajilas ande pustinja sa dok či započnisardas e javno služba angle Izraelcurja.

< Lukáš 1 >