Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Mongnook Thiophilas: Seng laktung ni Rangte mootkaat angta loong ah mina hantek ih lom raangthiin rumta.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
Neng ih seng suh hephang di tumjih tup rumta loong ah nyia ruurang tumbaatte loong ih mamet baat tahe erah jun ih raang rumta.
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Erah raang ih, Jatwah Thiophilas, ngah ih erah loong tiit ah hephang dowa dook ih naririh ih jatjah halang, eno samthun tang, ngah ih uh naririh ih le nah phanlan raangthiin angbah ese ang ah eah.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Ngah arah reelang ah langla an ih amiisak tiit nyootsoottu loong ah ejat toom et uh ih raangthiin hang.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Judia ni Hirod luungwang angtokdi, romwah wasiit heh men ah Jekaria, Abija lilih heh romwah esiit angta. Heh minuh men ah Elijabet angta; heh uh esiit romwah jaatang nawa angta.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Nengnyi Rangte miksok di toongtang lam ih songtong nyuuta Teesu Hootthe jengdang loong ah naririh et kap nyu ano ah.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Elijabet ah samuh nuh ang tungthoi nengnyi sah uh tajeeta, heh miwah Jekaria nyia heh ah ekuh ekaang ih nyuuta.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Heh romhoonsa thok kohaano saasiit Jekaria ah Rangteenok ni reeraang paknaata.
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Romwah loong Hootthe jun ih Rangteenok ni phontumkaang tingtak suh jongteh tootoon rum adi Jekaria men chapta. Eno heh Teesu rangsoom nokmongni wangta
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
phontumkaang tingtak tok ah chang kano miloong ah taakkhuung ni rangsoom rumta.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Erah di heh reeni Rangsah ah dongchap taha, jaawako romthong phontumkaang tingtakta rum adi ah.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Jekaria ih erah japtup ano paatjaata eno echo nep eta.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Enoothong Rangsah rah ih heh suh liita, “Nakcho uh, Jekaria! Rangte ih an rangsoom chaat eta, an minuh suh no miwasah an raangtaan ih koh ah. An ih heh men ah Joon et men theng.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Heh tupsa doh tumthan tenroonjih ang ah an raangtaan ih ah, erah damdoh wahoh loong uh tumthan ih tenroon ang ah!
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Joon ah Teesu miksok doh elong mina esiit ang ah. Heh ih kham naktoom mok jok ah. Heh phang doktup damdam heh ah Esa Chiiala pan ang ah,
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
eno heh ih Ijirel mina loong neng Teesu Rangte ko ih ngaak thoksiit ah.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Khowah Elija likhiik ih heh uh Teesu nganah chaan aphaan lam ih ban kah ah. Heh ih hewah heh sah loong we jun songtong thuk rum ah; heh ih Rangte jeng daante loong asuh kateng lampo jatthuk ah; heh ih Teesu mina loong heh raangtaan ih ban khookham thiin ah.”
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Jekaria ih Rangsah asuh liita, “Emah mok ang abah ngah ih mamet jat ang? Ngah ah teekaang nih nga minuh uh wikuh ih hoonla nih.”
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
“Ngah Gabrel,” Rangsah rah ih ngaakbaatta. “Ngah Rangte pandi chaplang, heh ih ngah an suh arah Ruurang Ese ah baat suh kaat thuk halang.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Enoothong an ih nga jengkhaap ah tahanpi ko, heh rangwuung thok ha doh amiisak ih langte lek ang kano ah. Nga jengkhaap lahanpi thoidoh an tami jengko ang uh; ngah ih an damdi kakham hala ah amiisak maang langlang an suusu ih tong uh.”
