Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Cenimeja Teofile, but džene lelje te pisinen oto događaja save ule maškar amende.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
On pisinde ađahar sar so vaćerde amenđe okola kola taro anglunipe dikhle adala događaja hem kola inele sluge zako e Devlesoro lafi.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Ađahar hem me, palo adava so taro anglunipe šukar ispitujinđum sa adava, mangljum tuće sa palo redo te pisinav,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
te šaj ove uverime dai čače sa adava so injan sikavdo.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Kad o Irod inele caro ani Judeja, nesavo manuš palo anav Zaharija inele svešteniko e izraelconengoro, oto redo e Avijasoro. E Zaharijasiri romni da inele oto pleme e Aaronesoro. Lakoro anav inele Jelisaveta.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
O Zaharija hem i Jelisaveta inele pravedna anglo Devel, adalese so živinde palo sa o naredbe hem o zakonja e Gospodesere.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Olen na ine čhave adalese so i Jelisaveta našti ine te ačhol khamni, a soduj džene već purandile.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Jekh dive kad e Zaharijasiri grupa oto sveštenici kandlja ano Hram, tegani hem o Zaharija ćerela ine pli buti sar svešteniko anglo Devel.
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Ov, palo adeti e sveštenikonengoro, barbuteja inele izabirime te đerdini ko Hram e Gospodesoro hem te kadini.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Sar o Zaharija kadini ine ano Hram, sa edobor narodo molini pe ine avri.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
A ano Hram e Zaharijase mothovđa pe o anđeo e Gospodesoro, kova terdino ki desno strana oto oltari kotar kadinđa pe.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Kad o Zaharija dikhlja le, uznemirinđa pe hem but darandilo.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
A o anđeo phenđa lese: “Ma dara, Zaharija! O Devel šunđa ti molitva. Ti romni i Jelisaveta ka bijani će čhave, i ka de le anav Jovan.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Ka ove but radosno zbog leste hem but džene ka radujinen pe so ov ka bijanđol,
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
adalese so ka ovel baro manuš anglo Gospod. Nikad naka pijel mol hem ništa sostar šaj te mačol pe. Ka ovel pherdo e Svetone Duhoja pana pe dajaće ano vođi.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Bute Izraelconen ka irini anglo Gospod, anglo lengoro Devel.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Ka džal anglo Gospod sar glasniko ano duho hem ano zoralipe e prorokosoro e Ilijasoro. Ka mirini e daden lengere čhavencar hem okolen so na šunena ka irini nakori mudrost e pravednikonengiri. Ka pripremini e narodo te oven spremna zako e Gospodesoro aviba.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
I o Zaharija pučlja e anđeo: “Sar me te džanav da čače ka ovel adava so phenđan? Me injum purano hem mli romni da beršali.”
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
A o anđeo phenđa lese: “Me injum o Gavrilo, o anđeo kova terđola anglo Devel. Ov bičhalđa man te vaćerav tuja hem te anav će akava šukar lafi.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
I ače, ka ove laloro, naka šaj te vaćere sa đi o dive kad adava ka ovel, adalese so na verujinđan mle lafenđe save ka pherđoven ano pravo vreme.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Sar o anđeo vaćeri ine e Zaharijaja, o narodo kova adžićerđa avri čudinđa pe so o Zaharija edobor ačhilo ano Hram.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
A kad o Zaharija iklilo, našti ine te vaćeri olencar. Ćerela ine nesar te mothoj lenđe vastencar, ali ačhilo laloro. O manuša halile da ole ine vizija ano Hram.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Kad pherdile o dive oti lesiri služba ano Hram, o Zaharija irinđa pe čhere.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Na nakhlo but, i lesiri romni i Jelisaveta ačhili khamni hem pandž masek na iklili avri taro čher. Phenđa:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
“O Gospod ćerđa te šaj ačhovav khamni. Akana mothovđa maje pli milost hem cidinđa mli lađ anglo manuša.”
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Kad i Jelisaveta inele šofto masek khamni, o Devel bičhalđa ple anđeo e Gavrilo ki diz Nazaret ani regija Galileja.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Adari valjanđa te legari o lafi e Marijaće koja pana inele čhaj. Oj inele mangli e muršese palo anav Josif, kova inele oto pleme e carosoro e Davidesoro.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Kad alo o anđeo, phenđa e Marijaće: “Radujin tut! O Gospodi tuja! Ovi but milostivno premala tute!”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
A i Marija but uznemirinđa pe zbog e anđeosere lafija, i pučlja pe so šaj te značini adava pozdrav.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
A o anđeo phenđa laće: “Ma dara, Marije! O Devel mothovđa će pli milost!
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Ače, ka ačhove khamni hem ka bijane čhave, i ka de le anav Isus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Ov ka ovel baro hem ka vičini pe Čhavo e Najbare Devlesoro. O Devel o Gospod ka del le o presto lesere pradadesoro e Davidesoro.
Ka carujini upro pleme e Jakovesoro zauvek; zako lesoro carstvo naka ovel kraj.” (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Tegani i Marija pučlja e anđeo: “Sar šaj te ovel adava kad me pana injum čhaj?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
A o anđeo phenđa laće: “O Sveto Duho ka huljel upra tute hem o zoralipe e Najbare Devlesoro ka učhari tut. Adalese adava čhavo, kole ka bijane, ka ovel sveto hem ka vičini pe Čhavo e Devlesoro.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Eče, ti bibi i Jelisaveta da, ko purane berša, ačhili khamni hem ka bijani murše. I oj, kolaće sare džande da našti te ačhol khamni, akanai šov masek khamni.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Adalese so o Devel sa šaj te ćerel!”
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Tegani i Marija phenđa: “Ače, sluškinja e Gospodesiri injum. Nek ovel maje palo to lafi.” I o anđeo dželo olatar.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Adala dive i Marija spreminđa pe hem siđarđa ko bregalo krajo, ki jekh diz ani regija Judeja.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Kad resli adari, đerdinđa ko čher e Zaharijasoro hem pozdravinđa e Jelisaveta.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
I kad i Jelisaveta šunđa e Marijakoro pozdrav, o čhavoro oti radost zorale mrdinđa olaće ano vođi, a oj pherdili e Svetone Duhoja.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
I bare glasoja phenđa e Marijaće: “Najblagoslovime injan maškaro đuvlja hem blagoslovime o čhavoro kole akhareja ano vođi!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Akavai bari čast maje so tu, mle Gospodesiri daj, aljan kora mande.
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Adalese so, kad šunđum to pozdrav, o čhavoro oti radost zorale mrdinđa maje ano vođi.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Blago tuće so verujinđan da ka ovel adava so phenđa će o Gospod!”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Tegani i Marija phenđa: “Mli duša barjari e Gospode;
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
Mloi duho radosno ano Devel, ano mlo Spasitelj,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
so ulo milostivno upri poniznost ple sluškinjakiri. I ače, od akana sa o generacije ka phenen da injum blagoslovime đuvli,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
adalese so bare šukaripa ćerđa maje o Zoralo Devel kasoroi anav sveto!
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Ovi milostivno e manušenđe tari generacija ki generacija kola darana olestar.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Ple zorale vasteja ćerđa bare buća; rasfrdinđa e manušen kolai barikane ano pumare vile.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Peravđa e vladaren taro lengoro prestolje, a vazdinđa e poniznonen.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Čaljarđa e bokhalen šukaripnaja, a čučen muklja e barvalen.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Pomožinđa e Izraelconenđe, ple slugenđe. Na bisterđa te ovel milostivno
e Avraamese hem lesere potomkonenđe zauvek, sar so dinđa plo lafi amare pradadenđe.” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
I Marija ačhili e Jelisavetaja đi sar trin masek, i tegani irinđa pe čhere.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
A kad alo o vreme i Jelisaveta te bijani, bijanđa murše.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Kad lakiri familija hem lakere komšije šunde so o Gospod mothovđa laće bari milost, radujinde pe olaja.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
A kad e čhavore inele ofto dive, koro Zaharija čedinde pe o manuša zako obreziba e čhavoresoro. I mangle te den le lesere dadesoro anav – Zaharija,
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
ali i Jelisaveta phenđa: “Na! Lesoro anav ka ovel Jovan!”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
A on phende laće: “Niko te familijatar na vičini pe ađahar.”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
I vastencar pučle e Zaharija savo anav mangela te del ple čhavore.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Tegani o Zaharija rodinđa te den le jekh tikori phal zako pisiba hem pisinđa: “Lesoro anavi Jovan.” I sare začudinde pe.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
I otojekhvar e Zaharijasoro muj phravdilo hem šaj ine palem te vaćeri, i lelja te slavini e Devle.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
I uklinđa i dar sa lengere komšijen. Ko sa o bregalo krajo e Judejakoro vaćerđa pe adalestar so ulo.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
I sare kola šunde adava, razmislinde adalestar hem phende: “Akava čhavoro isi te ovel baro manuš. Čačei upro leste o vas e Gospodesoro.”
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
A o Zaharija, e Jovanesoro dad, pherdilo e Svetone Duhoja hem prorokujinđa:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
“Slava e Gospodese e Izraelesere Devlese, adalese so alo hem otkupinđa ple narodo!
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Vazdinđa amenđe e zorale Spasitelje oto pleme e carosoro e Davidesoro, ple slugasoro,
sar so vaćerđa pana angleder prekalo muja ple svetone prorokonengere. (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Vazdinđa amenđe zorale Spasitelje te spasini amen amare neprijateljendar hem sa e manušengere vastendar kola mrzinena amen.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Mothovđa milost amare pradadenđe hem ispuninđa plo sveto savez,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
i sovli savi halja e Avraamese amare pradadese:
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
so ka ikali amen amare neprijateljengere vastendar te šaj služina lese bizi dar
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
ani svetost hem ani pravednost anglo leste sa đikote injam dživde.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
A tu Jovane, mlo čhavo, ka ove pendžardo sar proroko e Najbare Devlesoro, adalese so ka dža anglo Gospod te pripremine lese o drom.
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Ka sikave lesere narodo sar te pendžaren o spasenje prekalo oprostiba lengere grehija
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
zbog amare Devlesoro milosrdno vilo palo savo o svetlost odupral ka avel kora amende sar ikljojba e khamesoro,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
te svetlini okolenđe so bešena ani tomina hem ani senka e meribnasiri, te legari amen ko drom oto mir.”
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A o čhavoro o Jovan barjola ine hem zoraljola ano duho. Kad barilo, živinđa ani pustinja sa đikote na iklilo anglo Izraelci te propovedini.