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Erah tok adi miloong ah ih Jekaria ah ban sok ruh ih rum ano Rangteenok ni saatang tumjih thaam eha ih paatja rumta.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Jekaria dokkhoomha no neng damdi heh tami waanta, eno neng ih jat rumta Rangteenok nok ni mot amang hetupta eah. Khaapsiit uh lami dongjeng thoi heh lakthaak pamaak ih waan rumta.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Heh Rangteenok ni rangsoom phansiit saapoot ah thoon ano, Jekaria heh nok ni ngaakwangta.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Eno rekam ritdi heh minuh Elijabet rah heh sah dong wokta, eno laabanga heh nok nawa tadok khoomta.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
Heh ih liita, “Nga Teesu ih hethoondi kok chosok halang. Heh ih ngah noksong dung nah rakri theng taat angtang rah toonhaat ha!”
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Elijaabet sah la arok wok adi Rangte ih Rangsah Gabrel Galili samnuh Najaret hadaang adi daapkaatta.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Heh ih jaalah esiit suh tiitkhaap baatjih angta, jaalah ah Dewid luungwang sutoom Josep damdi nook suh kakhat muicho angta. Heh men ah Meeri angta.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Rangsah ah ra haano heh suh baatta, “Khooteng toomtong uh! Teesu an damdi heh ih romseetam koh halu!”
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Meeri ih Rangsah jeng ah chaat ano rapne ih mongsaamta, eno erah jengkhaap ah tumjih suh liita ih paatjaata.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
Rangsah ih liita, “Nakcho uh, Meeri; Rangte ih an minchan ih halu.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
An sah wokte anglu eno miwasah et tup uh, heh men ah Jisu et men uh.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Heh ah elong angte eno heh suh Elong Echoong ni tongte Rangte sah et li ah. Teesu Rangte ih heh ah luungwang et hoon ah, heh te Dewid likhiik ah,
eno heh ah Jaakob sutoom dowa rootang raang ih luungwang ang ah; Heh hasong ah babah uh lathoon thang angte!” (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Meeri ih Rangsah asuh liita, “Ngah roibaamuh jaalah boh ah. Erah mamah maami ang ah?”
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Rangsah ih ngaakbaatta, “Esa Chiiala an sak nah raaha, eno Rangte chaan ah ansak nah tong raaha. Erah raangtaan ih esa noodek asuh Rangte Sah et poon ah.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
An sano Elijabet ah taat samthun thaak uh. Heh suh samuh nuh ih kaliitan ah, amadi heh sah la arok angla, wikuh ih hoon adi nep ah.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Rangte lajen reejih tumjih uh tajeeka.”
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
“Ngah ah Teesu laksuh,” Meeri ih liita; “An ih baattu jun ih toom ang raaha nga sak nah ah.” Eno Rangsah ah mat khoomta.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Erah lilih Meeri phangla ih kong akaan deek Judia ko nah kaat suh dokchapta.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Heh Jekaria nok ni nop kah ano Elijabet suh jengseeraata.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Elijabet ih Meeri jengseeraata ah japchaat damdam, heh mong nawa noodek ah jaapmota. Elijabet ah Esa Chiiala pan angta
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
eno erongwah ih jengta, “An ah minuh loong dungni romseetam choh cho mina, erah dam ih an ih tupte noodek asuh uh romseetam choh cho!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
Arathan elong ah nga taang ni mame ang raak kohala, Teesu nuh anep nga jiinni jen chomui jih ah?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
An jengseera ah japchaat damdam, nga mong nawa noodek ah nep roon ano wookla.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Teesu jengkhaap ah ansak nah amiisak ih ang raaha ih hanpi thoidoh an tumthan ih tenroonte anglu!”
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Meeri ih liita, “Nga ten ih Teesu ah phoong ha;
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
nga pangte Rangte suh nga la roonla,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
tumeah heh ih ngah, ehin laksuh ah dokthun thoi ah! aadowa ih miloong ah ih ngah suh tenroon mina et poonhang,
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
tumeah Chaan apaan Rangte ih nga raang ih elongthoon moot ah reekot thoih ah. Heh men ah Esa;
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
roosiit tokkhodi roosiit Heh ih heh soomtuute asuh minchan noisok ha.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Heh ih chaan apaan pan lak ah janghaat ano engaam ete loong nyia neng tenthun mongtham ah phaang thukla.
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Heh ih chaan apaan luungwang loong ah neng tongtheng nawa dattong thuk ano; ehin loong ah toonjoh ah.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Heh ih ramtekte suh phaksat ese koha, eno changteng loong ah lak huung daap haat ha.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Heh ih sengte sengwah suh kakham thiinta rah reeta, eno heh laksuh Ijirel ah chosok ra hala.
Heh ih sengte Abraham nyia heh sutoom satoom loong asuh, rootang raang ih minchan noisokta ah samthunha!” (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Meeri ah Elijabet damdi laajom roongtongta eno heh nok ni ngaakwangta.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Elijabet sah tup rangwuung thok haano, heh sah ah miwasah ih tupta.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Hekhuung hetok nyia heh joonte sano loong ah ih chaat rum ano Teesu suh tumthan ih seela ih phoong rumta, eno neng ah heh damdi rapne ih roong roon rumta.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Noodek ah saasinet ang adi, neng ah khoopkhan banlam hoon suh ra taha, eno heh men ah Jekaria, heh lilih et men theng ih liirumta.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Enoothong heh nuh ih liita, “Tah angka! Heh men Joon et men theng.”
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Eno neng ih heh nuh asuh baat rumta, “Enoothong erah bah ante anwah men tah angka!”
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Eno neng ih heh wah suh neng tokmoot damdi cheng rumta, an ih mamet men ih doh se ah ih thunhu.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Jekaria ih eraangtheng jonglo ah suh ano, raangta, “heh men ah Joon.” Eno mirep rapne ih paatja rumta!
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Erah tok adi Jekaria we mi dongjengta, eno Rangte rang ah phoongta.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Hekhuung hetok joonte loong ah neng cho dongta, eno erah ruurang ah Judia hah kong akaan noongrep ni thok ruurang kata.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Warep ih erah tiit ah chaat rum ano samthun rumleh cheng et rumta, “Arah noodek ah mamah ih dong hakte angla?” Tumeah heh sak ni Teesu chaan aphaan ah samkhikhih angta.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Joon wah Jekaria ah Esa Chiiala pan angta, eno heh ih Rangte jengkhaap ah baatta:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
“Seng Teesu ah phoong ih Ijirel Rangte rah ah! Heh mina loong pang raangtaan ih ra taha eno neng ah puipangta.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Heh ih seng suh chaan aphaan pan Khopiipangte kojah hali, Heh laksuh Dewid sutoom dowa ah.
Heh ih teewadi esa khowah loong damdi thoom hoonta (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
Heh ih seng piiara nawa panghe, seng miksukte hang achaan nawa jen toonpang raang ih ah.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Heh ih liita sengte sengwah loong ah heh ih tenthet et ah eno heh ih esa nuumiijeng ah dokthun ah.
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
Sengte sengwah Abraham, suh kakhamta Heh ih seng piiara loong nawa pang et he eno seng ah heh mootkaat ah lacho thang ih moh thuk he,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
eno ba seng ah heh ngah nah esa nyi epun jen ang ih seng roidong tang ih ah.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
“Nga sah, an ah, Elong Echoong Rangte khowah ih poonho. An Teesu nganah kah uno heh raangtaan ih lam ban tan kah uh,
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
heh mina loong suh neng rangdah loong ah biin anaan rum ano neng khopui tiit ah baat suh ah.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Seng Rangte ah minchan nyia tenthet Rangte. Heh ih khopiiroidong ah rangsa phaakla likhiik ih phaak thukla,
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
eno rang nawa ih warep kaangtook ah laamang nyia etek lampo ni tongte loong rah ah, seng khooteng lampo nah khoom thuk raangtaan ih ah.”
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Noodek ah hansi nyia chiiala ni rongtangtang ih hakta. Ijirel noksong damdi chomui suh rangwuung maang thokthok Joon ah woma mong ni tongta.
